Kniha Hegemonie a marginalita ve slovanském areálu představuje odborné studie, vzniklé na základě příspěvků přednesených na Konferenci mladých slavistů, jež sdružuje začínající badatele z celé Evropy. Do publikace byly zahrnuty vybrané příspěvky z dvou konferenčních ročníků: Fenomén druhořadost a okrajovosti ve slovanském areálu (2023) a Hegemonie ve slovanském areálu (2024). Třináct odborných studií v češtině, angličtině, slovenštině, ruštině, polštině, srbštině, chorvatštině a slovinštině je rozděleno do dvou základních oddílů (podle konferenčních let) a v jejich rámci podle tematického zaměření (dějiny a kultura, lingvistika a literatura). Hegemonie a marginalita (okrajovost) jsou nedílnou součástí všech společností a také všech vědeckých disciplín. Příspěvky svým multidisciplinárním zaměřením tento fakt podtrhují a poukazují na mnoho projevů obou dynamik. Autoři tak odkrývají, mimo jiné, hegemonii lineárního textu nebo marginalitu genderových témat v literárních kánonech slovanských zemí. Ukazují také souboj o hegemonii, která se projevuje ve změnách toponym na multinacionálních územích. Kniha současně pokrývá témata často marginalizovaná v různých disciplínách.

Osm odborných studií v češtině, ruštině, ukrajinštině od účastníků již šestnáctého konferenčního ročníku ze tří zemí (Česko, Chorvatsko, Ukrajina) je rozděleno do dvou základních oddílů (Literatura, Dějiny a kultura). Představitelé nastupující vědecké generace formou dílčích tematických sond zkoumají, jak jednotlivá slovanská prostředí v literatuře, publicistice a ve filozofickém myšlení reflektovala nejen sebe sama, ale i sousední národy a státy. Přispěvatelé sborníku ukazují, nakolik některé představy vzdálené minulosti zůstávají potenciálně nebezpečné, či naopak na první pohled málo realistické a pro někoho možná fantasmagorické vize se v dnešním světě bohužel stávají skutečností. V kontextu trvajících problémů naší části Evropy upozorňují na to, jak k životu probuzená nacionalistická mytologie a historicky dané předsudky mohou ovlivňovat fungování moderní společnosti a s jakou lehkostí lze s jejich pomocí manipulovat sociálním vědomím. Obecným přáním organizátorů konference i editorů knihy tak bylo především motivovat ke kritické reflexi národních stereotypů, bez které se neobejde cesta k překonání aktuálních konfliktů a nebude možná ani budoucí vzájemná komunikace a spolupráce.

17 textů od účastníků již patnáctého konferenčního ročníku ze 6 zemí (Česko, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Srbsko) je rozděleno do tří základních oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, srbština) a tematicky různorodé odborné studie postihují různé roviny a projevy vzájemných komplikovaných vztahů mezi Ruskem a slovanským areálem. Publikované příspěvky ukazují, že Rusko působilo na menší národy nejen vojenskou silou a mocenským vlivem, ale i svou kulturou a jazykem, bez nichž si novodobý vývoj slovanských etnik můžeme těžko představit. Východní slovanská říše do společenského a kulturního kontextu vstupovala rovněž ve své mytizované podobě jako prostor, kam ostatní národy opakovaně projektovaly vlastní cíle a plány, a v neposlední řadě se ocitla za vlastními hranicemi i jako početná a aktivní emigrace.

Kniha Střední, jižní a východní Evropa a rok 1918: společenské a mezinárodní souvislosti navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 11 textů od účastníků již čtrnáctého konferenčního ročníku ze 7 zemí (Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina) je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Jazykově (bulharština, čeština, chorvatština, polština, ruština, slovenština, ukrajinština) a tematicky různorodé odborné studie zasazují události a odkaz roku 1918 do širšího časového a teritoriálního rámce. Nehledě na různé výsledky procesů vyvolaných první světovou válkou a lety poválečnými spojují očekávání tehdejších politických elit i prostých lidí velkou část států střední, jihovýchodní a východní Evropy. Pro některé národy znamenal rok 1918 zisk vlastní státnosti, jiné národy získaly společně s vlastním státem i politická práva a občanské svobody, pro další byla tato dějinná etapa obdobím zklamaných nadějí. Pro všechny však zůstává vzpomínka na onu dobu pevně ukotvena v historické paměti.

Kniha Neslovanské elementy v kulturách a jazycích Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 18 textů tohoto svazku je rozděleno do tří oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již dvanáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko) z odlišných hledisek a s využitím pestré škály odborné literatury i pramenů zkoumají vztahy slovanských etnik s okolním světem v minulosti i současnosti. Mladí badatelé nabízejí vlastní zamyšlení nad svébytností regionu střední a východní Evropy a jeho místem v globálním světě. Za společný jmenovatel dílčích studií lze považovat snahu o překonání představy o exkluzivitě slovanského areálu, který se čtenáři prezentuje jako historická křižovatka různých politických, literárních a jazykových vlivů, místo symbiózy autochtonních tradic s civilizačním dědictvím západní Evropy i Asie.

Kniha Slované: souznění a konflikty navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. 14 textů tohoto svazku je rozděleno do tří dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny a kultura). Autoři z řad účastníků již jedenáctého ročníku Konference mladých slavistů ze 7 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina) zkoumají současné i časově vzdálenější projevy soužití jednotlivých slovanských etnik i jejich vzájemné vztahy s okolním světem. Zástupci mladé generace badatelů se nevyhýbají ani kontroverzním tématům a konfliktním momentům z minulosti střední, jihovýchodní a východní Evropy. Prvkem, který spojuje pestrou škálu menších lingvistických, literárněvědných, historických i politologických studií, zůstává snaha všech přispěvatelů o nepředpojatý přístup založený na kritické analýze pramenů a zejména vlastním výzkumu.

Kniha Slované mezi tradicí a modernitou navazuje na sérii publikací projektu mladých slavistů, spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 16 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Historická sekce, Jazyková sekce, Kulturní sekce, Literární sekce). Představitelé nastupující badatelské generace z 8 zemí (Česká republika, Maďarsko, Německo, Polsko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Ukrajina) nabízejí osobitý a inspirativní pohled na jeden z klíčových problémů slovanského areálu, za který lze pokládat symbiózu i střetání odkazu minulosti, tradičních hodnot s modernizačními tendencemi. Členové mezinárodního autorského kolektivu ve formě dílčích studií a z různých vědeckých hledisek (lingvistika, literární věda, historie, kulturologie) zkoumají dynamický vztah mezi historickým dědictvím a výzvami soudobého světa ve střední a východní Evropě.

Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", pořádaného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 23 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Etnicita a etnogeneze prizmatem slovanských jazyků, Minoritní etnika a jejich jazyky ve střední Evropě, Jazyky mezi internacionalizací a národní exkluzivitou, Historický mýtus a jeho role při konstituování moderních národů, Otázka národní sebeidentifikace v literatuře 19. a 20. století).

Sborník studií z třetího ročníku Konference mladých slavistů, jež se uskutečnila v říjnu 2007 na FF UK v Praze obsahuje statě účastníků z devíti zemí: Černá Hora, Česká republika, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Ukrajina. Formálně je sborník rozdělen na sedm oddílů - Jazyková politika slovanského areálu; Evropa v zrcadle ruské kultury; Slovanské literatury mezi tradicí a nihilismem; České téma ve slovanských literaturách 19. a 20. století; Bilingvismus a diglosie u slovanských obyvatel Evropy; Role dialektů při utváření spisovných slovanských jazyků; Stereotypy v národním vědomí slovanských etnik.