Vznik této knihy byl motivován třemi otázkami: Co znamená stárnutí na venkově? Jaké podoby zde má aktivní stárnutí? A je venkov místem přátelským k vyššímu věku? Jednotící linkou studie jsou úvahy nad tím, jakým způsobem gerontologické "brýle" mění pohled na venkov a venkovské pohled na stárnutí, resp. co znamená městská hegemonie v politikách stárnutí a proč je venkov vždy "až ten druhý". Publikace představuje výzkum života starších obyvatel heterogenních vesnických oblastí v České republice. Výsledky jsou založeny na reprezentativním šetření zaměřeném na kvalitu života lidí ve věku nad 60 let a na kvalitativních rozhovorech se seniory a seniorkami v různých typech obcí a regionů. Studie jistě není kompletním přehledem životních zkušeností a situací lidí vyššího věku žijících na venkově, přesto ale prezentovaná data slouží jako důležitý podklad k diskusi o některých mýtech spojených s venkovským životem - vesnická idyla, vesnice jako stále a všude stejná, spíše stará, pomalá a chudá, ale také přírodě blízká nebo sociálně soudržná. Vesnická optika zase inovativním způsobem znovu otvírá některá z velkých témat sociologie a politik stárnutí, zejména koncepty "aktivního stárnutí" a "age-friendliness" (prostředí přátelská k věku). Kniha tak staví most mezi zkoumáním venkova, nezřídka opomíjejícím jeho seniorské obyvatele, a zkoumáním stárnutí, které někdy přehlíží heterogenitu zkušeností formovaných prostředím.

Popis není dostupný

Práce se věnuje současným podobám stárnutí v české společnosti a analýze vlivu věku na participaci. Populační stárnutí a proměny společnosti související s individualizací a prosazováním neoliberální politiky vedou k tlaku na jedince, aby stárnul aktivně. Cílem práce je explorovat, jaké různé formy tato aktivita může nabývat, do jaké míry jsou v těchto oblastech senioři zapojeni a jak, či zda se jejich zapojení liší od mladších lidí. V práci je sledováno, jak senioři participují na různých sférách společnosti, a to jednak na úrovni postojů a hodnot, a jednak na úrovni skutečného jednání. V práci využíváme především dat z Evropského výzkumu hodnot (European Values Study, EVS), který v České republice proběhl v letech 1991, 1999 a 2008. Longitudinální povaha dat nám umožňuje nejen srovnávat postoje seniorů s postoji mladší generace, ale soustředit se na jejich proměnu v čase. Výsledky kvantitativních analýz jsou rozčleněny do čtyř kapitol, které se věnují participaci na různých oblastech společnosti: v rodině, na trhu práce, občanská a politická participace. V závěrečné kapitole evalujeme možnosti a meze/hranice pojmu aktivní stárnutí pro současnou českou společnost.