Kniha nese v názvu citát vložený Josefem Václavem Fričem do úst Františka Palackého při pohřbu Karla Havlíčka dne 1. srpna 1856, připomíná tedy tři výrazné osobnosti své doby. Je prvním souhrnným průhledem do padesátých let 19. století, která jsou označována, i když nepřesně, jako doba Bachova absolutismu či poetičtěji Janem Nerudou jako "čas zaživa pohřbených" a která se vykládala s důrazem na politickou represi či na rozvoj hospodářství ("stát dvou tváří"). Publikace se skládá ze tří bloků: Revoluční ideály, Žitá realita a Porevoluční synergie. Přes útlum veřejného života nebylo tehdy zcela zapomenuto dědictví revoluce 1848, že se lidé mohou prosadit díky svým znalostem a schopnostem, že i jejich hlas bude slyšet, když se nevzdají, využijí příležitosti, respektive budou je i iniciativně hledat.
