Fašista je podle autorky ten, „kdo tvrdí, že mluví jménem celého národa nebo skupiny obyvatel, naprosto ho nezajímají práva ostatních a je ochoten použít k dosažení svých cílů násilí a veškeré další nezbytné prostředky“. V takto širokém pojetí pak pod pojem fašismus autorka zahrnuje i další totalitní hnutí a ideologie. Téměř celé 20. století probíhalo ve znamení střetu demokracie s fašismem, jehož obětí se staly desítky milionů lidí. Po hrůzách druhé světové války se zdálo, že svět už nepřipustí, aby se duchovní dědicové Hitlera a Mussoliniho pokusili o návrat. Madeleine Albrightová vychází ze své dvojí zkušenosti dítěte, jehož život válka silně poznamenala, i výrazné osobnosti světové politiky, jíž se stala během své úctyhodné diplomatické kariéry, a tento optimistický předpoklad zpochybňuje. Dokazuje, že fašismus nejen že přežil 20. století, ale v současnosti představuje daleko vážnější hrozbu pro mír a spravedlnost než kdykoli po roce 1945. Kyvadlo dějin směřující po pádu Berlínské zdi k demokracii se vydává opačným směrem. V čele USA, nejvýznamnější opory svobodného světa, stanul člověk, který rozděluje společnost a otevřeně pohrdá demokratickými institucemi. V řadě zemí světa oslabuje politický střet a posilují extrémy, ať už pravicový nebo levicový. Političtí vůdcové jako Vladimir Putin nebo Kim Čong-un se uchylují k taktice, již používali ve dvacátých a třicátých letech fašisté a nacisté. Madeleine Albrightová ukazuje – a v tom spočívá varování z podtitulu –, jak snadno se v dnešní době mohou populisté různých odstínů zneužitím slabin demokracie dostat zcela legálním způsobem k moci. V tomto smyslu nás její kniha volá k odpovědnosti porozumět vážnosti situace, pokud se chceme vyhnout opakování tragických chyb minulosti. Nová kniha Madeleine Albrightové představuje osobně laděné, naléhavé a důkladné zkoumání fašismu a jeho různých podob ve 20. století.

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války. V Pražské zimě nyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let. Vychází přitom z někdejších dětských zážitků i ze své politické a akademické erudice, mísí rodinné vzpomínky a písemné dokumenty se záznamy aktérů tehdejšího dění a předkládá čtenářům působivou dějinnou fresku i niterné svědectví. Tyto dva póly jejího vyprávění se neustále doplňují i svářejí: autorka zkoumá minulost z hlediska nadčasových dilemat a zároveň vypráví velice osobní příběh s univerzálním dopadem. Kniha zavede čtenáře z Pražského hradu do londýnských protileteckých krytů, z bezútěšného terezínského ghetta na zasedání předních světových státníků; Madeleine Albrightová se tu zamýšlí nad svým židovským původem, o němž se dozvěděla až ve zralém věku, rozebírá komplikovanou českou historii i nelehká mravní rozhodnutí, s nimiž se musela vyrovnávat generace jejích rodičů. Na základě svědectví současníků ukazuje, jak byly miliony obyčejných lidí vytrženy z rodinného prostředí a ocitly se v rolích exilových vůdců, odbojářů i kolaborantů, obětí i vrahů. Tyto nesmírně složité dějinné události jsou přitom utvářeny pojmy, jejichž smysl si člověk osvojí už v dětství: strachem, důvěrou, přizpůsobivostí, hledáním vlastní identity či vnímáním rozdílu mezi dobrem a zlem. „Nikomu, kdo byl na světě mezi lety 1937 a 1948,“ píše Madeleine Albrightová, „nebyl cizí hluboký smutek. Zahynuly miliony nevinných a na jejich smrt se nikdy nesmí zapomenout. Ztracené životy už dnes nenahradíme, máme však povinnost zjistit co nejvíce o tom, proč a jak se to všechno událo. Knihu vzpomínek Madeleine Albrightové nejlépe přiblížil nedlouho před svým úmrtím autorčin blízký přítel Václav Havel: "Madeleine Albrightová napsala strhující příběh plný dobrodružství a vášně, tragédie a odvahy na pozadí okupovaného Československa během druhé světové války a následujících tří let, vedoucích k Únoru 1948. Ve své knize nabízí svěží, neotřelý pohled na události, jež formovaly její život a pozdější kariéru, a dovádí nás k hlubokému zamyšlení o mravních dilematech, které se projevovaly i v našich životech."