Kniha přibližuje problematiku vývoje československého veřejného zdravotnictví ve dvacátých a třicátých letech 20. století, a to nejen čtenářům z řad odborníků, ale i zájemcům z širšího spektra laické veřejnosti, kteří se zajímají hlouběji o reálie prvorepublikového Československa. Poskytuje odpovědi na některé důležité otázky spojené s problematikou zdravotní péče (její dostupnosti, jazykové nebo kulturní diferenciace podle jednotlivých regionů nebo situace sociálně slabých obyvatel), se zdravotnickou výchovou, její koncepcí, financováním nebo organizační strukturou, s budováním moderního zdravotního systému v Československé republice, se zdravotními výzvami nového státu (boj proti nakažlivým nemocem, postup vůči onkologickým chorobám nebo zavedení povinného očkování), s vývojem komunitní péče nebo s československým zdravotnictvím z národnostního aspektu.

Politické strany a stranické systémy nových spolkových zemí Německa prošly od roku 1990 do současnosti řadou významných vývojových změn. Tato publikace sleduje tyto proměny a zaměřuje se na úroveň voleb do zemských sněmů. Ty jsou s ohledem na silnou pozici federalismu v Německu důležitou součástí vládnutí. Práce nejprve popisuje teoretická východiska, z nichž se zde vychází. Následuje etapizace vývoje stranických systémů od roku 1990 do současnosti. Poté je vždy jedna kapitola věnována každé z pěti spolkových zemí, kterým se zde věnujeme, Braniborsku, Durynsku, Meklenbursko-Předním Pomořansku, Sasku a Sasko-Anhaltsku. Kapitoly jsou strukturovány jednotně, vždy je nejprve vyložen politický a stranický vývoj v těchto spolkových zemích a následně se věnujeme rozboru stranických systémů z hledisek jejich fragmentace, agregace a voličské volatility. Závěrečná kapitola přináší komparaci těchto spolkových zemí a poznatky jsou konfrontovány s výsledky tzv. starých spolkových zemí.

Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností na čínské scéně. Čínsko-japonská válka v letech 1894-1895 podstatně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína nebyla schopna odolávat tlaku zvenčí. Jen s pomocí evropských bank dokázala splácet obrovskou válečnou náhradu Japonsku. Velmoci zahájily boj o koncese a sféry vlivu. Rusko ve spolupráci s Francií začalo razantně prosazovat své politické i hospodářské cíle. Změnami byla ohrožena pozice Velké Británie. Německo začalo rozvíjet aktivitu na Dálném východě opožděně, slabost válečného loďstva ho nutila k opatrnosti. Berlín se zprvu snažil koordinovat svůj postup s jinými mocnostmi. Německu vyhovovala skutečnost, že se ruská pozornost načas primárně soustředila na Dálný východ. Od poloviny 90. let Němci a Britové rozvinuli poměrně úspěšnou spolupráci, především při poskytování dalších velkých půjček Číně a při stavbě železnic. Tato spolupráce však měla své limity. Britové dlouho zastávali názor, že by Čína měla zůstat otevřená volné hospodářské soutěži a ekonomická převaha jim měla zajistit úspěch. V rozporu s tímto přístupem bylo vymezování sfér vlivu, v nichž jednotlivé velmoci uplatňovaly dominantní ekonomickou pozici. Britové pochopili, že zabránit vytváření sfér vlivu nedokážou a důrazně se zapojili do procesu získávání železničních a důlních koncesí, britské banky se podílely na velkých půjčkách Pekingu, Britové požadovali, aby byla jejich výlučnou sférou vlivu uznána bohatá oblast povodí Jang-c'. Důsledkem potlačení "Boxerského povstání" bylo další oslabení režimu dynastie Čching a zesílení tlaku velmocí. Zájmy Británie ohrožoval tlak Ruska. Londýn nakonec dospěl k závěru, že řešením bude získání spojence na Dálném východě. Tím se po podpisu smlouvy 30. ledna 1902 stalo Japonsko, skončila dlouholetá britská politika "skvělé izolace". Británie sice získala nástroj vůči ruské hrozbě, ale musela více brát ohledy na zájmy Japonska. Na čínskou revoluci na přelomu let 1911/1912 reagovaly velmoci opatrně. Nakonec vsadily na podporu někdejšího císařského generála Jüan Š'-kchaje, neboť doufaly, že zaručí převzetí finančních závazků císařského režimu. Na Dálném východě nebylo vypuknutí první světové války tak významným mezníkem jako v Evropě, přesto přineslo výraznou změnu konstelace. Pozice Německa byla v krátké době zlikvidována, Velká Británie, Francie a Rusko byly plně zaměstnány válečným konfliktem v Evropě a situace rychle využilo Japonsko k rozšíření svých pozic v Číně.

Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze a prostřednictvím jeho zpráv i britského ministerstva zahraničí (Foreign Office) k problému česko-německého vztahu, respektive vztahu Čechů a Němců v Československu v letech 1933-1938; autor se zaměřil pouze na české země, tzv. karpatské Němce na Slovensku ponechal stranou. Z hlediska časového vymezení se pak jedná o období, kdy se německá menšina v Československu začala po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře pozvolna aktivizovat a postupně i radikalizovat, aby se její velká část přiklonila ve volbách v roce 1935 k Sudetoněmecké straně a aby se o tři roky později velkou měrou podílela na konci první Československé republiky. Byť samozřejmě existovaly výjimky, německá sociální demokracie jí zůstala věrná až do konce její existence. Autor se v publikaci pokouší nalézt odpovědi např. na otázky: Jak uvažovali vysoce postavení úředníci Foreign Office o Československu a jeho menšinové politice v období od nástupu Adolfa Hitlera k moci a před parlamentními volbami v roce 1935? Jakou názorovou atmosféru vytvářely zprávy z pražské legace uvnitř britského ministerstva zahraničí? Jaké důsledky přinesla změna na diplomatickém postu v Praze v roce 1936 a nástup nového britského vyslance? Jak se změnil přístup legace k vnímání německé menšiny během roku 1937? Jaké varianty zvažovali odpovědní britští diplomaté a politici s ohledem na uspokojení německé menšiny v Československu? Jaký existoval vztah mezi britskou zahraniční politikou a reflexí česko-německého vztahu ve státě, který nepatřil mezi vitální zájmy Britského impéria? Kdy Londýn zformuloval své stanovisko k probíhajícím jednáním mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou?

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států. Ve stranických systémech jednotlivých zemí střední Evropy mají vliv politické strany euroskeptické nebo strany s prvky euroskepticismu. Důvodů výskytu eurokritických postojů a odpovídajícího etablování takto zaměřených politických subjektů je celá řada, přičemž stěžejní je kombinace dlouhodobě charakteristických historických, etnokulturních, geografických a dalších faktorů (a tomu odpovídající střet zastánců národně a univerzálně zaměřené politiky) a nárůstu sociálně ekonomických problémů v současné době (vliv ekonomické krize, globalizace atd.). To způsobuje, že eurokritické politické subjekty sehrávají roli protestní alternativy vůči mainstreamovým stranám na politické scéně.

Popis není dostupný

Kniha se zabývá dějinami státu od založení v roce 1949, přes sjednocení Německa v roce 1990 až do současnosti. Popisuje jak politický systém a ekonomiku země, tak vývoj společnost a kultury. Zvláštní pozornost věnuje problematice znovusjednocení Německa a vývoje na území bývalého východního Německa (NDR) a vztahům s Československem, resp. Českou republikou.

Popis není dostupný