Lukáš Berný
Seznam knih
Série: Kde pijí múzy
všechny knihy (12)
Navštivte legendární pražské hospody a dejte si jedno orosené ve společnosti starých časů! Lukáš Berný vás provede kultovními podniky, ve kterých si plnými doušky užijete jejich genia loci. Posedíte u Pinkasů, v Demínce, u Choděrů i v Balbínce. Dozvíte se, jak tato slavná místa vznikla, jací byli nejslavnější štamgasti i jaké příběhy se s těmito podniky pojí. Tak na zdraví a na viděnou ve starých časech!
Hostinec U Černého vola slouží jako šenkovní místnost od roku 1726. Tři staletí sem přicházejí lidé všech profesí. Řemeslníci, studenti, vojáci z nedalekých kasáren, politici (Alois Rašín, Karel Kramář), spisovatelé (Karel Pecka, Ignát Herrmann, Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký), filozofové (Karel Kosík), fotografové (Josef Koudelka, Stanislav Tůma, Jan Reich), herci, filmaři, a zejména nekonečně dlouhá řada výtvarníků.Natáčely se tu legendární filmy (Adéla ještě nevečeřela, Jako jed), ale i díl o Václavu Havlovi ze sriálu České století. Především se tu však odvíjí svébytný a dosud autentický život hradčanských a malostranských obyvatel.Kniha obsahuje 180 unikátních fotografií a povídky Karla Pecky a Petra Šabacha.
Spálené sochy (2019)
Kniha "Spálené sochy" spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Berný Lukáš. Obsahuje 106 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Galén" z roku 2019. Přejeme příjemné čtení.
Série: Kde pijí múzy
Ve čtvrtém díle série „Kde pijí múzy čili Za kumštem po lokálech“ autor Lukáš Berný zavede čtenáře poprvé na pražský levý vltavský břeh. Společníky na 144 bohatě ilustrovaných stranách a hlavně v několika malostranských a jedné hradčanské pivnici, v nichž sbíral střípky české kulturní historie, mu tentokrát budou dělat klasici i kumštýři z dob docela nedávných: mimo jiné skladatel Richard Strauss i herci Divadla Járy Cimrmana, excentrický výtvarník a někdejší rektor Milan Knížák, či všestranný umělec a písničkář Vlasta Třešňák. Další – už obligátní – výtržností přispěje Jaroslav Hašek, k jednomu z malostranských stolů zasedneme za situace víceméně humorné dokonce i s Karlem Čapkem… Hlavním cílem procházky po lokálech významných pro českou kulturu tentokrát bude pivnice U Černého vola, jedna z nejrázovitějších současné Prahy.
Kde pijí múzy 3 (2016)
Série: Kde pijí múzy
Třetí díl průvodce po lokálech významných pro českou kulturu nás zavede do legendárních pivnic U Dvou koček a U Medvídků. Tradičně bohatě ilustrovaná kniha o velkém formátu připomíná okamžiky, kdy se malé dějiny potkaly s velkými; kdy za stoly pražských lokálů zasedali se svými múzami kumštýři věhlasní i zapomenutí, aby tvořili to, co dnes známe jako dějiny. Historie obou pivnic se tentokrát prolíná hlavně s dějinami českého výtvarného umění. Za všechny významné malíře, s nimiž se setkáme, jmenujme například mistra českého baroka Václava Vavřince Reinera, Josefa Mánesa či vynikajícího současníka Jana Brabence (který se tentokrát podílel na výtvarné podobě knihy). Významnou je kapitola o nejstarším pražském šantánu, v níž se autor Lukáš Berný, hudební publicista a autor doprovodných textů reprezentativních vydání děl divadla Semafor, nemůže vyhnout širší historii této zvláštní subkultury, z níž divadlo Semafor čerpá dodnes. Lukáš Berný znovu nevypráví jen o slavných umělcích a jejich múzách za hospodskými stoly, nýbrž připomíná také osudy statečných lidí, jímž bylo hostinské řemeslo posláním, a kteří pro českou kulturu udělali víc, než je dnes možné docenit - za což se jim bolševický režim zpravidla krutě pomstil.
Kde pijí múzy 2 (2015)
Série: Kde pijí múzy
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu. Pomyslná procházka povede Liliovou ulicí, v níž kdysi U Modré štiky jistý Knobloch hostil generaci Národního divadla jako první plzeňským (navzdory legendě, která prvenství přiřkla Pinkasovi) a kde později jistý Dismas Šlambor otevřel první pražské kino, přes Betlémské náměstí, kde Knoblochův synovec pokračoval v tradici, což se mu nakonec stalo osudným, odtud do renesančního domu U Vejvodů, kde se zdržíme u slavného malíře své doby Karla Klusáčka. Jeho obětavosti vděčíme za zachování vzácné památky i za slavnou restauraci. Kolem legendárního hostince U Dvou koček, který dnes mineme (chystáme se do něj v některém z příštích dílů), projdeme k pivnici u Jelínků, kteří vídali za svým stolem Jaroslava Haška sepisovat první kapitoly Osudů dobrého vojáka Švejka. Hašek a s ním Jan Neruda nám tentokrát budou průvodci, ale autor znovu nevypráví jen o slavných umělcích a jejich múzách za hospodskými stoly, nýbrž připomíná také osudy statečných lidí, jímž bylo a je hostinské řemeslo posláním. Bohatě ilustrovaná kniha o velkém formátu, na jejíž výtvarné podobě se podílel malíř a sochař Jan Řeřicha (autor kamenných houslí pro virtuosa Jaroslava Svěceného či kamenné kytary pro maestra Štěpána Raka) připomíná okamžiky, kdy se malé dějiny potkaly s velkými; kdy v nejrůznějších pražských lokálech od kaváren po nejprostší výčepy skýtal rodící se spolkový život prostor také pro vlastenectví a revoltu, kdy za hospodské stoly zasedali se svými múzami kumštýři věhlasní i neúspěšní, aby tvořili to, co dnes známe jako dějiny. Podíváme se do míst, kde pijí múzy, co se nám z oněch dob dochovalo dodnes.
Série: Kde pijí múzy
První díl unikátního průvodce po pražských kavárnách a pivnicích, jedním slovem „salonech“, za jejichž stoly sedávali velikáni české kultury v dobách, kdy českou kulturu teprve tvořili. Autor takřka detektivním pátráním v archivech zjistil, ve kterém pražském lokálu se vybíralo na Národní divadlo, který kavárník českým vlastencům půjčoval zahraniční tisk, aby měli odkud opisovat, i který rod dnes už zapomenutých hostinských doslova sytil a napájel – často na dluh – celou generaci Národního divadla... První díl je o pivnici U Zlatého tygra, pod jejímiž klenbami sedával Josef Kajetán Tyl, autor slov české hymny, i Bohumil Hrabal, jehož nedožité sté narozeniny si letos připomínáme. Není laciným pivním průvodcem, ale mozaikou zapomenutých střípků českých kulturních dějin viděných skrze dějiny malé – skrze osudy konkrétních míst významných pro českou kulturu... a také poctou poctivému hostinskému řemeslu. Vyprávění o něm se neobejde bez příběhů takřka anekdotických, celou knihu o velkém formátu 22 x 27 cm a na křídovém papíře ilustruje množství archiválií dlouho neviděných, nebo publikovaných vůbec poprvé.
Ve čtvrtém díle série „Kde pijí múzy čili Za kumštem po lokálech“ autor Lukáš Berný zavede čtenáře poprvé na pražský levý vltavský břeh. Společníky na 144 bohatě ilustrovaných stranách a hlavně v několika malostranských a jedné hradčanské pivnici, v nichž sbíral střípky české kulturní historie, mu tentokrát budou dělat klasici i kumštýři z dob docela nedávných: mimo jiné skladatel Richard Strauss i herci Divadla Járy Cimrmana, excentrický výtvarník a někdejší rektor Milan Knížák, či všestranný umělec a písničkář Vlasta Třešňák. Další – už obligátní – výtržností přispěje Jaroslav Hašek, k jednomu z malostranských stolů zasedneme za situace víceméně humorné dokonce i s Karlem Čapkem… Hlavním cílem procházky po lokálech významných pro českou kulturu tentokrát bude pivnice U Černého vola, jedna z nejrázovitějších současné Prahy.
Kde pijí múzy 3 (2016)
Třetí díl průvodce po lokálech významných pro českou kulturu nás zavede do legendárních pivnic U Dvou koček a U Medvídků. Tradičně bohatě ilustrovaná kniha o velkém formátu připomíná okamžiky, kdy se malé dějiny potkaly s velkými; kdy za stoly pražských lokálů zasedali se svými múzami kumštýři věhlasní i zapomenutí, aby tvořili to, co dnes známe jako dějiny. Historie obou pivnic se tentokrát prolíná hlavně s dějinami českého výtvarného umění. Za všechny významné malíře, s nimiž se setkáme, jmenujme například mistra českého baroka Václava Vavřince Reinera, Josefa Mánesa či vynikajícího současníka Jana Brabence (který se tentokrát podílel na výtvarné podobě knihy). Významnou je kapitola o nejstarším pražském šantánu, v níž se autor Lukáš Berný, hudební publicista a autor doprovodných textů reprezentativních vydání děl divadla Semafor, nemůže vyhnout širší historii této zvláštní subkultury, z níž divadlo Semafor čerpá dodnes. Lukáš Berný znovu nevypráví jen o slavných umělcích a jejich múzách za hospodskými stoly, nýbrž připomíná také osudy statečných lidí, jímž bylo hostinské řemeslo posláním, a kteří pro českou kulturu udělali víc, než je dnes možné docenit - za což se jim bolševický režim zpravidla krutě pomstil.
Kde pijí múzy 2 (2015)
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu. Pomyslná procházka povede Liliovou ulicí, v níž kdysi U Modré štiky jistý Knobloch hostil generaci Národního divadla jako první plzeňským (navzdory legendě, která prvenství přiřkla Pinkasovi) a kde později jistý Dismas Šlambor otevřel první pražské kino, přes Betlémské náměstí, kde Knoblochův synovec pokračoval v tradici, což se mu nakonec stalo osudným, odtud do renesančního domu U Vejvodů, kde se zdržíme u slavného malíře své doby Karla Klusáčka. Jeho obětavosti vděčíme za zachování vzácné památky i za slavnou restauraci. Kolem legendárního hostince U Dvou koček, který dnes mineme (chystáme se do něj v některém z příštích dílů), projdeme k pivnici u Jelínků, kteří vídali za svým stolem Jaroslava Haška sepisovat první kapitoly Osudů dobrého vojáka Švejka. Hašek a s ním Jan Neruda nám tentokrát budou průvodci, ale autor znovu nevypráví jen o slavných umělcích a jejich múzách za hospodskými stoly, nýbrž připomíná také osudy statečných lidí, jímž bylo a je hostinské řemeslo posláním. Bohatě ilustrovaná kniha o velkém formátu, na jejíž výtvarné podobě se podílel malíř a sochař Jan Řeřicha (autor kamenných houslí pro virtuosa Jaroslava Svěceného či kamenné kytary pro maestra Štěpána Raka) připomíná okamžiky, kdy se malé dějiny potkaly s velkými; kdy v nejrůznějších pražských lokálech od kaváren po nejprostší výčepy skýtal rodící se spolkový život prostor také pro vlastenectví a revoltu, kdy za hospodské stoly zasedali se svými múzami kumštýři věhlasní i neúspěšní, aby tvořili to, co dnes známe jako dějiny. Podíváme se do míst, kde pijí múzy, co se nám z oněch dob dochovalo dodnes.
První díl unikátního průvodce po pražských kavárnách a pivnicích, jedním slovem „salonech“, za jejichž stoly sedávali velikáni české kultury v dobách, kdy českou kulturu teprve tvořili. Autor takřka detektivním pátráním v archivech zjistil, ve kterém pražském lokálu se vybíralo na Národní divadlo, který kavárník českým vlastencům půjčoval zahraniční tisk, aby měli odkud opisovat, i který rod dnes už zapomenutých hostinských doslova sytil a napájel – často na dluh – celou generaci Národního divadla... První díl je o pivnici U Zlatého tygra, pod jejímiž klenbami sedával Josef Kajetán Tyl, autor slov české hymny, i Bohumil Hrabal, jehož nedožité sté narozeniny si letos připomínáme. Není laciným pivním průvodcem, ale mozaikou zapomenutých střípků českých kulturních dějin viděných skrze dějiny malé – skrze osudy konkrétních míst významných pro českou kulturu... a také poctou poctivému hostinskému řemeslu. Vyprávění o něm se neobejde bez příběhů takřka anekdotických, celou knihu o velkém formátu 22 x 27 cm a na křídovém papíře ilustruje množství archiválií dlouho neviděných, nebo publikovaných vůbec poprvé.
❤️ Fanoušci
Zatím žádní fanoušci.