Básník, prozaik a dramatik, sběratel umění a polyglot, po část života i okultista. Kolik tváří měl Julius Zeyer? Literární historička Lucie Tučková přichází s novým portrétem introvertního muže, který svou tvorbou i charakterem zosobňoval pocity, jež jsou dnes živější než kdy dřív. Julius Zeyer (1841-1901) nebyl jen autorem vrcholných textů, jimiž probleskuje romantická touha a inspirace velkým světovým uměním nebo exotismem. Byl to také muž zraňovaný měšťáckou morálkou, stojící mimo hlavní proudy, který útěchu, citové vzlety i inspiraci hledal především na cestách, z nichž ty nejdůležitější vedly do Itálie. Tučková se vydává po Zeyerových stopách v archivech i v evropských hotelích. Pátrá v korespondenci i v díle, nahlíží do soukromí, aniž by se dopouštěla netaktností a přehmatů. Spolu s ní se vydáváme vstříc dobrodružství, které by nemělo zapadnout prachem zapomnění.

Život básnířky Suzanne Renaudové (1889-1964) je nedělitelně spjatý s Petrkovem, domovem muže, za kterého se roku 1926 v Grenoblu provdala. Poutavě vyprávěný příběh protnutí dvou zcela odlišných světů, Francie Suzanne Renaudové a Vysočiny Bohuslava Reynka, dotváří bohatá obrazová příloha. Dokladem o jemném předivu, kterým byla Suzanne Renaudová připoutána k Československu, je i soubor pozdních básní, vytrysklých v letech nejtěžšího exilu za zdmi petrkovského statku, v překladu Jiřího Reynka zde vůbec poprvé vydaný v češtině.

Popis není dostupný