Miniaturní studie Příliš lidská teologie? přichází s nemalým cílem: představit myšlenkové dílo belgického teologa 20. století Edwarda Schillebeeckxe jako antropologický koncept, jako slovo o člověku a k člověku. Autorka představuje Schillebeeckxovu mistrnou analýzu vzájemného vztahu mezi zkušeností, interpretací a kritikou, jež popisuje způsob, jakým člověk čte svět a jak jej zakouší. Klíčovým pojmem je zde zkušenost. Ta u Schillebeecxke otevírá cestu k náboženským významům, neboť je ukotvuje v tom, co prožíváme, čemu rozumíme, z čeho nemůžeme vystoupit a co pro nás zůstává provždy lidské. Pro autorku je zkušenost heuristickým prostředkem k identifikování roviny všeobecně lidské, náboženské a mystické. Strukturovaný přístup ukazuje skutečnost jako vždy komplexnější než jakékoli představy o ní, náboženskost jako hlubinnou dimenzi lidství, teologickou řeč jako hraniční a odkazující. Bůh tu není žádným objektem. Náboženská zkušenost znamená zakoušet svět způsobem, který jej nepřipravuje o jeho charakter tajemství.

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody. Zaměřuje se na období raného novověku mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím a o tématu přírody pojednává v průsečíku tehdejších obrazů světa i člověka, pojmů a metod tak, jak je chápaly a jak s nimi pracovaly teologie propojená s filosofií a nová - přírodní - věda. Základní epistemologická otázka knihy zní: Jak byla, případně mohla být "čtena" příroda v Evropě té doby, kdy se na jedné straně rodí nová věda a na druhé straně pokračuje recepce zavedených teologicko-filosofických tradic? Kniha je příspěvkem k pochopení dějin teologického diskurzu, především hermeneutiky stvoření, a jako malé kompendium může sloužit i pro zájemce o dějiny přírodních věd. Nad rámec roviny historické přináší vlastní systematickou interpretaci. Historické dilema mezi tím, jak tematizuje přírodu teologie a jak přírodověda, chápe totiž autorka jako problém uchopitelný nejen historicky a nejen metodologicky, nýbrž principiálně. Vyslovuje ho jako dilema, zda, jak a proč udržet, či naopak redukovat celistvé pojetí přírody - tehdy stejně jako dnes. Autorčino kritické rozlišování umožňuje čtenáři získat nový vhled do problematiky samo o sobě staré, leč překvapivě i velmi současné.

Popis není dostupný