V roce 2024 uplynulo 100 let od narození významného českého choreografa a jedné z nejvýraznějších osobností moderního baletu, Luboše Ogouna (18. 2. 1924 – 14. 2. 2009). Nadační fond a Institut Pavla Šmoka v roce tohoto výročí vydal novou monografii v rámci své ediční řady „Studio Balet Praha a Pražský komorní balet – historie a osobnosti“.Publikace se ujaly taneční historička Kateřina Šalounová, která se věnuje historii baletu po druhé světové válce, a taneční publicistka Lucie Kocourková, jež má za sebou již úspěšnou činnost v oblasti literatury faktu, zpracovala mimo jiné monografie o souboru Studio Balet Praha a choreografu Pavlu Šmokovi. Publikace přináší přehled choreografického díla Luboše Ogouna, analyzuje jeho postupy, umělecké názory, jeho inovativní přístup k modernímu baletu, který byl především v 60. letech významný. Jako spoluzakladatel souboru Balet Praha stál spolu s Pavlem Šmokem v čele progresivní linie české choreografie, kterou teoretik a dramaturg Vladimír Vašut označil za „novou vlnu“. Luboš Ogoun vytvořil řadu významných děl pro soubor brněnského baletu, byl i choreografem či režisérem dalších inscenací z oblasti opery, operety i činohry, spolupracoval s dalšími divadly i s filmem a televizí. Spolupracoval také s československými moderními gymnastkami, byl trenérem olympioničky Evy Bosákové.Kniha vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Nadace Český hudební fond, Nadace Český literární fond a Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka.

Publikace Pavel Šmok - Choreograf s duší básníka přináší ucelený pohled na dílo jednoho z našich nejvýznamnějších choreografů 20. století a jistě potěší každého milovníka tance a baletu. Pavel Šmok proslul jako inovátor baletního umění v Československu a jeho věhlas přesáhl daleko jeho hranice. Publikace sleduje Šmokovu kariéru od mládí, pojmenovává vlivy, které zformovaly jeho geniální mnohostranný talent, ukazuje charakteristické rysy jeho tvorby v jednotlivých obdobích, ale také to, co je všem jeho slavným choreografiím společné. Pavel Šmok byl výjimečně muzikální, své nejslavnější choreografie vytvořil v dialogu s hudbou takových velikánů, jako jsou Leoš Janáček, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák ad., měl velký talent vytvářet na jevišti humor, ale také vyprávět tancem beze slov příběhy a předávat celou škálu emocí. Kniha zachycuje jeho angažmá jako tanečníka i první choreografické práce v Ústí nad Labem a Ostravě, založení legendárního Baletu Praha, éru, v níž byl Pavel Šmok šéfem baletu v Basileji, i jeho houževnatou práci s druhým souborem, který založil, Pražským komorním baletem. Autorka pracovala s desítkami článků, recenzí i rozhovorů publikovaných v tuzemském i zahraničním tisku, kniha přináší také bohatou fotodokumentaci. Kniha vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury, Nadace Český hudební fond, Nadace Český literární fond a Nadačního fondu a Institutu Pavla Šmoka. Je druhým titulem ediční řady Institutu Pavla Šmoka "Studio Balet Praha a Pražský komorní balet - historie a osobnosti". Autorkou knihy je taneční historička PhDr. Lucie Kocourková.

Herec, který proslul svou zásadovostí, ale i prudkou a vzpurnou povahou, jež mu nejednou zkomplikovaly úspěšnou kariéru, takový byl i je Ladislav Mrkvička v očích svých diváků. Znají ho z mnoha filmových a televizních rolí, ale nebyl jen poručíkem Stejskalem, pobočníkem majora Zemana, nehrál jen žokeje, i když mu koně přirostli k srdci. Byl vynikajícím divadelním hercem, který svůj talent rozvinul naplno především v Divadle Na zábradlí pod vedením legendárního režiséra Evalda Schorma. I jeho menší role byly nezapomenutelné -, známe přeci dobře to staré úsloví, že není malých rolí, a právě na Ladislava Mrkvičku sedí přesně. Přinášíme portrét umělce, který se nejednou dostal do konfliktu s establishmentem a riskoval konec kariéry - která ani nemusela začít, jak se ostatně dočtete. Sledujeme jeho kroky od studií až k Národnímu divadlu, působení v rozhlasu, televizní tvorbě pro děti a mládež nebo v úspěšných inscenacích na prknech menších pražských divadel. Trochu s humorem a nadhledem, tak jak si to ne právě snadná umělecká cesta tohoto „malého herce velkých rolí“ žádá.