Podobnost mašinek vystupujících v této knize s mašinkami rachotícími po našich drahách je zcela náhodná. Podobnost osob vystupujících v této knize s kýmkoli, koho znáte, je občas zcela náhodná a občas zcela plánovaně nenáhodná. Záleží na fantazii každého čtenáře, koho v postavách uvidí. Číst pohádky přece vyžaduje představivost. A především: pohádka je pohádka. tož, ponořte se do víru mašinkovské zápletky nezatížení předsudky.br> Pevně věřím, že humorně, až bláznivě pojatý příběh, jenž zobrazuje střet dobra a zla a je situován do mašinkovského prostředí Tanvaldska, slovenských Tater a dnešní doby, v dětech zaseje semínko touhy stát na straně dobra a že děti myšlenky a poselství pohádek pochopí. Nepodceňuji je. Vnímají totiž v jiném modu, oplývají intuicí a mají úplně jinou představivost než my, dospělí, kteří s věkem a zkušenostmi představivost a fantazii do jisté míry ztrácíme. A pokud něco ne zcela pochopí? Děti jsou přece zvyklé, že spoustě dějů kolem sebe nerozumí. Nicméně v takovém případě je skrze pro ně zatím neuchopitelné situace vždy neomylně provede jejich intuice a dětskost. Nemusí rozumět detailům, vnímají celek. Ze semínka vtištěného do podvědomí jednou může vypučet potřeba přemýšlet a ptát se, později i jiskra schopná nasvítit stinné projevy doprovázející každého z nás, každou dobu, každou společnost.

Půl století nás dělí od tragédie, při kterém 31. května 1970 v Peru zahynuli všichni členové československé horolezecké expedice Peru 70. Kniha zobrazuje pozadí vzniku expedice a její průběh, především pak životní peripetie manželek horolezců a dění pod Huascaránem očima katastrofou postižených obyvatel. Najdete zde zamyšlení, co člověka vábí do skal a ke štítům. Nechybí vysvětlení, jak osudová hora působí v rodinách i po padesáti letech. Kniha obsahuje řadu kvalitních dobových i aktuálních fotografií.

Kniha Jizvy zůstávají / Dědictví zla stále živé zpracovává téma dětí politických vězňů a nepřímo navazuje na titul Nezhojené rány národa, který vyšel v roce 2012, kde však toto téma bylo zmíněno jen okrajově.Protože životní pouť dětí nelze oddělit od rodičů, sleduje nová kniha stejně jako kniha předchozí též život žen, persekuci rodin. Neopomíjí situaci doma po propuštění, ani jak se nový stav promítal u dětí a jak se vyvíjel život a vztah rodičů; kniha je tedy spjata i s tématem muklovským. Časová linka zasahuje až do normalizace potažmo do dnešní doby.Rodiny politických vězňů zůstaly po roce 1990 ne zcela zapomenutým, ale do jisté míry opomíjeným rozměrem komunistické persekuce. Dostalo se jim mnohem menšího prostoru než vězňům. Děti se ocitly ještě více stranou než jejich mámy. Toto se snaží kniha napravit. Podobně jako u titulu Nezhojené rány národa nejde jen o ztvárnění dějových částí života. Čtenář se též dostane hluboko pod viditelný povrch a do citlivých niterných rovin osobních vztahů vězeň/žena, vězeň/dítě, dítě/matka, vězeň/rodiče. Kniha sleduje různé psychologické okolnosti, zamýšlí se, rozebírá, dovozuje.Klade i otázku, kdo byl zasažen víc. Zda političtí vězni, či jejich ženy. Jak poměřit jedny a druhé rány. Zobrazuje, jak muklové v lágru nazírali na rozvody a jak se po návratu mohl postupně zhroutit i pevný svazek, který přetrval léta věznění. Otevírá otázku smyslu odboje, a zda v rodinách odbojářovi jeho aktivitu proti režimu nevyčítali. Rozebírá vnitřní stav vězňů po návratu a v dalších letech, kdy se jim ne vždy dařilo podle jejich představ a kdy mohli postupem času po marné snaze částečně rezignovat. Leckdo z nich se celý život po propuštění sháněl po něčem, co nalézt nemohl – totiž po klidu a naplnění, které mu ukradli komunisté, popř. marně hledal sám sebe, toho, který zmizel v propadlišti lágrů. Vystihuje, jak se režim na dětech vězňů podepsal celoživotně nejen z hlediska vnějšího stavu, ale i z hlediska stavu duše.

Kniha Jizvy zůstávají / Dědictví zla stále živé zpracovává téma dětí politických vězňů a nepřímo navazuje na titul Nezhojené rány národa, který vyšel v roce 2012, kde však toto téma bylo zmíněno jen okrajově.Protože životní pouť dětí nelze oddělit od rodičů, sleduje nová kniha stejně jako kniha předchozí též život žen, persekuci rodin. Neopomíjí situaci doma po propuštění, ani jak se nový stav promítal u dětí a jak se vyvíjel život a vztah rodičů; kniha je tedy spjata i s tématem muklovským. Časová linka zasahuje až do normalizace potažmo do dnešní doby.Rodiny politických vězňů zůstaly po roce 1990 ne zcela zapomenutým, ale do jisté míry opomíjeným rozměrem komunistické persekuce. Dostalo se jim mnohem menšího prostoru než vězňům. Děti se ocitly ještě více stranou než jejich mámy. Toto se snaží kniha napravit. Podobně jako u titulu Nezhojené rány národa nejde jen o ztvárnění dějových částí života. Čtenář se též dostane hluboko pod viditelný povrch a do citlivých niterných rovin osobních vztahů vězeň/žena, vězeň/dítě, dítě/matka, vězeň/rodiče. Kniha sleduje různé psychologické okolnosti, zamýšlí se, rozebírá, dovozuje.Klade i otázku, kdo byl zasažen víc. Zda političtí vězni, či jejich ženy. Jak poměřit jedny a druhé rány. Zobrazuje, jak muklové v lágru nazírali na rozvody a jak se po návratu mohl postupně zhroutit i pevný svazek, který přetrval léta věznění. Otevírá otázku smyslu odboje, a zda v rodinách odbojářovi jeho aktivitu proti režimu nevyčítali. Rozebírá vnitřní stav vězňů po návratu a v dalších letech, kdy se jim ne vždy dařilo podle jejich představ a kdy mohli postupem času po marné snaze částečně rezignovat. Leckdo z nich se celý život po propuštění sháněl po něčem, co nalézt nemohl – totiž po klidu a naplnění, které mu ukradli komunisté, popř. marně hledal sám sebe, toho, který zmizel v propadlišti lágrů. Vystihuje, jak se režim na dětech vězňů podepsal celoživotně nejen z hlediska vnějšího stavu, ale i z hlediska stavu duše.

Série: Sandman

Co se stane, když se vaše dětské sny stanou skutečností? Nic hezkého. Aspoň pokud k tomu dojde v krajině poetických hororů Neila Gaimana. Lesbičky, mluvící zvířata, čarodějka, transexuálové, mluvící kůže stažená z obličeje, pohádkový svět, ďábelská kukačka... a samozřejmě sám vládce snů, Sandman. Ty všechny najdete v pátém, celobarevném přírůstku do dnes už kultovní série. Dostanete se do magické říše, která není ani zdaleka tak idylická, jak se na první pohled zdá... a smrt tu číhá na každém kroku. Tak nějak by asi vypadala Narnie, kdyby jí psal Charles Manson.

Co se stane, když se vaše dětské sny stanou skutečností? Nic hezkého. Aspoň pokud k tomu dojde v krajině poetických hororů Neila Gaimana. Lesbičky, mluvící zvířata, čarodějka, transexuálové, mluvící kůže stažená z obličeje, pohádkový svět, ďábelská kukačka... a samozřejmě sám vládce snů, Sandman. Ty všechny najdete v pátém, celobarevném přírůstku do dnes už kultovní série. Dostanete se do magické říše, která není ani zdaleka tak idylická, jak se na první pohled zdá... a smrt tu číhá na každém kroku. Tak nějak by asi vypadala Narnie, kdyby jí psal Charles Manson.