Třetí svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje práce zabývající se dílem Bernarda Bolzana, významného českého matematika, logika a filozofa první poloviny 19. století. Jádro tvoří dvě rozsáhlé statě. Za prvé se jedná o kapitolu „Vědosloví“, která byla dříve publikována jako součást průkopnické monografie Jaroslava Loužila s názvem Bernard Bolzano. Za druhé je zde poprvé zveřejněna Valentova habilitační práce „Logicko-sémantická teorie Bernarda Bolzana a její význam pro epistemologii“, v níž se autor kriticky vyrovnává s Bolzanovou logikou a sémantikou a promýšlí její důsledky pro pozdější filozofii. Pozornost je také věnována posouzení Bolzanova vlivu a jeho srovnání s některými význačnými mysliteli 20. století. Předkládaná kniha tvoří jedinečný vhled do Bolzanova intelektuálního odkazu, je ale zároveň vyjádřením Valentova originálního filozofického myšlení.

První svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty zahrnuje články o filozofii T. G. Masaryka a J. L. Fischera, ale také příležitostné texty jako recenze a polemiky. Oddíl "Filozofie T. G. Masaryka" obsahuje šest kapitol zabývajících se Masarykovou sociologií, filozofií náboženství, teorií demokracie a pojetím vědy. Oddíl "Filozofie J. L. Fischera" obsahuje deset kapitol, v nichž je popsána Fischerova skladebná filozofie a jeho funkcionální racionalismus. Zvláštní pozornost je věnována Fischerovu vyrovnání se s marxismem a paralelám ke světové filozofii. Závěrečný oddíl "Příležitostné texty" obsahuje portrét marxistické filozofky Jiřiny Otáhalové-Popelové, recenzi monografie Zdeňka Novotného o Davidu Humovi, komentář k filozofii Roberta Kalivody, polemiku s Břetislavem Horynou a rozbor pozitivismu Josefa Tvrdého. Valentova kniha tvoří jedinečný vhled do dějin české filozofie 20. století, je ale zároveň vyjádřením jeho originálního filozofického myšlení.

Druhý svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty se zaměřuje na texty o filozofii jazyka a vědy. Oddíl "Filozofie jazyka a vědy" obsahuje osm kapitol, které se zabývají některými klíčovými tématy filozofie 20. století. Patří sem například zkoumání epistemologického statusu intuice, problém racionality poznání nebo kritické srovnání současných teorií pravdy. Jsou také prozkoumány možnosti sémantických modelů v epistemologii a teorie chaosu z perspektivy filozofie vědy. Následující oddíl "Problémy analytické filozofie" je historickým úvodem do dějin hnutí, a to od počátku ve Fregově logice do filozofie Vídeňského kruhu a polské školy. Zvláštní pozornost je věnována ranému dílu Ludwiga Wittgensteina, jehož Tractatus logico-philosophicus zásadně ovlivnil podobu analytické i kontinentální filozofie. Valentova kniha tvoří jedinečný vhled do dějin analytické tradice, ale je zároveň vyjádřením jeho originálního filozofického myšlení.

Popis není dostupný