Dejte svým obrázkům 3D rozměr. Iluze nepatří jen iluzionistům, i vy se můžete naučit ošálit někomu zrak, a to jen pomocí tužky a štětce. Světově uznávaný 3D umělec Stefan Pabst vás ve své knize Naučte se kreslit 3D obrázky provede tvorbou trojrozměrného obrázku od základního náčrtku až po poslední detaily, které dodají vašemu dílu zcela realistický prostorový vzhled. Naučíte se správně přenést předlohu na papír, proniknete do tajů malování takzvanou technikou suchého štětce, která dokáže vytvořit úžasně reálnou texturu a barevné přechody, naučíte se stínovat tak, aby vaše obrázky vystoupily z výkresu a opravdu ožily. Vše si krok za krokem vyzkoušíte na dvanácti návodech, které autor obohatil o množství užitečných rad a tipů.

„Nejmenší lidé planety“, středoafričtí pygmejové, jsou mimořádně zajímavým etnikem. Kolektiv antropologů se nejprve zaměřuje na záhadu jejich evolučního původu a otázky spojené s jejich fyzickým vzhledem. Poté přibližuje důležité oblasti každodenního života těchto lidí, kterými jsou lov a sběr, zkrášlování těla, hudba a tanec, a začíst se můžete i do několika pygmejských mýtů. O původním způsobu života pygmejských skupin víme mnohé díky významnému etnologovi P. J. Šebestovi. Jeho misionářskému a etnologickému působení u pygmejů je zde věnována samostatná kapitola. Šebestovou zásluhou navíc nemusí zájemce o poznání pygmejů cestovat až do pralesa Ituri, stačí navštívit po něm pojmenovanou expozici v Hrdličkově muzeu člověka PřF UK v Praze. Jaká je historie této expozice a co v ní můžete spatřit dnes? Dočtete se na dalších stránkách. A jaká je současnost samotných pygmejů v Africe? O tom vypráví zkušený cestovatel, který se za nimi do této neklidné části světa vypravil.

Publikace Evolvendi anthropologicae zahajuje antropologickou řadu edice Andrias. Věnuje se aktuálním otázkám spojeným s tematizací vývoje, tedy konceptu, který měl uvnitř společensko-vědního diskursu dlouho své místo jisté a neproblematické. Až 20. století ukázalo, že podobně jako i další vůdčí teorie společenských věd není ani tato idea nic přirozeně daného. Nelze z ní automaticky vycházet, a to i přesto, že se již uvnitř některých oborů pevně zabydlela a stala se jim téměř jakousi "mantrou". Hlavním poselstvím autorů je tak upozornit, že pozice teorie vývoje není ve vědě rozhodně neotřesitelná. Na stránkách této knihy se zamýšlíme nad tím, nakolik vývoj doopravdy představuje hybný motor pro antropologické jevy v rámci historického, filozofického, biologického a kulturně společenského bádání. Pátrali jsme napříč nejrůznějšími oblastmi lidského života s cílem najít i ve zdánlivě vzdálených disciplínách zabývajících se člověkem pojítka, která by nám přinesla odpověď. Objevili jsme ji? Posouzení je na vás. Naším přáním je zasít na tomto poli zrnka pochybností. Pokud vyklíčí v plodnou diskusi s vámi, našimi čtenáři, přispějeme my všichni svou troškou k vývoji ve vědeckém myšlení.

Popis není dostupný