Jedno z raných Augustinových děl, pojednání O pravém náboženství, bývá pokládáno za jeho první soustavnější výklad o křesťanství a zároveň za pokus reagovat na antické představy o filosofii a náboženství, k jejichž podrobnější kritice se hipponský biskup dostane o čtvrt století později v obsáhlém výkladu O Boží obci. Vedle pokusu o vyrovnání s antickou kulturou tato díla spojuje důraz na dějinnou ekonomii Božího plánu spásy.

Řehoŕ z Nyssy patří mezi nejvíce inspirativní myslitele prvních křesťanských staletí. Jeho drobná díla věnované teologii svaté Trojice přibližuje přední znalkyně Řehořova díla Lenka Karfíková.

Vysoké hodnocení tělesnosti je jedním z nejnápadnějších rysů, které křesťanství vneslo do kultury a myšlení pozdní antiky. Víra v Boha, který se vtělil, měla přitom vliv také na představu o člověku. Podle starokřesťanských autorů řeckého jazyka, o něž jde v této knize především (Klement Alexandrijský, Origenes, Řehoř z Nyssy a další), člověk není jen bytostí, k jejíž identitě náleží individuální tělo, ale navíc bytostí pevně začleněnou do kosmického řádu. Křesťanská naděje ve vzkříšení těla je tak v jejich podání nadějí v záchranu a proměnu všech lidských bytostí, ba celého veškerenstva. Díky tomuto poselství je křesťanství těchto autorů zajímavé i pro člověka 21. století, který znovu začíná chápat kosmický rozměr své odpovědnosti a zároveň si ve světě redukovaném na digitální média znovu uvědomuje význam tělesnosti pro svou identitu i pro společenství s druhými.

Plotin, filosof alexandrijského vzdělání, který působil v letech 244-269 jako učitel v Římě, byl nejen zakladatelem novoplatonské školy, ale zároveň podstatně ovlivnil raně křesťanské autory. Ti se jeho myšlením inspirovali jak ve své spiritualitě duchovního výstupu k neuchopitelnému božství, tak i ve formulaci závažných témat křesťanské teologie, jako je nauka o Trojici v Bohu, o Duchu svatém, o spojení božství a lidství v Kristu. Kniha tento vliv mapuje u teologů řeckého jazyka od 4. do 7. století. Autorka je překladatelkou Plotinova pojednání V,3(49), které vyšlo pod názvem "O sebepoznání" (Praha 2014), zároveň se dlouhodobě zabývá raně křesťanskými autory filosofického zaměření.

Proměny Augustinova pojetí přátelství se ve své nové knize rozhodla sledovat znalkyně jeho díla Lenka Karfíková.

Prof. Lenka Karfíková se ve své nové knize obrací k té stránce Origenova díla, která bývá vedle jeho eschatologie, tedy konečného obnovení všech věcí zbavených porušitelné tělesnosti, pokládána za nejspornější: k jeho představám o původu duše a jejím příchodu do pozemského těla.

Raný dialog význačného křesťanského teologa a filosofa Augustinův raný dialog, v němž se řeší otázka velikosti duše: nejen ve smyslu místních rozměrů, ale také co do jejích obdivuhodných schopností. Autor hledá rovněž odpověď na otázku počtu duší. Text doprovází obsáhlý úvod a komentáře filosofky a teoložky Lenky Karfíkové.

Kniha se v šesti studiích obrací k dvěma vrcholným postavám křesťanské pozdní antiky Řehořovi z Nyssy a Aureliu Augustinovi. Tito autoři čtvrtého a pátého století do velké míry určili podobu křesťanské teologie a filosofie následujících staletí v její řecké a latinské verzi. Je velmi zajímavé sledovat při interpretaci jejich díla nejen tradici křesťanského myšlení v jejím zrodu, ale zároveň uchopení a přetvoření antických filosofických motivů, k němuž zde dochází. Závěrečná, sedmá studie je věnována autorovi mnohem pozdějšímu, je však rovněž pozoruhodným dokladem křesťanské recepce antických otázek, tentokrát Abélardovy interpretace Porfyriovy Isagoge. Ve svém celku studie ukazují nejen navázání křesťanských autorů na antické vzory, ale také specifika křesťanského myšlení, za něž lze pokládat důraz na lidskou volbu, na světový řád tvořený božským číselným uspořádáním, který je však zároveň lidským úkolem, a rovněž pokus myslet jediné božství jako jednotu tří navzájem rovných osob nebo pochopit jednotlivinu v její nezaměnitelnosti jako východisko myšlení.

Lenka Karfíková ve své útlé knize sleduje proměny, jimiž prošlo Augustinovo pojetí platónského učení o anamnési. Zabývá se otázkou, zda Augustin počítal se vzpomínkou na minulé vidění duchovních (inteligibilních) předmětů, jež duše zřela před sestupem do těla, anebo chápal tyto předměty jako stále přítomné pro vtělenou duši, případně v jakém smyslu. Porovnání s představami Platónovými a Plótinovými (jejichž rozdíl je úvodem nastíněn) ukazuje, že se Augustin od jakéhosi rigidního plótinismu přes platónskou vzpomínku na minulou znalost dopracoval k představě blízké Plótinovi.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Soubor sedmi statí věnovaných třem autorům 4. až 12. křesťanského století, s hlavním zaměřením k tématům času a řeči. Augustinova proslulá analýza času je zde ukázána ve spojitosti s jeho pojetím řeči jako klíče k řečově uspořádané paměti, obsahující vrozené pojmy všech věcí. Zcela jiné pojetí řeči nacházíme u Augustinova staršího současníka Řehoře z Nyssy, pro něhož je to pouhý lidský pokus vyjádřit, jak na nás věci působí, nikoli klíč k vrozeným strukturám mysli (studie je doprovázená překladem delšího úryvku z Řehořova spisu Contra Eunomium, II). Poslední z autorů Bernard Silvestris ukazuje ve své mytizující reinterpretaci Platónova Timaia člověka jak „bytost času“ ještě z jiné strany než Augustin, totiž jako malý kosmos, který je konečný, a proto nachází své pokračování v jiném.

Popis není dostupný

Kniha "Bůh a bohové" s podtitulem Pojetí božství v náboženských tradicích světa. Autorem je Antalík Dalibor, Chlup Radek, Karfíková Lenka, Kropáček Luboš, Lyčka Milan, Ondračka Lubomír, Starý Jiří. Obsahuje 196 stran. Jedná se o počin nakladatelství "DharmaGaia" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Kniha "Číslo a jeho symbolika od antiky po renesanci". Autorem je Karfíková Lenka, Šír Zbyněk. Obsahuje 180 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Centrum pro studium demokracie a kultury" z roku 2003. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný