Básně tohoto svazku názorně dokládají oblíbenou tezi, že experimentální poezie je rozkročena mezi literaturu a výtvarné umění. Po roce 2010 Ladislav Nebeský volně navázal na svoji původní myšlenku binárních básní a vypracoval nové, zcela originální konstrukční principy. Cestou k poetickému sdělení je zde konfrontace různorodých obrazců tvořených černými a bílými čtverečky s obsahy nápisů na jejich obvodu. Součástí svazku jsou i texty, ve kterých autor velmi srozumitelně vykládá konstrukční principy plošné binární poezie, a své výklady doprovází názornými ukázkami. Vzpomínkový text je zaměřen na poměrně úzký výsek dobového kulturního kontextu; je z něj patrné, že v druhém období svých básnických aktivit nacházel autor odezvu především u umělců o více než generaci mladších.

1. díl obsahuje relativně úplný soubor nejstarší experimentální poezie Ladislava Nebeského; zahrnuje sbírku Nehra (jako celek nepublikovanou), řadu různorodých cyklů básní a poetických konstelací. Mnohé prozrazují autorovo matematické vzdělání, zvlášť zřetelné je to u binárních básní, které byly v 60. letech autorovým specifikem a dodnes jsou i v mezinárodním kontextu unikátní. Součástí svazku je i několik textů, v nichž L. Nebeský přibližuje čtenáři dobový kulturní kontext, zejména spolupráci s Jiřím Kolářem a dalšími tvůrci experimentální poezie 60. let. Deníkové zápisky jsou autentickým dokladem vznikání nápadů a jejich proměn, svědectvím o autorově hledání, nalézání i zavrhování poetických forem.

V 90. letech byl Ladislav Nebeský fascinován myšlenkou, že zdrojem poetického zážitku mohou být i mezery, prázdno, různé způsoby čtení neviditelného. V básních tohoto svazku jsou viditelná písmena vodítkem k odhalení písmen neviditelných, napsané je oporou pro čtení nenapsaného, chybějícího. Autor ukazuje, že je mnoho způsobů, jak to udělat. Čtenář však musí spolupracovat, teprve tím se mu otvírá cesta k porozumění estetického sdělení. V některých případech mu to autor výkladem svého postupu usnadňuje

Popis není dostupný