Povídková kniha Válka jsme my obsahuje deset dramatických příběhů Čechů a Slováků, zasazených do širokého časového rámce od druhé světové války přes Indočínu a Vietnam až po Afghánistán. Některé jsou inspirovány skutečnými osudy, jiné jsou fiktivní, všechny jsou však ukotveny v historických reáliích, které se odehrály, nebo se odehrát mohou. Jak říká autor knihy: "Válka změní vše. Zažere se vám pod kůži, dostane do žaludku, změní se v nekonečnou noční můru. A je jedno, zda se odehrává na druhém konci světa, za humny, nebo na vlastním dvorku. Je všudypřítomná. VÁLKA JSME MY. Vždy tomu tak bylo a bude."

Ladislav Kudrna připravil ve spolupráci se spolkem Free Czech Media a deníkem FORUM 24 knihu textů, v nichž reaguje na relativizaci zločinů období normalizace. V předchozích letech téma otevřel například děkan Filozofické fakulty Michal Pullmann. Kniha přináší ucelený pohled, který jasně dokumentuje zločinnost komunistického režimu. Kromě Ladislava Kudrny přispěli svými texty například Petr Blažek, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Zdeněk R. Nešpor nebo Antonie Doležalová. Jedná se o ucelený pohled na zločiny normalizace, kniha obsahuje spoustu zajímavých fotografií a navíc také články novinářů, kteří se do debaty s Michalem Pullmannem zúčastnili. Třicet let po sametové revoluci tu máme situaci, kdy někteří lidé tvrdí, že se "zase tak moc nestalo" - a to nemůžeme nechat jen tak, zejména s ohledem na disidenty, politické vězně a emigranty, jimž komunisté zničili život.

Předmluva k titulu Kniha v barvě krve, která však v původní knize nevyšla. Čtenář má tak možnost porovnat, co bylo obsahem pasáží, které vadily natolik, že nesměly v původní knize vyjít.

Během třiceti sledovaných let trvání komunistického režimu (1960–1989) bylo násilí ze strany Veřejné a Státní bezpečnosti vystaveno na deset tisíc mladých lidí z prostředí (proto)undergroundu a punku. Zástupným důvodem pro často až zběsilé brutální fyzické ataky represivních složek se stala účast „závadové“ mládeže na „ilegálních“ hudebních produkcích, respektive provozování vlastní kultury. Celkem 99 mladých mužů a žen bylo odsouzeno k souhrnnému trestu odnětí svobody v délce 75 let…

Na počátku procesu s undergroundem stála celostátní akce „Kapela“, která si za „snadný“ cíl zvolila „vlasatce“, respektive „závadové“ bigbeatové skupiny. Zápas komunistického režimu s nechtěnou hudbou začal ale již o deset let dříve, v září 1964. Brutální zásah v Rudolfově na konci března 1974 navždy proměnil podzemní společenství. Počínaje srpnem 1974 se stranické špičky systematicky zabývaly hudební produkcí, aby rok poté, v říjnu, volaly po likvidaci „druhé“ kultury. Na obojí reagoval plukovník Vladimír Stárek, náčelník X. správy. V listopadu 1975 vydal pokyn k zahájení celostátní akce „Kapela“. Její spuštění mělo ukončit existenci „ideologicky závadných“ skupin a zamezit vzniku podobných těles. Ikona podzemí, The Plastic People of the Universe, byla vybrána za exemplární případ, na němž režim hodlal demonstrovat svoji sílu. Nechtěným výsledkem se stala nejen Charta 77. O deset let později byl normalizační režim konfrontován s „explozí“ rockových, undergroundových, punkových a alternativních kapel. Na základě doposud neznámých archivních materiálů vyvstává před čtenářem zcela nový pohled na zásadní události našich novodobých dějin.

Popis není dostupný

Ve světle dějinných událostí roku 1941 - jmenujme například začátek Benešovy politiky budování československého "mostu" mezi Východem a Západem, příjezd zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy, vypravení prvního transportu židovského obyvatelstva z Prahy do ghetta v Lodži, nasazení našich vojáků u Tobruku, rozhodnutí o nuceném pracovním nasazení mužů ve věku od 18 do 50 let či výsadku skupin Silver A, Silver B a Anthropoid - uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů mezinárodní vědecké sympozium, na kterém vystoupili odborníci s tematickými příspěvky, jež tvoří obsah tohoto sborníku.

Kniha pojednává o Otakaru Černém, plukovníku letectva v záloze, který se do svých dvaceti devíti let účastnil celkem pěti útěků, z nichž zejména ten poslední, z komunistického lágru, byl ten nejdůležitější. Kniha obsahuje cca 420 fotografií, z nichž přibližně polovina z nich mapuje pohled na činnost mužů „z druhé strany“, tedy letců Luftwaffe.

Kniha "Českoslovenští letci ve Velké Británii a válečné fenomény" spadá do žánru Military. Autorem je Ladislav Kudrna. Kniha je vázaná. Obsahuje 164 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Naše vojsko" z roku 2006. Přejeme příjemné čtení.

Kniha "Českoslovenští letci v německém zajetí 1940-1945" spadá do žánru Military. Autorem je Ladislav Kudrna. Kniha je vázaná. Obsahuje 437 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Naše vojsko" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.