Poslední ze šesti svazků Sebraných spisů českého filosofa, prozaika a dramatika Ladislava Klímy (1878-1928) uzavírá více než třicetiletou práci editorky Eriky Abrams a nakladatelství Torst na plně spolehlivém a vědecky fundovaném vydání Klímova díla. Svazek Dramata shrnuje veškeré Klímovy dramatické práce (Theogen, Toman a Roman, Husité, Drama o Diovi, Lidská tragikomedie. Matěj Poctivý) a překlady dramat (Chr. D. Grabbeho, Franze Werfla, Karla Schönherra), ať už je napsal nebo přeložil Klíma sám, nebo ve spolupráci s dramatikem Arnoštem Dvořákem. Jejich slavné společné drama Matěj Poctivý, inscenované po svém vzniku na prknech Národního divadla, je zde vůbec poprvé zveřejněno ve všech svých vývojových fázích (mj. s názvem Matějovo vidění) a textových variantách. Kniha je doplněna rozsáhlým, velmi erudovaným edičním komentářem Eriky Abrams, textem na nejvyšší akademické úrovni, překlady cizojazyčných výrazů, vydavatelskými poznámkami a erraty a doplňky k předchozím pěti svazkům Sebraných spisů.

První svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878-1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, slovy Jana Patočky "našeho prvního, předčasného myslitele absurdity". Kniha obsahuje celoživotní Klímův filosofický deník. Editorka Erika Abrams jej po mnohaleté badatelské práci rekonstruovala ze stovek rukopisných fragmentů. Jde o vydání věrně zachycující Klímův jazyk se všemi jeho osobitostmi. Všechny pasáže deníku psané německy či latinsky jsou v poznámkách přeloženy do češtiny, kniha obsahuje též rozsáhlé poznámky věcné a bibliografické, které čtenářům umožňují sledovat celý Klímův život a tvorbu den po dni, měsíc po měsíci. Se stovkami stran Klímova textu se zde čeští čtenáři seznamují vůbec poprvé.

V šestisvazkových Sebraných spisech Ladislava Klímy vyšly dosud čtyři svazky: I. Mea (texty o sobě samém), II. Hominibus (korespondence), III. Svět atd. (filosofické knihy a publicistika) a IV. Velký roman (nejrozsáhlejší Klímovo beletristické dílo). Editorkou Klímových Sebraných spisů je francouzská editorka a překladatelka Erika Abrams, nositelka čestného doktorátu Univerzity Karlovy. Svazek V. ("Bel"letrie) je nejrozsáhlejším svazkem Klímových Sebraných spisů. Obsahuje všechny Klímovy prozaické práce s výjimkou Velkého románu. Editorka důsledně pracuje se všemi dochovanými Klímovými rukopisy a přináší čtenářům textově dokonalou diplomatickou edici, doprovozenou zevrubnou ediční poznámkou a nezbytnými vysvětlujícími komentáři - jako u všech čtyř předchozích svazků Klímových Sebraných spisů. Ladislav Klíma byl jeden z nejoriginálnějších českých filosofů a beletristů, jeho dílo ovlivnilo řadu oborů české umělecké tvorby (literaturu, film, divadlo, hudbu) a je dodnes velmi živé a podnětné. Přitom jsou to teprve Klímovy Sebrané spisy v edici Eriky Abrams, které poprvé přinášejí Klímovo dílo v úplnosti, textově spolehlivě a v řazení, jež odpovídá logice a šíři Klímovy tvorby.

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí. Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí (sám ji v rukopisu později nazývá Démonou). Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení…

V romanetu Slavná Nemesis a dalších dvanácti povídkách sledujeme osudy výstředních – a pro nás zcela blízkých – postav, bloudících v prostředí, kde je obtížné rozlišit, co je sen a co skutečnost. Typický hrdina těchto vyprávění prahne po nedosažitelném přízraku, fantomu, kvůli němuž se neohroženě vydává na vrcholky hor, do hlubokých hvozdů či léčeben pro choromyslné, střetává se s umrlci, blouzní, s vypětím vůle chce překonat hranice možného a dosáhnout kýžené vyšší skutečnosti, neboť svět vezdejší jej nikdy a za žádných okolností nemůže uspokojit.Ladislava Klímu (1878–1928), tohoto originálního myslitele a spisovatele, na konci knihy blíže představuje i jeho Vlastní životopis, v němž se upřímně vyznává ze všeho, co utvářelo jeho charakter, pohled na svět a životní filozofii.Soubor Slavná Nemesis poprvé vyšel roku 1932.Součástí této knihy je i zbrusu nový doslov Patrika Linharta.

První úplné a autentické vydání klíčového beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Román vznikl mezi léty 1907 a 1910/1912 nejen pro autorovu "zábavu a zotavení", ale souběžně a hlouběji jako experiment s vytvořením nové, "naprosto volné, vše si dovolující" a všeobjímající formy románu. Čtenář v této knize nalezne poprvé kompletní, necenzurované torzo Českého románu tak, jak ho jeho solipsistní pánbůh (autor) stvořil: bez složitého textově kritického aparátu, ale též a hlavně bez přídavků a vynechávek, přísně a přesně podle znění autorova rukopisu. Klímův román jako by o dvacet pět let později přesně charakterizoval Henry Miller: "To není žádná kniha, je to prodloužená nadávka, plivanec do tváře umění, kopanec do zadku Boha, Člověka, Osudu, Lásky, Krásy ... čeho chcete."

Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů. V nakladatelství Torst vyšly již čtyři svazky Klímových Sebraných spisů: Mea, Hominibus, Svět atd. a jako první právě Velký roman. Obrovská editorčina erudice umožňuje vysledovat v Klímově díle mnohé dosud netušené souvislosti. Strhující četba rozsáhlého Velkého romanu zaujme všechny zájemce o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů. Velký roman, psaný v letech 1907-1914 současně s objevem Deoessence i s prvními radikálně jí odporujícími útoky hmotné bídy na filosofa, ukazuje jasně, že nejde pouze o brakový výstřelek nebo o levobočka Klímova psaní, nýbrž o v pravém slova smyslu stvoření světa, jemuž autor zůstane věren až do konce své vezdejší pouti. Poznámkový aparát osvětluje zároveň rozpětí i srostlost této skvostné fikce - na pokračování do nekonečna - s ostatními dimenzemi myšlení a života "našeho prvního, předčasného myslitele absurdity" (Jan Patočka).

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný