Historie někdy postupuje pozpátku. I v sexu. Sexuální revoluci si běžně spojujeme s šedesátými lety, feministickými a občanskými hnutími - a Západem. V oblasti sexu však bylo jednou z nejprogresivnějších zemí po druhé světové válce komunistické Československo. K legalizaci potratů či dekriminalizaci homosexuality tu ovšem došlo nikoli občanským tlakem, ale za dohledu sexuologů, psychologů a demografů, kteří chtěli pod odborným vedením utvořit rovnostářskou společnost. Tento společenský projekt skončil s nástupem normalizace, a dosažený pokrok ohledně genderových pořádků či pojetí sexuality dokonce začal couvat: ženy měly být v pozdním československém socialismu především pečujícími matkami a starostlivými manželkami, sex měl fungovat hlavně jako koření usedlého manželského života.  Politika touhy vypráví fascinující dějiny utváření sexuality, rodiny nebo orgasmu v nečekané perspektivě socialistického řízení shora. Historii, která pokračuje v českých tělech, kultuře i politice.

Kniha přináší sociologickou analýzu antipornografického feministického diskursu. Tato analýza se zaměřuje jednak na pojetí genderu a sexuality, jednak na chápání performativity v kontextu symbolické moci řečových aktů. Autorka kriticky analyzuje koncept genderu a jeho propojení se sexualitou tak, jak je (explicitně i implicitně) přináší antipornografický feminismus. Věnuje se také současnému antipornografickému diskursu v České republice. Analyzuje proto práce z oborů sexuologie a kriminologie na téma pornografie. Současnému českému diskursu o pornografii totiž dominují tyto obory, nikoli feministický diskurs, nicméně oba překvapivě s antipornografickým feminismem rezonují. V poslední části knihy autorka kriticky analyzuje uvažování o pornografii jako o performativním projevu, tedy konající řeči, a posuzuje jednotlivé výhody i jednotlivá omezení tohoto přístupu.

Kdo, co a za jakých okolností označuje za pornografii? Kdy, proč a kým je pornografie označena za závadnou? Jak se k sobě mají pornografie a feministické hnutí, potažmo hnutí za práva sexuálních menšin? Jak souvisí porno se sexuální emancipací a genderovou diskriminací? Můžou (porno)obrazy, které jsme zvyklí vnímat jako pouhé reprezentace, přímo konat v sociální realitě? Jak se proměňuje význam pornografie prostřednictvím citace („fotka na fotce“)? Jakou moc má stát při rozhodování o tom, co je zákonem postižitelná pornografie? Odpověď na otázku, co je to pornografie, a hlavně jestli je užitečná, nebo škodlivá, se proměňuje v závislosti na historickém a politickém kontextu. Konvenčně se pornografie pojímá jako otázka morálky.

Popis není dostupný