Popis není dostupný

Popis není dostupný

Série: Dějiny cisterckého řádu v Čechách

Druhý díl Dějin cisterckého řádu v Čechách obsahuje všestranný popis dějin českých cisterckých klášterů založených ve 13. a 14. století: mužských opatství ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Svatém Poli, Zbraslavi a Skalici a ženských klášterů v Pohledu a Sezemicích. Text doplňuje rozsáhlá fotodokumentace a seznam pramenné a sekundární literatury. Úvodní svazek Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420 s podtitulem Fundace 12. století vyšel poprvé v roce 1998, tehdy u příležitosti 900. výročí založení cisterckého řádu. S odstupem 15 let přichází na trh druhé, přepracované a rozšířené vydání obohacené o další archivní studium, stejně jako o nové poznatky domácího i zahraničního bádání.

Série: Dějiny cisterckého řádu v Čechách

První svazek čtyřsvazkového díla je zaměřen na historii pěti nejstarších cisterciáckých klášterů na území Čech: Sedlce, Plas, Pomuku, Hradiště nad Jizerou a Oseka. Čtenář se seznámí i se vznikem a vývojem řádu do 15. století, s organizací cisterciáckého řádu, životem v klášteře, řádovou liturgií a architekturou a svébytným cisterciáckým ekonomickým modelem. Samostatně je vyložen i příchod cisterciáků do Čech. Text doplňuje více jak 150 černobílých fotografií. Publikace vyšla poprvé v roce 2002 k 900.výročí založení cisterciáckého řádu, druhé vydání využívá další archivní studium a je podstatně přepracováno s ohledem na postup bádání a aktuální literatury, zejména zahraniční.

Série: Dějiny cisterckého řádu v Čechách

Třetí svazek Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420 se zaměřuje na šest významných cisterckých opatství s vazbou na české země. Vedle původem českých ústavů Marienthalu a Žďáru jde o čtyři zahraniční kláštery, jež měly ve středověkých Čechách enklávy svých statků. Kniha na prvním místě seznamuje se středověkými osudy ženského kláštera Marienthal, který ve 30. letech 13. století založila česká královna Kunhuta Štaufská na samé severní hranici Českého království a který je pokládán za vůbec nejstarší trvale působící ústav cisterckých jeptišek v Německu. Druhým z klášterů, jež původně vznikly na české půdě, se stal Žďár, založený v polovině 13. století na Českomoravské vrchovině. Protože bylo dosud méně pozornosti soustředěno na české souvislosti kláštera, zaměřuje se text vedle obecných pasáží věnovaných opatství samému zejména na pozemkovou držbu a na hospodářské aktivity žďárských cisterciáků na českém území. Medailony věnované zahraničním klášterům se nezabývají vlastními dějinami těchto opatství, ale svou pozornost směřují na pozemkovou držbu zmíněných ústavů v Čechách a na jejich kontakty s českým prostředím.

Autorka, univerzitní profesorka, vtipně popisuje dojmy z Filadelfie a i jiných států USA, kde spolu s manželem prožila celý rok. "Amerika, jak jsem ji zatím viděla, je taková chudší a špinavější sestra západní Evropy". Ale zdaleka nejde pouze o kritiku této velmoci. Pochvalně se autorka zmiňuje např. o úrovni americké digitalizace, o amerických muzeích a akváriích… No, posuďte prosím sami!

Kniha "Dějiny cisterckého řádu v Čechách 1142 - 1420, 2. svazek" s podtitulem Kláštery založené ve 13. a 14. století spadá do žánru Filozofie. Autorem je Charvátová Kateřina. Obsahuje 404 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Karolinum" z roku 2002. Přejeme příjemné čtení.

Druhý díl Dějin cisterckého řádu v Čechách obsahuje všestranný popis dějin českých cisterckých klášterů založených ve 13. a 14. století: mužských opatství ve Vyšším Brodě, Zlaté Koruně, Svatém Poli, Zbraslavi a Skalici a ženských klášterů v Pohledu a Sezemicích. Text doplňuje rozsáhlá fotodokumentace a seznam pramenné a sekundární literatury. Úvodní svazek Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420 s podtitulem Fundace 12. století vyšel poprvé v roce 1998, tehdy u příležitosti 900. výročí založení cisterckého řádu. S odstupem 15 let přichází na trh druhé, přepracované a rozšířené vydání obohacené o další archivní studium, stejně jako o nové poznatky domácího i zahraničního bádání.

První svazek čtyřsvazkového díla je zaměřen na historii pěti nejstarších cisterciáckých klášterů na území Čech: Sedlce, Plas, Pomuku, Hradiště nad Jizerou a Oseka. Čtenář se seznámí i se vznikem a vývojem řádu do 15. století, s organizací cisterciáckého řádu, životem v klášteře, řádovou liturgií a architekturou a svébytným cisterciáckým ekonomickým modelem. Samostatně je vyložen i příchod cisterciáků do Čech. Text doplňuje více jak 150 černobílých fotografií. Publikace vyšla poprvé v roce 2002 k 900.výročí založení cisterciáckého řádu, druhé vydání využívá další archivní studium a je podstatně přepracováno s ohledem na postup bádání a aktuální literatury, zejména zahraniční.

Třetí svazek Dějin cisterckého řádu v Čechách 1142-1420 se zaměřuje na šest významných cisterckých opatství s vazbou na české země. Vedle původem českých ústavů Marienthalu a Žďáru jde o čtyři zahraniční kláštery, jež měly ve středověkých Čechách enklávy svých statků. Kniha na prvním místě seznamuje se středověkými osudy ženského kláštera Marienthal, který ve 30. letech 13. století založila česká královna Kunhuta Štaufská na samé severní hranici Českého království a který je pokládán za vůbec nejstarší trvale působící ústav cisterckých jeptišek v Německu. Druhým z klášterů, jež původně vznikly na české půdě, se stal Žďár, založený v polovině 13. století na Českomoravské vrchovině. Protože bylo dosud méně pozornosti soustředěno na české souvislosti kláštera, zaměřuje se text vedle obecných pasáží věnovaných opatství samému zejména na pozemkovou držbu a na hospodářské aktivity žďárských cisterciáků na českém území. Medailony věnované zahraničním klášterům se nezabývají vlastními dějinami těchto opatství, ale svou pozornost směřují na pozemkovou držbu zmíněných ústavů v Čechách a na jejich kontakty s českým prostředím.