Pro vzhled, charakter a život Prahy je od jejího vzniku zcela zásadním faktorem Vltava, řeka, jejíž tok připravil reliéf krajiny k osídlení pražského kotliny a poté k utváření města, které vyrostlo v metropoli. V průběhu své historie si město řeku pozvolna podmaňovalo. Pražané se naučili využívat její energie v mlýnech a později elektrárnách, řečiště překlenovat různými typy mostů, upravit břehy a ostrovy, vybudovat nábřeží. Do proměn tváře řeky nejradikálněji vstoupilo zřejmě 19. století. Vltavské břehy, dosud většinou využívané jako hospodářské periferie, se proměňovaly v žádané lokality s výstavnými budovami, společenskými centry a elegantními promenádami. Ve vstupní části ukazuje autorka historické sepětí Prahy a Vltavy řeky, kdy vystupovaly do popředí zejména praktické funkce řeky, dnes už většinou vnímané jako estetický prvek, dotvářející malebný obraz města. V druhé části se pak stává průvodkyní komentující současné fotografie zajímavých objektů a míst spojujících Vltavu s Prahou, ať to jsou historické mlýny, jezy, náplavky, ostrovy, vodárenské věže, mosty, nábřeží s jejich budovami i řeka jako místo společenského života města. Kromě fotografií exteriérů provázejí text dokumentační snímky, rejstřík lokací s mapou objektů, přehled ostrovů, mostů, nábřeží a také osobností.
