Karol Sidon, významný český prozaik, dramatik, se ve své publicistické tvorbě šedesátých let zaměřuje na komplexní a překvapivě aktuální témata. Jeho články, publikované v periodikách jako Literární noviny, Sešity či Tvář, jsou charakterizovány kultivovaným stylem a originálními názory. Sidon se nebojí zkoumat bolavá místa československé společnosti, jako jsou romské osady na Slovensku či následky povodní. Vtipně líčí fanouškovství a jeho absurdity (texty o Karlu Gottovi nabraly povahu aféry svého druhu), přičemž se dotýká i těžkých témat, jako je návštěva Osvětimi, kde konfrontuje minulost s přítomností. Mnohé jeho texty reagují na okupaci Československa v roce 1968 a tragédii Jana Palacha, přičemž vyzývají k morální odpovědnosti a osobní statečnosti. Součástí jeho díla jsou také důvěrné rozhovory s významnými literárními osobnostmi, které přinášejí cenné pohledy na dobu. Na závěr Sidon reflektuje víru v Boha, zkoumá otázky spravedlnosti i lidské odpovědnosti a zaměřuje se přitom na židovskou tradici. Celý soubor textů je uspořádán chronologicky, a nabízí tak unikátní pohled na dobu plnou výzev a změn. Sidonova práce je nejen literárním odkazem, ale i důležitým svědectvím o české kultuře a historii. Ve stručném úvodním slově doplnil texty dobovým kontextem i osobní vzpomínkou filozof Zdeněk Pinc, Sidonův redakční kolega z Literárních novin. - Vychází za podpory Nadace Židovské obce v Praze a Ministerstva kultury ČR.

"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho obklopuje." Ve svém nejnovějším eseji Avonam ("jejich vina") se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu: je pro Židy z náboženského hlediska přípustné požadovat politickou samostatnost, nebo mají setrvávat ve vyhnanství, aby odčinili svou vinu? Mají trpělivě očekávat příchod Mesiáše, nebo mají právo uspíšit konec diaspory a vyjít sebevědomě vstříc novému věku?

Brilantní autobiografické prózy, kterými do literatury šedesátých let vstupoval autor ani ne třicetiletý, vyplavují ze vzpomínek obrazy dětství, dospívání a prvních let dospělosti. Představují křehkého člověka hledajícího své místo ve světě, zmítaného vášněmi i pochybujícího o své schopnosti milovat. je autorovou prvotinou. Ústřední tragikomickou zápletku rozvíjí kolem dětského podvodu s žákovskou knížkou. Otce malého Karolka umučili v Terezíně a jeho matka se později podruhé provdala. Právě vztah k matce, dramatické střety s ní, útěky ze sevření její lásky a opětovné návraty jsou obsahem Karolova vyprávění. Navazující novela představuje trýznivou zpověď muže stojícího tváří v tvář nevěře. Snaha porozumět vztahu k vlastní ženě (podobně jako předtím vztahu k matce) je snahou porozumět tajemství života a smrti. Krutě otevřenou zpověď, kterou přináší druhá próza, vyvažuje první text, který díky dětskému pohledu a milosrdnému odstupu přináší s postavami pábitelů, "svůdců" a hrdinů i půvabný humor. Prózy vycházejí po více než dvaceti letech ve třetím vydání s autorovým doslovem.

Přestože Karol Sidon (nar. 1942) patří k neznámějším současným českým spisovatelům, dobrá polovina jeho dramat není známa ani veřejnosti, ani odborníkům. K blížícímu se autorovu jubileu jsme se proto rozhodli uspořádat kompletní vydání jeho divadelních a rozhlasových her. Přítomný soubor tak poprvé představí celé Sidonovo dramatické dílo, včetně her považovaných za ztracené. Publikace ukáže autora jako dramatika neustálých výzev, jehož hry mají široký tematický i žánrově-stylový záběr. Sidon si například vyzkoušel psychologickou dramatickou výpověď (v pozoruhodné „vesnické hře“ Zpívej mi na cestu), grotesku z vojenského prostředí (Latríny), „portrétní“ hru (jeho nejznámější Shapira), opakovaně hledal vlastní „podání“ absurdní hry (zde je třeba poukázat zejména na brilantní, zcela neznámou Etudu o hodináři), s úspěchem se pokusil o dramatickou parafrázi biblických příběhů (purimová hra Ester) nebo o dramatizaci (Komenského Labyrintu). Čtenáři Karola Sidona se tedy mají na co těšit! – Edice a doslov Lenka Jungmannová.

Současné hebrejsko-české vydání Chamiša chumšej Tora - Pěti knih Mojžíšových přináší úplný hebrejský text základního textu judaismu spolu s paralelně tištěným českým překladem, který v letech 1998-2012 vytvořil vrchní zemský a pražský rabín Efraim Sidon. Hebrejský text i překlad jsou rozděleny do kapitol a členěny do týdenních oddílů (parašiot), předčítaných o šabatu. Biblický text je doplněný haftarami (čtením z proroků) k jednotlivým týdenním oddílům Pěti knih Mojžíšových, tak jak se recitují při šabatové bohoslužbě. Zachovat maximální věrnost hebrejskému originálu umožňuje rabi Sidonovi mnohaleté studium hebrejské bible, znalost rabínské tradice výkladu jejího textu a v neposlední řadě i skutečnost, že patří k uznávaným autorům českého jazyka. Výsledkem je překlad, který tomu, kdo jej bude studovat nebo i jen číst, umožní svou původností, odvahou a vnitřní pravdivostí větší blízkost a hlubší pochopení tohoto základního biblického textu.

Když se Karola Sidona v polovině sedmdesátých let zeptal Jiří Lederer (v interview pro České rozhovory), co ve své tvorbě myšlenkově sleduje, oč mu jde, Sidon mu zprvu nerozuměl. Lederer se mu tedy snažil pomoci: „Rozumíš, jde mi o to, abys sám sebe interpretoval“. A Sidon: „Právě o tohle mi jde: abych sám sebe interpretoval.“ Ano, opravdu se dá říci, že veškerá Sidonova tvorba je poznamenána hledáním vlastní identity, a proto i snahou nemilosrdně poznat sama sebe, hodnotu svého jednání. Tvorba spisovatele, scénáristy a dramatika Karola Sidona byla u nás v sedmdesátých a osmdesátých letech umlčována, a poté byl Sidon dokonce donucen strávit sedm let v exilu. Nyní je známou osobností nejen díky své umělecké tvorbě, ale i díky svému působení v postavení zemského rabína. Tři hry zařazené v tomto svazku (Labyrint, Shapira a Třináct oken) patří k tomu nejlepšímu, co Karol Sidon napsal.

Třetí a závěrečná kniha volné série rozhovorů publicisty Karla Hvížďaly se zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem (již vyšlo Když umřít, tak v Jeruzalémě, MF 1995; Červená kráva, 2002), tentokrát na základě rozboru sedmi slov – o učení, o čase, o slově, o pravdě, o smrti, o víře a o lásce. V těchto rozhovorech K. E. Sidon přibližuje svoji životní dráhu, zasvěcuje do základních reálií židovského učení a života obce v Praze, pozdější rozhovory rovněž zachycují jeho reakce na nové situace: na některé znepokojivé tendence v polistopadové české společnosti či na události, které v USA a ve světě nastaly 11. září 2001 a bezprostředně poté.

Česko-hebrejské vydání tradičního vyprávění o exodu Židů z Egypta.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný