Kniha představuje vzájemné učení mezi studenty kombinovaných studií jako významnou část jejich vysokoškolské zkušenosti. Na základě dosavadních výzkumů konstatuje, že vzájemné učení souvisí se studijní úspěšností, spokojeností ve studiu i se studijní angažovaností, a na tomto základě shrnuje možnosti podpory vzájemného učení na vysokých školách. Kvalitativní výzkum vzájemného učení mezi kombinovanými studenty pedagogických oborů nabízí popis kontextuálních charakteristik, které vzájemné učení ovlivňují, i popis situací vzájemného učení. Na základě vzorců ve výskytu učebních situací jsou definovány tři typy vzájemného učení mezi studenty kombinovaných studií: studují vedle sebe, studují spolu a studují díky sobě. U každého z typů jsou vysvětleny jeho konkrétní benefity pro zapojené studenty a zároveň je vysvětleno, jaká jsou pro daný typ vzájemného učení optimální podpůrná opatření.

Monografie je věnována tématu netradičních studentů v terciárním vzdělávání. Hlavním definičním kritériem této skupiny je věk a přestávka ve formálním vzdělávání po dokončení střední školy. Z netradičních studentů studujících na českých vysokých školách byli vybráni studenti studující pedagogické obory, tedy obory, které poskytují kvalifikaci pro práci ve vzdělávání (např. učitelé, poradci, vychovatelé, sociální pedagogové, asistenti učitele, vzdělavatelé dospělých). Kniha je rozdělená do 11 vzájemně propojených kapitol prezentujících teoretická východiska, metodologii a výsledky výzkumu provedeného autory knihy s využitím smíšeného výzkumného designu.