Wernerovy Náboženské tradice Asie mají pro českého čtenáře nepochybnou hodnotu originálního pokusu českého religionisty s výjimečně širokým rozhledem a zkušeností v teorii a praxi současného světového religionistického diskursu. Od studií filozofických, historických a indologických sledoval ve svých studiích vždy především zřetel kulturně srovnávací v dimenzích obecnějších otázek filozofických. Jako sinolog mohu přínos průkopnického přístupu profesora Karla Wernera ocenit především z pohledu čtenáře jeho poučeného a inspirativního vhledu do historicky a myšlenkově nejednoduché problematiky východoasijského regionu. Běžné, zdánlivě univerzální kategorie religiózního myšlení tam často selhávají. A přece, anebo právě proto, je tak důležité zapojovat tento svébytný region do soumezných obrazů dějin a typologií různých soustav a tradic náboženských v náležité spojitosti se soustavami a tradicemi etickými, jako těmi aspekty filosofického myšlení, jež mají k religiozitě nejblíže. Profesor Werner právě toto činí s nejvyšší mírou korektnosti a invence, bez zjednodušování, oduševněle, srozumitelně. Jako autor umí vyjít vstříc svému čtenáři, aniž by se vzdaloval meritu svého předmětu. Nové opravené a prohloubené vydání tohoto díla je záslužný počin. V současné české odborné literatuře zůstanou nejspíše tyto jeho dva svazky nadlouho nezastupitelné. Jedinečnými zůstanou i kdybychom se v budoucnu, jak vřele doufám, dočkali od mladší generace orientalistů a religionistů jiných souborných děl, jako tolik potřebného aktuálního výrazu nové generace ideje obecné a srovnávací. prof. PhDr. Oldřich Král, CSc. Filozofická fakulta UK
