Kniha představuje poctu profesorce Haně Librové u příležitosti jejích 80. narozenin. Autory a autorkami jednotlivých kapitol jsou její kolegové z Katedry environmentálních studií a z dalších spřátelených pracovišť a její přátelé z ekologického hnutí. Každý ze spoluautorů se pokusil na dílo Hany Librové navázat – někdo se s ním přímo pustil do polemické diskuse, někdo jej spíše vzal jako příležitost k reflexi tématu, jimž se dlouhodobě zabývá. Všichni autoři přitom sdíleli přání zkusit napodobit sloh Hany Librové v tom smyslu, aby výsledné texty byly svým jazykem přístupné také čtenářům mimo akademickou obec, aniž by se tohoto cíle dosáhlo na úkor vědecké rigoróznosti. Čtenáři a čtenářky se mohou těšit na 9 dílčích studií, jež se tematicky vztahují k rozličným aspektům jubilantčina díla. Část kapitol obrací pozornost k tématům jejích starších, kulturně-historicky laděných textů zaměřených na krajinu. Jindy autoři čerpají z bohaté zásobárny jejích publicistických článků. A další zase navazují na výzkumy na téma životního způsobu či rozšiřují zorné pole o systémovou, zejména ekonomickou a politickou, rovinu. Jako celek pak kniha ukazuje, že hodnocení životní práce Hany Librové jistě nemusí stát na ohlížení se do minulosti. Stránky knihy lze chápat jako důkaz, že na intelektuální podněty Hany Librové se s chutí navazuje – a jistě ještě navazovat bude.

Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832-1884), který je sice všeobecně znám jako zakladatel a vedoucí osobnost Sokola, ale byl také historikem umění a kultury, estetikem a prvním profesorem dějin umění na české části Karlovy univerzity v Praze. Monografie představuje a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí. I toto hnutí, společenství, bylo ovšem jeho chápáním kultury a umění silně ovlivněno - Tyrš do Sokola integroval i vzory antického Řecka a důsledně usiloval o renesanci ideálu kalokagathie. Díky tomu se věnoval nejen estetické teorii tělesných cvičení a gymnastiky, ale i teorii umění a stal se prvním českým kritikem zaměřeným výhradně na výtvarné umění. Kniha se proto pokouší jeho názory, rozptýlené v řadě teoretických textů i uměleckých kritik, představit uceleněji a také je zasadit do kontextu dobových názorů, z nichž čerpal.

Slovo malebný, malebno, je i dnes často užíváno v rámci běžného jazyka a setkáváme se s ním především při estetickém oceňování krajiny. Kdysi bylo malebno přímo jednou z estetických kategorií, pojmem, o kterém se publikovaly práce a o kterém se vedla vášnivá polemika. A existovala i celá řada cestovatelů či výletníků, kteří vyráželi na cesty, aby ho hledali, ba dokonce aby ho "lovili". V této knize ale nepůjde ani tak o analyzování změn významu malebna v jazyce, jako spíše o využití diskuse nad tímto pojmem ke zkoumání proměn našich preferencí vůči přírodě a též zkoumání vztahu naší zkušenosti s vizuálním uměním při pohledu na krajinu. Kniha se pokusí po úvodních kapitolách o estetickém oceňování přírody v 18. století představit především chápání pojmu malebna v dílech jeho britských teoretiků. Kromě přesahů do výše jmenovaných "praktických" oblastí se v posledních kapitolách pokusí o výhled na jeho další chápání v průběhu 19. a 20. století s důrazem na středoevropskou oblast.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Estetika na dlani představuje moderní a pluralitní disciplínu, dnes často omezovanou pouze na estetickou výchovu. Vychází z jejího historického zakotvení ve filosofii poznání a teorii umění a poukazuje na její výlučné postavení mezi dalšími společenskými vědami. Estetika je předmět, který je většinou zahrnován do předmětu „společenské vědy“ na nichž se tento předmět vyučuje: tj. gymnázia, obchodní akademie, popř. nejrůznější vyšší odborné školy, zvláště ty zaměřené na umění či pedagogiku (pedagogické, památkářské, knihovnické, filmařské, divadelní, výtvarné, popř. i cestovní ruch). Učebnici využijí i vysoké školy, kde je katedra společenských věd (to jsou všechny ne-filosofické) a pedagogické fakulty. Knihu určitě využijí učitelé – výtvarné, dramatické či hudební výchovy ZŠ, ZUŠ či domů dětí a mládeže.