Popis není dostupný

Ahoj, já jsem včelka Klárka. Že mě ještě neznáš? Já ale znám tebe a ráda bych ti vyprávěla o svém velikánském dobrodružství. Už od prvních stránek knížky se ti otevře náš krásný včelí svět. Dozvíš se o životě v úlu hodně věcí a zažiješ s námi spoustu legrace. Povím ti o tom, jaké nebezpečí mě potkalo a jak jsem si nevěděla rady. Ale naštěstí jsem vždy našla dobré přátele a poznala, že vzájemná pomoc a laskavé slovo je lék nade vše. Tak už si honem otevři knížku, abychom ti neuletěly, jako když se rojíme z úlu…

Aktuálně není ve včelařství naléhavějšího tématu, než je zdraví včel. Téma výsostně praktické a bytostně důležité. Hromadné kolapsy včelstev posledních let jsou toho více než reálným důkazem. Včely a jejich zdraví jsou již od počátku neodmyslitelně provázány s krajinou. Na otázky, jaký je jejich nynější stav, odpovídá velice fundovaně společná monografie odborníků z Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a přizvaných zahraničních autorů. Kniha volně navazuje na publikaci z roku 2016 s názvem Ekologie chovu včel. Autorský kolektiv a uchopená témata jsou zárukou odborně kvalitní a čtivé publikace, která nezůstává jen u pouhé deskripce, ale nabízí i možnosti řešení, klade další otázky a připomíná témata, která je nutno prozkoumat. Tento přístup ocení nejen čtenáři, ale bude přínosná i pro cíl a objekt našeho společného zájmu, a tím jsou zdravé včely.

Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika . Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými předpoklady vztahů mezi lékařem a pacientem, péčí o duševní a duchovní zdraví lékaře, reflexí nad spirituálním pozadím volby lékařského stavu, zdroji inspirace pro spiritualitu lékaře a významem etiky ctností pro lékaře. Nechybí ani etické otázky a prognózy vývoje lidstva a bioetiky na prahu nových technologií. Neméně zajímavá je úvaha o vztahu spirituality a neurověd a jejich syntéze v tzv. neuroteologii. Kniha je vhodným studijním materiálem pro studenty na vysokých školách, na lékařských fakultách, na zdravotně-sociálních fakultách, na teologických fakultách, i na středních zdravotnických školách. Knihu uvítají i lékaři, kteří ctí, přijímají a vyznávají křesťanskou víru. Text může působit preventivně vůči syndromu vyhoření lékařů.

Víno je dar nebe i země - povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře. Nenechalo zhasnout svobodnou a tvořivou kulturu ani v dobách, kdy měla navrch průměrnost, totalita a různé formy nesvobody. V knížce Karla Sládka se projdeme vinicemi a prostředím, kde vinná réva roste a zraje. Seznámíme se s prací vinařů i s tím, jak víno vzniká. Při ochutnávce vína budeme uvažovat o lásce, zamilovanosti nebo kráse života v manželství. Při tom všem narazíme na mnoho inspirací pro náš duševní i duchovní život.

Popis není dostupný

Etické otázky se v oblasti environmentálních věd zaměřují zejména na matematické modely, které upozorňují na "meze růstu". Statistické odhady růstu počtu obyvatel, možnosti planety v produkci potravin, znečištění životního prostředí, klimatické změny, ztráta biodiverzity a úbytek pitné vody v těchto prognózách alarmují k revizi současných postojů, protože v blízké budoucnosti by mohlo dojít vlivem působení člověka k přetížení planety Země. Není účelem této knihy hlouběji vstupovat do debat nad protichůdnými interpretacemi těchto tzv. tvrdých dat. Tato kniha poukazuje na jiné východisko ekologické etiky, totiž na vztah člověka k životnímu prostředí a k životu jako takovému a na to, jak se toto životní prostředí dotýká spirituality člověka. Cílem je seznámit humanitně orientovaného čtenáře se základními principy a tezemi sapienciální environmentální etiky, ve které je environmentální diskurs uveden do souvislosti s odhalováním smyslu vzniku vesmíru a života na planetě Zemi, se současnou spiritualitou a etickými výzvami v rámci integrální ekologie i s etickými výzvami budoucnosti. Ty se objevují ve vědeckém výzkumu, a to zejména s přihlédnutím k možnostem genetických manipulací, přicházející umělé inteligenci, "řízenému" vývoji člověka, průzkumu vesmíru a hledání mimozemského života.

Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku. Drobným dílkem se uzavírá autorova pomyslná trilogie věnovaná tématům včelařství, myslivosti a rybářství.

Známý výrok z Dostojevského románu Idiot "Krása spasí svět", který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: "Jaká krása spasí svět?"Odborná monografie vznikla na základě vědeckých rozprav a kolokvia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ke společné práci byli kromě akademických pracovníků fakulty přizváni též odborníci z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a Diecézního teologického institutu v Hradci Králové, respektive Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Ze zahraničí to byli profesoři z italské Katolické univerzity v Brescia a Komunity v Bose, a dále slovinské Teologické fakulty Univerzity v Lublani. Jednotlivé části knihy odpovídají specializacím autorů, přičemž byl kladen důraz na to, aby se témata opřela především o teologickou reflexi. Nechybí tak starozákonní přístup, analýza středověkého křesťanského spisu Jeskyně pokladů, propojení krásy a duchovního života, pohledy významných katolických teologů i českých myslitelů a literátů. Z kapitol vysvítá myšlenka, že krása opravdu spasí svět.

Popis není dostupný

V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát. Přítomnost řeckokatolické církve proto vyzývá k zamyšlení nad její identitou a posláním v širším kontextu dějin na našem území. S tím souvisí i zhodnocení prostoru českých zemí jakožto místa s cyrilometodějským posláním být mostem mezi křesťanstvím Západu a Východu. Těmito aktuálními tématy se zabývá předložená kolektivní monografie. Publikace je výstupem badatelského týmu složeného z odborníků z České republiky a Slovenska. Vznikla z dlouholeté spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Řeckokatolickou teologickou fakultou Prešovské Univerzity v Prešově, přičemž do týmu byli přizváni též pracovníci z dalších akademických a církevních institucí.

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace "stříbrného věku" si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby - pokud mu to plánovaný rozsah dovolí - je představil v jejich komplexnosti.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi. První kapitoly se věnují nárysu vztahu židovství, křesťanství a islámu ke státu v souvislosti s jejich posvátnými knihami a ranými dějinami těchto náboženských tradic. Druhá část představuje reflexi o monoteistických náboženstvích v kontextu novověkých politických dějin. Třetí část přináší studie o vybraných otázkách specifického vztahu křesťanské nauky ke státu.

Předkládaná kolektivní monografie je právě proto věnována ukrajinským migrantům žijícím v České republice a jejím cílem je představit tyto migranty v co nejširším záběru témat. Informace zde obsažené pocházejí z velké části z výzkumu, který uskutečnilo Centrum pro studium migrace Univerzity Karlovy založené při Katolické teologické fakultě v Praze.

Popis není dostupný

Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí uvnitř sekulárního právního státu. Křesťanství a islám stojí před výzvami vlastní tradice i před výzvami současnosti, obojí dnes spoluutváří jejich vlastní identitu. Předložená kolektivní monografie by ráda přispěla k hlubší reflexi tohoto aktuálního fenoménu. Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.