Popis není dostupný

Ahoj, já jsem včelka Klárka. Že mě ještě neznáš? Já ale znám tebe a ráda bych ti vyprávěla o svém velikánském dobrodružství. Už od prvních stránek knížky se ti otevře náš krásný včelí svět. Dozvíš se o životě v úlu hodně věcí a zažiješ s námi spoustu legrace. Povím ti o tom, jaké nebezpečí mě potkalo a jak jsem si nevěděla rady. Ale naštěstí jsem vždy našla dobré přátele a poznala, že vzájemná pomoc a laskavé slovo je lék nade vše. Tak už si honem otevři knížku, abychom ti neuletěly, jako když se rojíme z úlu…

Aktuálně není ve včelařství naléhavějšího tématu, než je zdraví včel. Téma výsostně praktické a bytostně důležité. Hromadné kolapsy včelstev posledních let jsou toho více než reálným důkazem. Včely a jejich zdraví jsou již od počátku neodmyslitelně provázány s krajinou. Na otázky, jaký je jejich nynější stav, odpovídá velice fundovaně společná monografie odborníků z Mendelovy společnosti pro včelařský výzkum a přizvaných zahraničních autorů. Kniha volně navazuje na publikaci z roku 2016 s názvem Ekologie chovu včel. Autorský kolektiv a uchopená témata jsou zárukou odborně kvalitní a čtivé publikace, která nezůstává jen u pouhé deskripce, ale nabízí i možnosti řešení, klade další otázky a připomíná témata, která je nutno prozkoumat. Tento přístup ocení nejen čtenáři, ale bude přínosná i pro cíl a objekt našeho společného zájmu, a tím jsou zdravé včely.

Kniha Spiritualita lékaře a bioetika není pouhou syntézou již známých bioetických nauk, ale přináší novou metodu v uvažování o osobnosti lékaře a jeho práci. Na českém knižním trhu podobná publikace není. Svým obsahem navazuje na předchozí autorovu publikaci Ekologická spiritualita a etika . Čtenář se seznámí s filozoficko-teologickými předpoklady vztahů mezi lékařem a pacientem, péčí o duševní a duchovní zdraví lékaře, reflexí nad spirituálním pozadím volby lékařského stavu, zdroji inspirace pro spiritualitu lékaře a významem etiky ctností pro lékaře. Nechybí ani etické otázky a prognózy vývoje lidstva a bioetiky na prahu nových technologií. Neméně zajímavá je úvaha o vztahu spirituality a neurověd a jejich syntéze v tzv. neuroteologii. Kniha je vhodným studijním materiálem pro studenty na vysokých školách, na lékařských fakultách, na zdravotně-sociálních fakultách, na teologických fakultách, i na středních zdravotnických školách. Knihu uvítají i lékaři, kteří ctí, přijímají a vyznávají křesťanskou víru. Text může působit preventivně vůči syndromu vyhoření lékařů.

Víno je dar nebe i země - povznáší nás, prospívá nám i zahání naše chmury. Lidé si cenili vína odpradávna. Víno patří neodmyslitelně k naší duchovní kultuře. Nenechalo zhasnout svobodnou a tvořivou kulturu ani v dobách, kdy měla navrch průměrnost, totalita a různé formy nesvobody. V knížce Karla Sládka se projdeme vinicemi a prostředím, kde vinná réva roste a zraje. Seznámíme se s prací vinařů i s tím, jak víno vzniká. Při ochutnávce vína budeme uvažovat o lásce, zamilovanosti nebo kráse života v manželství. Při tom všem narazíme na mnoho inspirací pro náš duševní i duchovní život.

Popis není dostupný

Etické otázky se v oblasti environmentálních věd zaměřují zejména na matematické modely, které upozorňují na "meze růstu". Statistické odhady růstu počtu obyvatel, možnosti planety v produkci potravin, znečištění životního prostředí, klimatické změny, ztráta biodiverzity a úbytek pitné vody v těchto prognózách alarmují k revizi současných postojů, protože v blízké budoucnosti by mohlo dojít vlivem působení člověka k přetížení planety Země. Není účelem této knihy hlouběji vstupovat do debat nad protichůdnými interpretacemi těchto tzv. tvrdých dat. Tato kniha poukazuje na jiné východisko ekologické etiky, totiž na vztah člověka k životnímu prostředí a k životu jako takovému a na to, jak se toto životní prostředí dotýká spirituality člověka. Cílem je seznámit humanitně orientovaného čtenáře se základními principy a tezemi sapienciální environmentální etiky, ve které je environmentální diskurs uveden do souvislosti s odhalováním smyslu vzniku vesmíru a života na planetě Zemi, se současnou spiritualitou a etickými výzvami v rámci integrální ekologie i s etickými výzvami budoucnosti. Ty se objevují ve vědeckém výzkumu, a to zejména s přihlédnutím k možnostem genetických manipulací, přicházející umělé inteligenci, "řízenému" vývoji člověka, průzkumu vesmíru a hledání mimozemského života.

Knížka Do hlubin rybářovy duše uvádí čtenáře do bohatého života nad i pod vodní hladinou. Vypráví o vodě, rybách, řekách, pramenech, potůčcích, rybnících, rybářích a o tom, co vodní svět a jeho pozorování přináší citlivému člověku. Drobným dílkem se uzavírá autorova pomyslná trilogie věnovaná tématům včelařství, myslivosti a rybářství.

V ruce držíte sice útlou, ale velmi poutavou publikaci, v níž Karel Sládek jako teolog usiluje o dialog se současnou kulturou, ke které bezesporu patří sci-fi žánr. Autor inovativně a inspirativně využívá klasické metody interpretace biblického textu na analýzu událostí vybraných kultovních sci-fi filmů, které jsou konfrontovány s Písmem, zejména s popisem o začátcích a koncích dob. Autor coby spirituální teolog vnímá touhu člověka po sebe-transcendenci v mnohých charakterech a na metafyzickém pozadí filmové fantazie. Tato publikace je velmi zajímavým čtením na delší posezení. Čtenář je vtažen do paralelní dějové linie sci-fi filmů, která pozoruje spirituální aspekty primárního děje a nabízí mu širší záběr smyslu a porozumění děje. Knihu vřelé doporučuji všem fajnšmekrům filmového sci-fi! doc. ThDr. PaedDr. Ing. Gabriel Pa?a, PhD

Známý výrok z Dostojevského románu Idiot "Krása spasí svět", který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: "Jaká krása spasí svět?"Odborná monografie vznikla na základě vědeckých rozprav a kolokvia na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ke společné práci byli kromě akademických pracovníků fakulty přizváni též odborníci z Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a Diecézního teologického institutu v Hradci Králové, respektive Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Ze zahraničí to byli profesoři z italské Katolické univerzity v Brescia a Komunity v Bose, a dále slovinské Teologické fakulty Univerzity v Lublani. Jednotlivé části knihy odpovídají specializacím autorů, přičemž byl kladen důraz na to, aby se témata opřela především o teologickou reflexi. Nechybí tak starozákonní přístup, analýza středověkého křesťanského spisu Jeskyně pokladů, propojení krásy a duchovního života, pohledy významných katolických teologů i českých myslitelů a literátů. Z kapitol vysvítá myšlenka, že krása opravdu spasí svět.

Popis není dostupný

Nevšedním způsobem pojatá publikace je zajímavým exkurzem do dob revolučních změn v chovu včel v 19. století skrze díla významného včelaře té doby Aloise Thumy. Čtenáře seznámí s tehdejšími poznatky o životě včel a snahami včelařů o pokrok v metodách chovu. V každé ze sedmi kapitol jsou k porovnání uvedeny též informace o současné situaci českého včelařství. Tento citlivě předložený kontrast zvýrazňuje přínosnost poznání historických faktů pro včelaře současnosti. Dává možnost vžít se do dob našich dědů, kdy čas zdaleka neplynul tak rychle jako dnes a kdy naši předkové žili v úzkém každodenním svazku s přírodou. Význačných včelařů z té doby známe řadu. Odkaz Aloise Thumy a poznání jeho přínosu pro včelařskou praxi i spolkovou včelařskou činnost rozhodně stojí za připomenutí. Pěknou, příjemnou a kultivovanou češtinou je sepsal vysokoškolský učitel, teolog a včelař z Chrudimi Karel Sládek.

Kniha je výborným počinem nadšenců pro propagaci znalostí apidologie v Česku i na Slovensku. V Evropě a Severní Americe došlo v posledních letech ke kritickým poklesům početnosti včelstev nejspíš v důsledku antropogenních faktorů, proto je dobré, že se člověk staví k ekologickým problémům čelem a začíná právě znalostmi, bez nichž tyto problémy řešit nelze. Vstupní kapitoly o opatovi a vědci Mendelovi a významu environmentální etiky považuji za naprosto klíčové k pochopení toho, co všechny dílčí „eko-včelařské“ problémy spojuje. Spojení historie s etickými postoji ve světle současných poznatků je tedy vhodnou syntézou, o niž předložená monografie zdařile usiluje. Kniha se dále zaobírá aktuálními otázkami v oblasti biologie a chovu včel, specifických účinků medu, morfologie pylových zrn, používání pesticidů a jejich vlivem na včely a rovněž výhodami a riziky používání geneticky modifikovaných plodin také ve vztahu ke včelám. Velmi čtivé jsou kapitoly o srovnávací bionomii bezžihadlých včel a čmeláků v porovnání se včelou medonosnou. Klíčový je ale vždy komplex, proto monografie pojednává i o ekologii krajiny jako celku a významu včel v ní zasazených. Nemohu jinak, než monografii doporučit všem nadšencům studia bohaté různorodosti přírody. Jsem přesvědčen o tom, že i zkušeným včelařům publikace přinese řadu nových a zajímavých informací. Kniha je dle mého názoru jedním z dokladů o tom, jak se v posledních desetiletích významně prohloubily znalosti v oboru apidologie. (doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D.)

Spirituálně-teologické interpretace „románů z cest“ Jacka Kerouaca „Záměr Karla Sládka tematizovat Kerouacova duchovní východiska je chvályhodný právě proto, že může do jisté míry objasnit odpověď na otázku, z jakých zdrojů konceptualizace Kerouacových prací čerpal navzdory mýtu, že šlo o programové vyloučení stavebních osnov literární tvorby. Spirituálně-teologická či zkušenostně eschatologická perspektiva Karla Sládka může řešení této složité otázky posunout o krok dopředu. Karel Sládek ukazuje, že referenční rámec Kerouacovy tvorby souvisí s teologicko-spirituálním pozadím, které ovlivňuje akcenty a klíčové architektonické prvky výstavby fikčního světa jeho vyprávění. Sládek velmi pěkně ukazuje, že za původně buddhistickými obrazy, pojmy a akcenty se daleko spíše skrývají motivy a témata inspirovaná křesťanskou eschatologií a odkazy na konstitutivní znaky vycházející z křesťanské spirituality.“ (ThLic. Petr Burda, Th.D.)

V souvislosti s migrací po pádu komunistického režimu vzrůstal v českých zemích počet řeckokatolických věřících přicházejících především z Ukrajiny. V roce 1996 byl v Praze Vatikánem zřízen Apoštolský exarchát. Přítomnost řeckokatolické církve proto vyzývá k zamyšlení nad její identitou a posláním v širším kontextu dějin na našem území. S tím souvisí i zhodnocení prostoru českých zemí jakožto místa s cyrilometodějským posláním být mostem mezi křesťanstvím Západu a Východu. Těmito aktuálními tématy se zabývá předložená kolektivní monografie. Publikace je výstupem badatelského týmu složeného z odborníků z České republiky a Slovenska. Vznikla z dlouholeté spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Řeckokatolickou teologickou fakultou Prešovské Univerzity v Prešově, přičemž do týmu byli přizváni též pracovníci z dalších akademických a církevních institucí.

Předložená kolektivní monografie s názvem O Filokalii. Kniha, hnutí, spiritualita je výstupem spolupráce mezi Katolickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Centrem Aletti, Komunitou Bose a dalších teologických institucí. Autoři monografie pocházejí z různých křesťanských konfesí, což svědčí o ekumenické dimenzi zájmu o plodný dialog mezi tradicemi křesťanského Západu a Východu. Kniha uvádí do kontextu vzniku a šíření Filokalie. Vydání samotné Filokalie a její další překlady, které se objevily záhy, vyvolaly hnutí duchovního obrození. Kéž by i její vydání v nakladatelství Refugium doprovázelo renesanci duchovního života v České republice.

Ruský myslitel Nikolaj Losskij (1870-1965) se nesmazatelně vepsal do duchovního a intelektuálního života prvorepublikového Československa a v době válečného rozdělení republiky plodně působil též na Slovensku. Ještě před příchodem Losského do Československa představil jeho světonázor František Krejčí. Hlubší poznání ovšem přinesly Losského vlastní studie v časopise Ruch filosofický, kde také Losskij získal okruh intelektuálně a duchovně spřízněných duší. Jeho přáteli se stali Karel Vorovka a Ferdinand Pelikán, kteří se ruským myšlením profesně zabývali. Zvláštní sympatie si u Losského získal Vladimír Hoppe a bratři Ctibor a Miloš Bezděkovi. V této monografii je Losského působení představeno nejen na základě biografických a bibliografických dat, ale především je interpretováno metodologií využívanou ve spirituální teologii. Nosnými tématy k teologické reflexi jsou Losského pojetí mystické intuice a duchovní rozvoj osobnosti.

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století. Text, který rozebírá náročné otázky, je psán velmi přesvědčivě a s patřičnou akribií. Autor se soustředí na nejznámější a nejvlivnější autory a osobnosti zvoleného období. Mezi duchovními otci ruských teologů 20. století si vybírá Dostojevského a Solovjova; z teologů první generace "stříbrného věku" si zvolil Florenského a Bulgakova; z druhé generace to jsou emigranti Evdokimov a Losský, kteří bez pochyby vycházejí z domácí ruské tradice, ale zároveň reagují na myšlenkové prostředí, ve kterém žijí. Sládek se u jednotlivých postav zaměřuje na ústřední myšlenku jejich odkazu, což mu ovšem nijak nebrání v tom, aby - pokud mu to plánovaný rozsah dovolí - je představil v jejich komplexnosti.

Popis není dostupný

Přítomnost ruské diaspory v České republice vyvolává mnohé emoce. V souvislosti s nedávnou historickou zkušeností s nerovným soužitím těchto národů je majoritní společností ruská minorita vnímána rozporuplně. Předkládaná monografie představuje ruské migranty na základě jejich výpovědí o zdejším životě. Dotýká se jejich sociálního postavení, politických preferencí a religiózních postojů, které vykazují vysokou různorodost. Partikulárním zájmem výzkumu bylo jejich pravoslaví a náboženská praxe. V publikaci není opomenut ani přínos ruské emigrace v období prvorepublikového Československa.

Kniha "Mystická teologie východoslovanských křesťanů" spadá do žánru Duchovní literatura. Autorem je Sládek Karel. Kniha je vázaná. Jedná se o počin nakladatelství "Pavel Mervart" z roku 2010. Přejeme příjemné čtení.

Předkládaná kolektivní monografie českých i zahraničních odborníků se pokouší uchopit problém vztahu náboženství a státu v širších historických, právních i teologických souvislostech a přitom ponechat otevřený prostor pro další reflexi. První kapitoly se věnují nárysu vztahu židovství, křesťanství a islámu ke státu v souvislosti s jejich posvátnými knihami a ranými dějinami těchto náboženských tradic. Druhá část představuje reflexi o monoteistických náboženstvích v kontextu novověkých politických dějin. Třetí část přináší studie o vybraných otázkách specifického vztahu křesťanské nauky ke státu.

Předkládaná kolektivní monografie je právě proto věnována ukrajinským migrantům žijícím v České republice a jejím cílem je představit tyto migranty v co nejširším záběru témat. Informace zde obsažené pocházejí z velké části z výzkumu, který uskutečnilo Centrum pro studium migrace Univerzity Karlovy založené při Katolické teologické fakultě v Praze.

Vladimír Solovjov je v předložené monografii studován pod zorným úhlem několika aspektů jeho tvorby. Solovjův mystický a prorocký náhled je vražen do širšího rámce jeho teosofického systému se všejednotícími atributy krásy, dobra a pravdy. Dalším aspektem je vztažení Solovjovova myšlení do konfrontace s českými duchovními a intelektuálními proudy.

Prolínání náboženských subkultur v současném světě zvyšuje potřebu fundovanějšího poznání příslušníků různých náboženských tradic a přispívá k hledání mostů pro dialog, který by umožnil pokojné soužití duchovních tradic a kultur a posloužil jako prevence "střetu civilizací". Pro budoucnost Evropy i samotné České republiky se v současné době zdá klíčový zejména vztah křesťanů a muslimů a jejich sebepojetí uvnitř sekulárního právního státu. Křesťanství a islám stojí před výzvami vlastní tradice i před výzvami současnosti, obojí dnes spoluutváří jejich vlastní identitu. Předložená kolektivní monografie by ráda přispěla k hlubší reflexi tohoto aktuálního fenoménu. Monografie je dalším výstupem výzkumu týmu odborníků Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na téma vztahu náboženství a státu a navazuje na publikaci Monoteistická náboženství a stát.