Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá. Autor knihy je jako památkář svědkem postupného zániku industriální architektury, což ho vedlo k sepsání této knihy. Ukazuje v ní, že Brno není jen městem ohňostrojů, motocyklových závodů a funkcionalismu. Byl to právě průmysl, který jej zformoval do dnešní podoby. Nechme se provést po známějších i zapomenutých stopách industriální slávy Brna a jeho okolí – dokud ještě můžeme.

Kořeny, na které zapomínáme. Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá. Autor knihy je jako památkář svědkem postupného zániku industriální architektury, což ho vedlo k sepsání této knihy. Ukazuje v ní, že Brno není jen městem ohňostrojů, motocyklových závodů a funkcionalismu. Byl to právě průmysl, který jej zformoval do dnešní podoby. Nechme se provést po známějších i zapomenutých stopách industriální slávy Brna a jeho okolí – dokud ještě můžeme.

Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří. První polovina jeho života je naplněna skutečně až dobrodružnou účastí důstojníka a vojenského inženýra císařovny Marie Terezie v "sedmileté válce" proti Prusům, kterou si zasloužil povýšení do rytířského stavu, druhá naopak aktivním zájmem o "pohanské starožitnosti" (pravěké a raně středověké nálezy), především v souvislosti s opevňováním Hradce Králové. Dokázal to, co nikdo před ním: on první ocenil význam archeologických nálezů pro dějiny Čech a poprvé je sepsal, jako první u nás prováděl vykopávky a průzkumy, první učinil zajímavé objevy, založil první významnější archeologickou sbírku v českých zemích; uveřejnil první knihu věnovanou české archeologii a první se pokusil využít nálezy jako historický pramen, ačkoli dějepisci jimi dosud pohrdali. Z těchto i dalších důvodů jej už badatelé 19. století právem označovali za "otce české archeologie". Pozdější významní archeologové jej časem zastínili a jméno Karla Josefa Bienera z Bienenberka upadalo do zapomenutí. Tato knížka má za úkol vynést opět na světlo všechny jeho zásluhy (bohatě vyvažující nedostatky vzniklé hlavně počátečním stavem vědy) a zjednat mu v dějinách české archeologie zasloužené místo. PhDr. Karel Sklenář, DrSc. (* 1938) spojuje ve své činnosti dva příbuzné vědní obory - archeologii a historii: jako prakticky jediný u nás se už několik desetiletí systematicky věnuje dějinám archeologického bádání a objevů v Čechách na pozadí Evropy, zejména střední. Uveřejnil už řadu knižních prací odborných (17, na mnoha dalších spolupracoval) i populárně vědeckých (11 - v ČR i v dalších 12 zahraničních zemích, nejúspěšnější měla 13 vydání), stovky studií a článků. Několik populárně archeologických knih přeložil do češtiny. Získal několik ocenění, mj. cenu ČSAV za práce z dějin vědy (1972). Další jeho práce je spojena s archeologií starší a střední doby kamenné nebo s muzeologií, o které přednáší studentům archeologie na filozofické fakultě Karlovy univerzity. Působil v Národním muzeu v Praze (jehož dějinám věnoval řadu prací), nakonec jako ředitel jeho Historického muzea (1990-97). Vedle dalších odborných funkcí je dlouholetým předsedou České archeologické společnosti, Oborové komise muzejních archeologů ČR při Asociaci muzeí a galerií ČR či sekce prehistorie Společnosti Národního muzea, rediguje Zprávy a Supplementa České archeologické společnosti (dříve též např. historickou řadu Sborníku Národního muzea).

Výpravná, bohatě fotografiemi provázená publikace věnovaná historii největšího českého muzea, jeho sbírkám a jednotlivým muzejním budovám, které Národní muzeum spravuje a nabízí k návštěvě. Vedle Historické budovy na Václavském náměstí v Praze se tak čtenář seznámí např. i Českým muzeem hudby, Náprstkovým muzeem, Muzeem české loutky a cirkusu v Prachaticích a dalšími objekty v hlavním městě i jinde v České republice. V současné době jde o nejucelenější publikaci věnovanou Národnímu muzeu.

Kniha doplňuje řadu encyklopedií věnovaných naší nejstarší minulosti (Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku M. Lutovského, Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě E. Droberjara – obě se týkají celého území – a Encyklopedii Keltů v Čechách J. Waldhausera). Tento svazek pak zahrnuje období od nejstaršího paleolitu přes eneolit, neolit, dobu bronzovou až ke starší době železné. Hesla zachycují lokality, jednotlivé kultury, typické artefakty a podobně. Velký formát, bohatě ilustrováno (mapky, rekonstrukce a celostránkové tabule).

Národní muzeum v Praze oslavilo už 180 let své existence, patří k nejstarším a nejvýznamnějším ústavům tohoto typu na světě a je spojeno s počátky a dějinami české vědy a kultury. V povědomí veřejnosti však ve srovnání s institucemi obdobného významu, například s Národním divadlem, zůstává stále ve stínu. Kniha chce poskytnout co nejširšímu okruhu čtenářů možnost nahlédnout do zajímavých a důležitých stránek jeho života až do dnešních dnů, odkrýt osudy významných osobností, které se zapsaly do jeho historie, i osudy jeho nejvýznamnějších sbírek. Jde o první pokus o novodobý komplexní pohled na vývoj této významné instituce ve všech jeho důležitých aspektech.

Kniha "Tanec obrů" s podtitulem Není jen Stonehenge spadá do žánru Dějiny. Autorem je Sklenář Karel. Obsahuje 236 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Academia" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný