Prvotina autora, který v obecném povědomí dodnes žije jako autor slavného románu Kámen a bolest (1942). Dvacet let před ním vydal Schulz Tegtmaierovy železárny. Jde o příběh muže, který se z nuzných poměrů vypracoval na majitele velké železářské firmy a v zápase o zisk, vedeném ve jménu ideje budoucího lepšího, technicky i společensky lépe uspořádaného "železného" světa, se tvrdě střetne se zájmy dělníků, kteří hájí svou mzdu, umožňující jim jen přežívání "od výplaty k výplatě". Autor byl tehdy členem levicové umělecké skupiny Devětsil, svou prvotinu navíc psal v sociálně rozjitřené době let 1920-1921 (generální stávka v prosinci 1920 a demonstrace, při jejichž potlačování bylo zastřeleno čtrnáct dělníků, následné odtržení levicové části sociálnědemokratické strany a vznik strany komunistické). Předmluvu napsal Jakub Vaníček.

Kniha popisuje život slavného italského sochaře, malíře a architekta Michelangelo Buonarrotiho a také politickou a náboženskou atmosféru přelomu 15. a 16. století. Kromě italských renesančních osobností román vykresluje také dobové poměry v církvi, která je pevně spjata se šlechtou. Autor tento slavný životopis vytvořil na počátku 2. světové války. Na pozadí rozsáhlé fresky renesančního života v Itálii a jejího dramatického politického dění zachytil svrchovaný tvůrčí i lidský zápas o svobodu a důstojnost.

Karel Schulz je znám především jako autor monumentálního historického románu o Michelangelovi Kámen a bolest (1942/43) z renesanční Florencie. Tato kniha se znamuje se zapomenutou avantgardní tvorbou Karla Schulze. Po více než osmdesáti letech předkládá před čtenáře dva dnes téměř nedostupné a neznámé tituly, jimiž Schulz významně obohatil prozaickou tvorbu meziválečné avantgardy: soubor povídek a básní Sever Jih Západ Východ (1923) a lyrizovanou prózu Dáma u vodotrysku (1926), jejíž uvolněná asociativnost se částečně formovala již pod vlivem surrealistické imaginace.

Popis není dostupný

Popis není dostupný