Na jednotce intenzívní péče přichází částečně k vědomí muž, který neví kdo je a co se s ním stalo. Funguje mu jenom sluch a čich, je napojen na umělou ventilaci, tělo je medikamentosně hluboce relaxované. Z úryvků hovorů ošetřujícího personálu zjišťuje, že prodělal těžké poranění hlavy s nejistou prognózou. Posléze uslyší ženský hlas, který mu jako klíč otevře část paměti. Vrací se do rodné vsi na počátku dvacátého století, vzpomíná na první velkou lásku, avšak namísto plánované svatby jej osud zanese na balkánské bojiště první světové války, kde padne do zajetí, aby nakonec našel svůj hrob u břehů Afriky. Současně si vybavuje úplně jiný život. Vyrůstá v malém domku na předměstí Plzně v prostředí socialistického Československa. Po absolvování základní a střední školy nastupuje na medicinu, kde prožívá radosti a strasti studentského života. Při nástupu do nemocnice v Chebu na ORL oddělení potkává zdravotní sestru, která, jak se později ukáže, je totožná s jeho první láskou. Po absolvování vojenské služby a pokusu o emigraci se oba mladí lidé konečně dávají dohromady. Plánují společnou budoucnost, když přijde zcela zbytečná autohavárie na zledovatělé silnici. Po dlouhých týdnech umělého spánku přichází kompletní probuzení. Muž postupně zjišťuje, že od posledních vzpomínek uplynulo více než čtvrt století. Jeho milá podle toho zestárla. Pravý šok však přichází teprve tehdy, když zjišťuje, že se jeho poškozená tělesná schránka nepodobá ani vojákovi z první světové války, ani mladému ORL lékaři. Patří někomu třetímu... Následuje líčení úspěšného návratu dočasně ochrnutého muže s nanejvýš složitou identitou zpátky do běžného života. V této části knihy autor předkládá čtenářům svůj pohled na některé základní otázky lidské existence.
