Série: Zapomenuté hlasy

<p>Výbor próz zachycujících český venkov v okamžiku zásadní proměny. Texty Terézy Novákové, Karla Klostermanna a Josefa Holečka líčí svět práce, chudoby, víry i krajiny, který se pod tlakem moderní doby začal nenávratně měnit.</p> <p>Autoři zachycují každodenní život venkovských lidí bez idealizace – s důrazem na sociální realitu, vztah ke krajině i pomalý rozpad tradičních hodnot. Kniha je svědectvím o kořenech české společnosti i o ceně, kterou tyto kořeny zaplatily za pokrok.</p>

Hluboký cit k šumavskému kraji a jeho lidu. Právě díky němu Karel Klostermann ukazuje osudovost a tragiku venkovského života na Šumavě a v Pošumaví. Snad nikdy nebyla v české literatuře tak patrná svrchovaná moc přírody a její vliv na lidské životy. Šumava Karla Klostermanna je drsný, ale úchvatný kraj, který charakterizují tajemné lesy, husté hvozdy, neúprosné zimy, neproniknutelné mlhy, neustálé deště, nebezpečné sněhové bouře, zrádné mokřady a nekonečné zasněžené a blátivé cesty. V této podmanivé krajině básník Šumavy mistrně vykresluje izolovaný svět samot a jejich obyvatel, Čechů i Němců, kteří mají společný úděl - tvrdý boj o přežití uprostřed nelítostné a úctu vzbuzující přírody, jež zůstává lhostejná k lidskému osudu. Kniha obsahuje povídky: Červené srdce, Bílý samum, Chuchláci, Dědova vina, Vodní supové, Robinson na Otavě, Nová křídlovka, Kousek cukerínu, Zmizela, Dva chytráci, Čaroděj, Poručík, Oční nákaza, Schovanec. "Jsem synem svých domovských lesů, miluji jejich drsnou přírodu… a to celou silou své duše." Karel Klostermann "Obíral-li jsem se ve svých pracích převážně Šumavou, stalo se tak proto, že ji znám snad lépe než kdo jiný; přírodu, kraj, lid, z něhož jsem vyšel a s nímž jsem se mnoho stýkal, který mě také za svého pokládal, důvěřoval a ničeho přede mnou netajil."

Knize bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermanovy řeči. Obsahuje tyto povídky z oblasti Šumavy: Dokonalý Kavalír, Děti vystěhovalých, Koupil na oko, Sláviččiny jesličky, Nerozuměli si, Novoroční noc rozhodla, Pominul se, Korálky. ***** Karel Klostermann zasvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. Narodil se sice v hornorakouském Haag am Hausruck, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školy, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory). Gymnázium začal studovat v Klatovech a dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve byl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem. Klostermann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci v roce 2000 nese jeho jméno. Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik. Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz kladl na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění. Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic.

Této knize povídek bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermannovy řeči vydané v Nakladatelství J. R. Vilímka. Obsahuje povídky: "Malenovský Tell, "Menažerie", "Supák", "Dvě gardy", "Záloženská knížka", "Slepičí vojna", "Nioba z Malče", "Vyzrával na všecky", "Výstřel v lese", "Čemu se ve světě lidé naučí", "Mušketýr".

Velice čtivý román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě - Ze světa lesních samot, V ráji šumavském. Děj se odehrává v centrální Šumavě 19. století. V němž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a dluhy dovršily úpadek. Život v horských vesničkách se po "broučkovém ráji" náhle proměnil a místní, krátkodobě přivyklí na vysoké příjmy z těžby dřeva, přišli o tento pramen financí. Ovšem život na vysoké noze jel dál a tím pak rostly jen dluhy a následovaly osobní a rodinné tragédie. Mladí lidé odcházejí do měst, odcizují se domovu a často propadají i mravnímu úpadku. Šumava zbavená největší části svého lesního bohatství rychle chudne, zemědělství v nepříznivém podnebí nemůže lidi uživit a bývalé velké statky se zadlužují.

Přírodní katastrofa v poslední čtvrtině 19. století obrátila společenský život chudých šumavských horalů naruby. Výdělky plynoucí z lesních prací jsou přímo královské a z obyčejných lidí se přes noc stávají boháči. Karel Klostermann na osudu sedláka Podhamerského a jeho rodiny ukazuje křehkost společnosti orientované pouze na zisk a výdělek. Protiváhou krátkozrakého chování je život skromného, dobrotivého, ale respektovaného šumavského siláka, Rankelského Seppa z plání u Horské Kvildy. Díky Klostermannově citu pro lidské povahy může čtenář v románu nalézt nejen jedinečný popis šumavské přírody a historie, ale i nečekaně věrný obraz naší doby.

Popis není dostupný

Příběhy ze Šumavy v podání českých spisovatelů a básníků z 19. a 21. století jsou oslavou úchvatné krajiny a jejich osobitých obyvatel. Dobový jazykový projev starších děl umocňuje čtenářský zážitek z procházky tajuplnou a divokou, ale i kouzelnou a čarokrásnou přírodou, která je příbytkem, živitelkou i tvůrcem svérázných lidí, jejichž životní osudy oslovily autory, ale skrývají je také boží muka v současnosti obnovovaná.

První kniha Karla Klostermanna, kterou napsal německy, do češtiny v roce 1923 přeložila Marie Stunová a její text krátce před svou smrtí autor schválil. Čtenář dostává toto dílo do rukou v původní podobě. Jsou to črty ze života lidí v divoké Šumavské přírodě na pomezí Čech a Bavorska koncem 19. století, kdy do kraje romanticky drsného šumavského pohoří proniká civilizace. To poznával Klostermann jako student, který na Šumavě každoročně trávil čas prázdnin a zamiloval se do nedotčené přírody šumavských hvozdů, poznal opravdový prales, kde mohl neopatrný cizinec snadno zabloudit, ztratit se a beze stopy zmizet. Zamiloval se do obyvatel Šumavy, kteří v drsné přírodě zápasí o živobytí, prožívá s nimi jejich radosti i bolesti, předkládá jejich příběhy přítomné i minulé, všímá si měnících se vztahů mezi Čechy a Němci, kteří zde žili odpradávna pospolu a najednou se objevují národnostní neshody. Kniha je plná nadšení pro krásu Šumavy a její obyvatele, kterým Klostermann první vydání své knihy věnoval.

Román Ze světa lesních samot čtenáře přenese přímo do zmizelého světa staré Šumavy, Modravských plání a Březníku. Již v době svého vzniku (1892) byl vzpomínkou na dobu před velkou šumavskou vichřicí a kůrovcovou kalamitou v sedmdesátých letech 19. století, které Klostermannovu Šumavu nenávratně proměnily. Namísto historizujících popisných pasáží však text žije příběhy mnoha lidí, jejichž osudy byly svedeny dohromady v tomto odloučeném, drsném světě, kde ještě pořád po nocích obcházejí duchové zemřelých a kde člověk v souboji s přírodou mnohdy tahá za kratší konec. Každou kapitolu doprovází moderní ruční perokresby, dotvářející obraz tehdejší Šumavy.

Kniha obsahuje povídky z oblasti Šumavy: Srul, Sousedé, Návrat Šumařův, Matrikář, Převozníkova dcera, Černý pátek, Úzkosti pana "Státního návladního", Když pan kancelista postoupil, Přiživoval se, Potopa v Americe, Co způsobilo osudné velikonoce, Petr Řimbaba, Revoluce v Písku.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Román je příběhem muže, který se ze světa vrací do rodného Pošumaví a chce zde hospodařit. Je stíhán nezdarem a odchází znovu do světa. Za tento román K. Klostermann obdržel v roce 1905 výroční cenu za literaturu od České akademie, v témže roce byl vydán v nakladatelství J. R. Vilímka. Toto vydání je druhým vydáním od roku 1905, knize byl ponechán původní kouzelný Klostermanovský jazyk a je doplněna barevnými ilustracemi Josefa Černého.

V knize čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Odehrává se zde úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek. Knize byl ponechán původní kouzelný Klostermanovský jazyk a je doplněna barevnými ilustracemi Aleše Čumy.

Slavný šumavský autor Karel Klostermann napsal tuto knihu v roce 1908 a povídkám v ní obsaženým bylo ponecháno kouzlo tohoto původního Klostermannovského jazyka. Kniha se skládá ze tří částí "Pan vrchní", "Páni na Břízkovicích", "Za věrné služby". Je doprovázena barevnými ilustracemi Josefa Černého a fotografiemi Jana Kavale.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Série: Vzpomínky na Šumavu

Chlapecké srdce, mužná mysl a malý vzrůst. Krátkozraké oči a silný vnitřní pohled. Náruživý kuřák i cudný milenec a manžel. Nimbus profesora i pověst výborného chodce a plavce. To vše byl "básník Šumavy". Sice s hlavou v oblacích, ale pevně nohama na zemi. Energii a moudrost čerpal z respektu a úcty ke svým předkům, neboť se cítil být součástí proudu života.

Kniha přináší detailní a systematický popis duchovního světa, posmrtných stavů a existence duší v období mezi pozemskými životy.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Klostermann ve svém románu líčí na pozadí dávné historie šumavského předhůří - jihočeských Blat - odlišnou historii dvou selských rodů. Poutavě vystihuje milostný příběh bohaté selské dcery Apoleny a vzpurného, divokého a nezvladatelného čeledína Vojty, který se ve své touze neohroženě a s obrovskou vůlí snaží vymanit z chudoby i za cenu násilí, aby jejich láska mohla být naplněna. Mlhy na Blatech jsou obrazem doby a prostředí sedmdesátých let 19. století, kdy dochází k rozporu mezi touhou uchovat hrdost a tradici vlastního selského rodu, nebo volbou možná jednoduššího života ve městě.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

V knize naleznete šokující objevy vědců z celého světa (například jakými zdroji disponuje lidský mozek, jaký je smysl energetického systému organizmu), přičemž většina z nich byla potvrzena i experimentálně a fyzikálně objasněna. Dozvíte se pravdu o filipínských léčitelích, o časoprostorových fenoménech i o biopoli.

Autor ukazuje, že pomocí očisty a správné výživy je možné obnovit normální stav krevního oběhu, dýchání, dále normalizovat činnost pohybového aparátu a nervového systému. Kniha obsahuje různá doporučení k uzdravení netradičními metodami, cvičení, posilující obranné síly organizmu, metody, jak předcházet a zbavit se různých nemocí, očistné procesy a mnoho dalších užitečných rad.Pamatujte na jednu starodávnou moudrost: jsi-li nemocný, změň styl života. Jestliže to nepomohlo, změň stravu. Pokud nepomohlo ani to, jdi k lékaři. ve většině případů však stačí změnit stravu a organizmus se brzy začne sám regenerovat.

Osho pokračuje v sérii promluv na různá ucelená témata. V knize nazvané Svoboda Osho mluví o tom, co je to opravdová svoboda. Rozlišuje tři rozměry svobody: fyzický, psychologický a duchovní. Varuje před zotročováním, které na lidech páchá stát, politické systémy a náš běžný způsob vzdělávání, a tvrdí, že svobodný není ani ten, kdo patří k nějakému náboženství. Vrcholem svobody je podle Osha uvědomění, že nejsme ani tělem, ani myslí - uvědomění, jež přichází jako výsledek meditace.

Komplexní systém taoistických uzdravujících cviků. Autor nás uvádí do tajů původního taoistického učení a z něho vycházející účinné přirozené metody, která je založená na duševních a fyzických ozdravujících cvicích, jež posilují a uzdravují zejména vnitřní orgány těla.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

<p>Výbor próz zachycujících český venkov v okamžiku zásadní proměny. Texty Terézy Novákové, Karla Klostermanna a Josefa Holečka líčí svět práce, chudoby, víry i krajiny, který se pod tlakem moderní doby začal nenávratně měnit.</p> <p>Autoři zachycují každodenní život venkovských lidí bez idealizace – s důrazem na sociální realitu, vztah ke krajině i pomalý rozpad tradičních hodnot. Kniha je svědectvím o kořenech české společnosti i o ceně, kterou tyto kořeny zaplatily za pokrok.</p>

Chlapecké srdce, mužná mysl a malý vzrůst. Krátkozraké oči a silný vnitřní pohled. Náruživý kuřák i cudný milenec a manžel. Nimbus profesora i pověst výborného chodce a plavce. To vše byl "básník Šumavy". Sice s hlavou v oblacích, ale pevně nohama na zemi. Energii a moudrost čerpal z respektu a úcty ke svým předkům, neboť se cítil být součástí proudu života.