V devíti příbězích přináší autor svědectví o výjimečných lidech, spojených s událostmi válečných a poválečných let na Šumavě. Příběh prvý líčí životy čtyř pilotů, z nichž Matěj Pavlovič pocházel ze Šumavy z Vlkonic a zahynul jako hrdina v prvopočátcích druhé světové války v cizí zemi. Obdobným hrdinou byl i Jaroslav Vyhnis, odchovanec pilotní školy z klatovského letiště. Na svou Šumavu se vrátil i s anglickou manželkou a prvorozeným synem Jaroslavem. Následující vyprávění pojednává o Janu Písečném, který na Šumavě zůstal i přesto, že byl perzekuován a odsouzen po válce ve své vlastní zemi. Dalším v pořadí je Josef Lupoměský, který při nasazení v Itálii ke konci války utekl a pomáhal tamním partyzánům v boji proti německé armádě. Později vstoupil do Československé samostatné brigády v Anglii. I on po válce na Šumavě zůstal. Tragický je příběh rodiny Pavlovičových z Vlkonic, odkud byli v roce 1942 odvezeni bratři pilota RAF Matěje Pavloviče do Internačního tábora ve Svatobořicích na Moravě, přestože již v té době jejich bratr nežil. Jednalo se tehdy v protektorátu Čech a Moravy o utajovanou akci „E“ uskutečněnou pod přísným dohledem klatovského gestapa. Neméně zajímavé je vyprávění o životě Vladimíra Holuba z Puchverského mlýna na Klatovsku, který si i ve svých 95 letech obdivuhodně hodně pamatuje, což dotváří průběh jeho života i rodiny ve škále válečných a poválečných let.

Série: Lovy na Šumavě

Další příběhy lesáků a myslivců z obou částí našeho západního pohoří přináší třetí pokračování Lovů na Šumavě. Jsou stejně napínavé jako ty předchozí a možná díky jednotlivým vypravěčům ještě zajímavější. Například vzpomínali Ing. Ivan Žlábek, bývalý fořt z Kubovy Huti, Jaroslav Dvořák nebo prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc. Zajímavá je historka Václava Lejska o jelenovi i o úlovcích divokých holubů hřivnáčů a příběh neúnavného lovce Aleše Potužáka. V příběhu Lovecká vášeň popsal lov svého silného daňka myslivec Radomír Beneš. Ing. Libor Hanzlík pochází z Tišnova u Brna, přesto zakotvil na dvou místech šumavského pohoří. V jeho vyprávění zaujme vzpomínka na psa Krakena a ulovení jelena pomocí vábničky tritonky. V oblasti hojného výskytu daňků kolem Nýrska pracoval jako revírník na polesí Svatá Kateřina Ing. Vlastimil Schmid, jehož zajímavými úlovky se stali daňci. Stejně tak by byl hřích nevzpomenout na Ing. Jiřího Legemzu i na Františka Pinkase, jehož lovecké vzpomínky mají také svůj nevšední náboj. Všechny vypravěče k sobě připoutala malebná šumavská příroda a díky tomu vznikly příběhy, o které se s vámi podělili.

Série: Lovy na Šumavě

V pokračování knihy Lovy na Šumavě najdete opět poutavé vyprávění lesáků a myslivců, jejichž příběhy prozrazují, jak běžel čas v severní a jižní části české Šumavy. U nás na Srní napadl v roce 1993 první sníh již v listopadu. Nebylo ho zase tolik oproti minulým létům, jen 35 centimetrů. To se každý z místních raději drží doma a moc ven nevychází. Při tom svém přemítání a občasném pohledu z okna do zahrady jsem zjistil, že mi celkem dobrý jelen chodí okusovat jalovce hned pod okny. Když se u mé chalupy objevil již poněkolikáté, řekl jsem si: „Chlapče, ten jelen se přímo nabízí, abys ho střelil… A jak se rozhlížím po zahradě, která nebyla v té době oplocena, vidím, že ten můj vyhlídnutý jelen opět kráčí k nám! Otočil jsem se jak na obrtlíku a vběhl zpátky do domu. Popadl jsem kulovnici, nacpal do kapes několik nábojů a běžel rychle zpátky. Přitom jsem si v běhu kulovnici i nabil. Nezdržoval jsem se již ničím a po jelenovi jsem z volné ruky rovnou vystřelil, což mohlo být na tradiční vzdálenost 70 metrů. Značil zásah, ale přesto vzápětí zmizel v přilehlé houštině blízkého lesíka…

Vystoupili z auta a prostor ke dveřím motorestu U Kadrnožky doslova přeběhli. "Kruci, ta okna jsou skutečně rozstřílená!" utrousil příslušník a okamžitě sáhl po zbrani. Natáhl závěr pistole do zadní polohy a pustil. Zbraň byla nabita. Poucha automaticky vsunul klíč do zámku - a najednou to šlo. Bylo zamčeno na jeden západ. "Zůstaňte raději venku a počkejte tady, než se vrátím." pokynul muž v uniformě a Pouchu odsunul stranou. Netrvalo dlouho, když se zpět objevil ve dveřích. Byl značně pobledlý. "Uvnitř jsou hotová jatka! Jsou tam samí mrtví… Těm už nikdo nepomůže!" Knížka, kterou držíte v ruce, je sbírkou případů, jimž jsem byl jako kriminalista prvního oddělení a později komisař kriminální policie velmi nablízku. V jednotlivých kapitolách jsou bez jakéhokoli přikrášlení postav či příběhů přiblíženy skutky a jednání pachatelů i mužů zákona, tak jak se skutečně odehrály, čímž mohou poskytnout též věrohodný obraz doby, v níž probíhaly. Možná se pro některé čtenáře otevře nový pohled na práci tehdejších vyšetřovatelů a kriminalistů, neboť jim dá možnost nahlédnout pod pokličku jejich složité práce. Nebyla vždy poznamenána jen barvou černou, jak se dozvíte. Jednotlivé příběhy nejsou morbidní nad únosnou mez, plynou volně tak, jak se skutečně udály. Nic ve prospěch napětí ani nepřikrašlují, ani nenafukují. Možná se budou zdát zajímavé i vám. -Fořt Karel

Série: Lovy na Šumavě

V knize najdete poutavé příběhy lesáků a myslivců, které autor oslovil ze znalostí lidí žijících na Šumavě. Jsou zde načrtnuty i vztahy autora a vypravěčů ke zdejším lidem. K těm současným i k těm, kteří zde dříve žili na odloučených lokalitách. Pouto lesáků k přírodě i zvířeně je velmi silné a svým povoláním doslova žijí. Nejsilnější dojem v nás zanechají zážitky lesáka Huberta Babora, který kromě lásky k myslivosti dokáže vzít do ruky i svůj fotoaparát a zaznamenat vztah kukačky a rákosníka, o němž mnozí nemají ani tušení. Stejně tak zaujme popis jelení říje, grandiózní jelení svatby, kterou málokdo z lesáků viděl, zajímavá jsou i vyprávění o rysech vysazených na Šumavě či o výskytu vlka. Spousta historek je humorně a úsměvně laděna a mnohé zážitky vás bezesporu upoutají tak, že se od nich neodtrhnete a budete je číst jedním dechem.

Na Šumavě vzniklo deset ledovcových jezer. Dvě se postupně zanesla usazeninami a zcela zanikla. Zbývajících osm se dochovalo a dodnes ukazují svou krásu a jedinečnost. Na české straně Šumavy se nachází celkem pět ledovcových jezer: Černé a Čertovo jezero, Prášilské jezero, jezero Laka a Plešné jezero. Na německé straně Šumavy jsou tři: Malé a Velké Javorské jezero a Roklanské jezero. O Černém a Čertově jezeře se říká, že jsou nejkrásnějšími. Svědčí o tom i počty návštěvníků, kteří k nim míří. Co nelze jezerům upřít, je jejich tajemnost až mystičnost. Vždyť samo pojmenování Čertova jezera nabízí nekonečný prostor lidské fantazii stejně tak jako jezero Černé. Proč byla takhle pojmenována? Možná nám něco napoví pověsti a pověry, které se o nich dlouhá léta vypráví…

Série: Příběhy z válečné a poválečné Šumavy

Kniha přináší další pozoruhodné příběhy, které plynou širokým spektrem času, počínaje nepoddajným životem Františka Koppa, našeho zahraničního vojáka z obrněné brigády v Anglii. Ve válce byl zraněn a po válce se objevil v řadách SNB. Pokračuje příběhem o nejkrutějším klatovském gestapákovi, který se snažil po válce zmizet pod cizí identitou, a málem mu to vyšlo. Následuje vyprávění o štábním kapitánu Josefu Simetovi, příslušníkovi 311. čs. bombardovací perutě R.A.F., který zahynul na sklonku války. Je v něm i pojednání o jeho velké lásce z Francie, která po něm pátrala na vlastní pěst, a dovědět se pravdu jí pomohl až v roce 1969 náš zahraniční pařížský zpravodaj Milan Syruček. Poutavé jsou i vzpomínky ženy z Filipovy Huti, která začala chodit do školy, aniž uměla slůvko česky, a přesto se v životě prosadila. V závěru svého vypravování přemýšlí, co život v blízkosti hranic přinesl: Vznikly tady rozdělené rodiny, které si pak jinde musely vytvořit své nové domovy a kořeny… Hranice a ploty vždy lidi rozdělovaly a je tomu tak dodnes, i když se mnohé změnilo k lepšímu. Snad to tak zůstane i pro budoucí pokolení…

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Karel Fořt ve své prozaické prvotině se silně autobiografickými rysy zprostředkovává autentické zážitky z odvrácené tváře New Yorku, která je většině čtenářů neznámá. Z drogového ghetta, v němž si hlavní hrdina opatřuje živobytí a zejména drogy pomocí krádeží, vede jeho cesta přes peripetie amerického soudního systému do vazební věznice na newyorském ostrově Rikers. Poté se přes vězení ve státě New York hrdina vrací zpět na newyorský ostrov Hart, kde si odpyká většinu trestu jako hrobník v pohřební partě na obřím hřbitově pro nebožtíky bez rodin či neznámé oběti zločinu. Autor sugestivně popisuje složité mezilidské vztahy, vězeňské poziční boje, hledání adekvátního místa ve specifické společnosti vězňů, v němž mu pomáhá vzdělání a inteligence... Autor děj prokládá vzpomínkami na začátky v emigraci a volnými úvahami na nejrůznější témata spojená s Bohem, společenskou situací, filosofií a literaturou.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Tato klasická kniha - dokonalý úvod starodávnému umění vykládat tarot - je zde upravena a doplněna, aby vedla a inspirovala novou generaci čtenářů. Metoda Juliet Sharman-Burke založená na zkušenosti s dlouholetou výukou, představuje skupinu karet Velké i Malé arkány tak, že proces učení je postupný a zábavný. Procvičování vaší imaginace pomůže rozvinout sílu vaší intuice, základ úspěšného vykladače tarotu. Toto nové vydání je doplněno kartami z oblíbené sady Sharman-Caselli, proslulé svou srozumitelností a výrazností. Juliet nabízí svěží pohled na symboliku. Ať už chcete vykládat karty pro druhé nebo použít karty pro hlubší pochopení vás samých, tato kniha se stane vaším ideálním společníkem.

Další příběhy lesáků a myslivců z obou částí našeho západního pohoří přináší třetí pokračování Lovů na Šumavě. Jsou stejně napínavé jako ty předchozí a možná díky jednotlivým vypravěčům ještě zajímavější. Například vzpomínali Ing. Ivan Žlábek, bývalý fořt z Kubovy Huti, Jaroslav Dvořák nebo prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc. Zajímavá je historka Václava Lejska o jelenovi i o úlovcích divokých holubů hřivnáčů a příběh neúnavného lovce Aleše Potužáka. V příběhu Lovecká vášeň popsal lov svého silného daňka myslivec Radomír Beneš. Ing. Libor Hanzlík pochází z Tišnova u Brna, přesto zakotvil na dvou místech šumavského pohoří. V jeho vyprávění zaujme vzpomínka na psa Krakena a ulovení jelena pomocí vábničky tritonky. V oblasti hojného výskytu daňků kolem Nýrska pracoval jako revírník na polesí Svatá Kateřina Ing. Vlastimil Schmid, jehož zajímavými úlovky se stali daňci. Stejně tak by byl hřích nevzpomenout na Ing. Jiřího Legemzu i na Františka Pinkase, jehož lovecké vzpomínky mají také svůj nevšední náboj. Všechny vypravěče k sobě připoutala malebná šumavská příroda a díky tomu vznikly příběhy, o které se s vámi podělili.

V pokračování knihy Lovy na Šumavě najdete opět poutavé vyprávění lesáků a myslivců, jejichž příběhy prozrazují, jak běžel čas v severní a jižní části české Šumavy. U nás na Srní napadl v roce 1993 první sníh již v listopadu. Nebylo ho zase tolik oproti minulým létům, jen 35 centimetrů. To se každý z místních raději drží doma a moc ven nevychází. Při tom svém přemítání a občasném pohledu z okna do zahrady jsem zjistil, že mi celkem dobrý jelen chodí okusovat jalovce hned pod okny. Když se u mé chalupy objevil již poněkolikáté, řekl jsem si: „Chlapče, ten jelen se přímo nabízí, abys ho střelil… A jak se rozhlížím po zahradě, která nebyla v té době oplocena, vidím, že ten můj vyhlídnutý jelen opět kráčí k nám! Otočil jsem se jak na obrtlíku a vběhl zpátky do domu. Popadl jsem kulovnici, nacpal do kapes několik nábojů a běžel rychle zpátky. Přitom jsem si v běhu kulovnici i nabil. Nezdržoval jsem se již ničím a po jelenovi jsem z volné ruky rovnou vystřelil, což mohlo být na tradiční vzdálenost 70 metrů. Značil zásah, ale přesto vzápětí zmizel v přilehlé houštině blízkého lesíka…

V knize najdete poutavé příběhy lesáků a myslivců, které autor oslovil ze znalostí lidí žijících na Šumavě. Jsou zde načrtnuty i vztahy autora a vypravěčů ke zdejším lidem. K těm současným i k těm, kteří zde dříve žili na odloučených lokalitách. Pouto lesáků k přírodě i zvířeně je velmi silné a svým povoláním doslova žijí. Nejsilnější dojem v nás zanechají zážitky lesáka Huberta Babora, který kromě lásky k myslivosti dokáže vzít do ruky i svůj fotoaparát a zaznamenat vztah kukačky a rákosníka, o němž mnozí nemají ani tušení. Stejně tak zaujme popis jelení říje, grandiózní jelení svatby, kterou málokdo z lesáků viděl, zajímavá jsou i vyprávění o rysech vysazených na Šumavě či o výskytu vlka. Spousta historek je humorně a úsměvně laděna a mnohé zážitky vás bezesporu upoutají tak, že se od nich neodtrhnete a budete je číst jedním dechem.

Kniha přináší další pozoruhodné příběhy, které plynou širokým spektrem času, počínaje nepoddajným životem Františka Koppa, našeho zahraničního vojáka z obrněné brigády v Anglii. Ve válce byl zraněn a po válce se objevil v řadách SNB. Pokračuje příběhem o nejkrutějším klatovském gestapákovi, který se snažil po válce zmizet pod cizí identitou, a málem mu to vyšlo. Následuje vyprávění o štábním kapitánu Josefu Simetovi, příslušníkovi 311. čs. bombardovací perutě R.A.F., který zahynul na sklonku války. Je v něm i pojednání o jeho velké lásce z Francie, která po něm pátrala na vlastní pěst, a dovědět se pravdu jí pomohl až v roce 1969 náš zahraniční pařížský zpravodaj Milan Syruček. Poutavé jsou i vzpomínky ženy z Filipovy Huti, která začala chodit do školy, aniž uměla slůvko česky, a přesto se v životě prosadila. V závěru svého vypravování přemýšlí, co život v blízkosti hranic přinesl: Vznikly tady rozdělené rodiny, které si pak jinde musely vytvořit své nové domovy a kořeny… Hranice a ploty vždy lidi rozdělovaly a je tomu tak dodnes, i když se mnohé změnilo k lepšímu. Snad to tak zůstane i pro budoucí pokolení…