Popis není dostupný

Série: Pranostiky, recepty, návody, lidová...

Poprvé vyšla publikace Rok na vsi výtvarnice a spisovatelky Kamily Skopové v roce 2011. Od té doby se vedle nového vydání v roce 2025 tento malý pozdrav bratřím Mrštíkům dočkal i volného pokračování v podobě druhého dílu. I v této Kronice všedního dne Jakuba a Dorotky autorka navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou a prokazuje své umění její nenásilné popularizace. I nyní stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Vyprávění dvou mladých lidí přibližuje přístupnou a čtivou formou všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho manželka a novopečená maminka Dorotka. Možná ale důležitější než všechny události běžného roku je podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a nezaměnitelné obrázky.

Tato bohatě ilustrovaná kniha citlivě oživuje adventní a vánoční zvyky tak, jak se slavily na českém venkově i ve městech koncem 19. století. Stručné texty a působivé obrázky přibližují zapomenuté obyčeje, tradice i drobné rituály, které provázely Štědrý den i celé sváteční období. Nechybí ani výběr receptů na tradiční pokrmy z lidové i měšťanské kuchyně — od jednoduchých jídel po slavnostní chody. S trochou nostalgie se přenesete do časů, kdy byly svátky možná skromnější, ale voňavé stejně jako dnes — a sníh ještě křupal pod nohama...

Popis není dostupný

Knížka Velikonoční svátky o století zpátky známé folkloristky a výtvarnice Kamily Skopové (1944) volně navazuje na jeden z nejúspěšnějších titulů nakladatelství Akropolis posledních let Vánoční svátky o století zpátky. Autorka tu příznačně vlídným a čtivým stylem pojednává nejen o receptech, jež by se měly stát součástí jarní kuchyně, ale také o všemožných obyčejích a rituálech, které neodmyslitelně patří ke dnům probouzejícího se slunce. Z textu, který autorka doprovodila vlastními ilustracemi, se čtenář mimo jiné dozví, proč jsou Velikonoce považovány za svátky plození a života, jaký je význam tradičních velikonočních symbolů - pomlázky, zdobených vajíček a kraslic, či proč jsou Velikonoce "pokaždé jindy".

Moderní doba nás zbavila manuální dřiny, ale zároveň jsme přišli o nespočet dovedností našich předků. Leckdo ještě doma opatruje ohmataný hmoždíř, v němž babička tloukla koření, dřevěný hříbek na látání punčoch, dědův starodávný hoblík a babku, na které naklepával kosu. Jak se s podobnými každodenními předměty zacházelo? Drobná, ale obsahově hutná kniha dále vysvětluje, co to byly tacle, herdule, mašnógl či hemzáky, a jak se v dřívějších dobách připravovala couračka, žahour či podplamenice. Nebo jak se pekl domácí chléb, jak se v hospodářství zpracovávalo mléko, len, ovčí vlna, husí peří, dřevo, rozličné proutí, a nebo jak se krmily husy. Vesměs jde o činnosti takřka zapomenuté, ale nikoli překonané. Naopak, k mnohým se snažíme s úctou vracet, nebo u nich alespoň hledat inspiraci. Kniha je napsána velice čtivou formou a autorka ji doplnila mnoha ilustracemi.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Z velkého bohatství českých, moravských a slezských písní jsme vybrali ty nejznámější. Tedy známé alespoň pro nás, kteří ještě pamatujeme zpívání doma, ve škole, na prázdninách u táboráku, na výletech a vejšlapech po krajině. Okolo Hradce, Chodíme, chodíme, Okolo Frýdku – kdo by je neznal? A přece se nějak vytrácejí z našeho života. Aby se tyhle milé písničky nezapomněly docela, připravili jsme je pro vás spolu se snadnou klavírní úpravou i akordovými značkami, pokud se budete chtít doprovázet na kytaru. A také s půvabnými kresbami Kamily Skopové, provázejícími nás zároveň světem dobových lidových oděvů. To se ví, že se nám do výběru nepodařilo vměstnat všechny krásné lidové písně. Ty čekají na další pokračování zpěvníku. A teď už nalaďte hlasy, nástroje a – raz, dva, tři…

Zpívejte sobě pro radost i k oslavě nejkrásnějších svátků v roce. Vybrali jsme pro vás ty nejhezčí vánoční koledy ze všech koutů naší země – zazpívejte si je s rodinou a přáteli, doprovoďte se na klavír či na kytaru, přidejte flétničky! Vánoční zpěvník se může stát i skvělým dárkem!

Kniha populární výtvarnice a etnografky Kamily Skopové je poutí po zemích českých, po jejích etnografických regionech. Jednotlivé kapitoly přibližují vybrané oblasti a popisují krajové zvyky, jazyk, architekturu, stravu či odívání. Lidová kultura hmotná i duchovní vytvořila nespočet projevů hodných našeho zájmu, inspirovala mnoho slavných osobností ze světa kultury. Lidové stavby, kroje, písně, taneční projevy a muzika, slovesnost a nářečí, vzájemné vztahy, zvyky a obyčeje, rituály a obřadnost, způsob hospodaření, lidový výtvarný projev, ale také lidová strava - to vše poutalo pozornost mnoha skladatelů, básníků, spisovatelů a výtvarníků. Koneckonců i Kamily Skopové, která svůj zájem o danou problematiku osvědčila již ve více jak desítce popularizačních i originálně ilustrovaných knih. Publikace Čechy, domov můj si neklade za cíl vědu o naší vlasti odborně pojednat, chce pouze vzbudit zájem široké veřejnosti o tyto hodnoty; možná se stane podnětem k prvnímu kroku na cestě poznávání života českého venkova v minulosti. Jinde ve světě jsou na svou národní kulturu patřičně hrdí. Buďme také, ona si to zaslouží. O to víc se pak otevřeme světu a se zdravým sebevědomím se staneme součástí mnohonárodního společenství. Knihu doprovází původní stejnojmenné CD s nahrávkou 15 lidových písní ze 14 regionu Čech (v hudební úpravě Ivy Dostálové). Ačkoliv nahráváno ve starobylé roubence poblíž Hlinska, výsledkem je CD, na němž účinkují bezmála tři desítky muzikantů a zpěváků. Uslyšíte dudy, citeru i vzácnou lidovou háčkovou harfu.

Seznamovat děti s tradicemi českých Vánoc a jiných obyčejů bychom měli už od jejich raného věku. Jen tak se v budoucnu vyhneme implantovaným Dědům Mrázům nebo Santa Klausům. Vánoční legenda o narození Krista je stále nejsilnějším příběhem v celém cyklu výročních kalendářních svátků. Aby mohly už tříleté děti srozumitelnou formou poznat, jak se vše odehrálo před dvěma tisíci let, je tu knížka Kamily Skopové s jednoduchými veršíky a realisticky i vtipně pojednanými obrázky. Pokud dítě příběh zaujme, je pak už jen na dospělých, budou-li chtít vyprávět mnohem víc. Tradiční svátky obohacují náš život a lidové zvyky s nimi spojené jsou pamětí národa. Zaslouží si tedy být zachovány pro budoucnost.

Sněhurka snědla otrávené jablko, sedm jejích malých kamarádů - trpaslíků k ní ale naštěstí dovedou prince a ten ji zachrání polibkem. Tuhle klasickou pohádku známe všichni. Umíte si ale představit, že jste někdy byli tak malí, že vám ji někdo vyprávěl poprvé a předtím jste ji neznali? Poeticky ilustrované leporelo jednoduše a vtipně vede rodiče a děti pohádkou a může být prvním seznámením malých s touto pohádkovou klasikou. Obrázky nechávají prostor pro povídání rodičů s dětmi a rozvíjení představivosti všech zúčastněných.

Nové vydání rozebrané knihy populární výtvarnice a etnografky Kamily Skopové (1944) Hody půsty masopusty volně navazuje na její předchozí publikace, zejména Rodinné stříbro, Velikonoční svátky o století zpátky a Vánoční svátky o století zpátky, či Rok na vsi. I zde svým charakteristickým způsobem přibližuje čtenáři dění okolo všech důležitých svátků, obyčejů, zvyklostí a slavností českého kalendářního roku. Jednotlivé oddíly knihy jsou členěny podle ročních období a popisují detailně jak všechny po věky tradované pověry, obyčeje a receptury, tak i pozapomenuté dětské hry. Zručnější čtenáři najdou inspirativní návody ke zhotovení různých hraček a zvykoslovných předmětů, hospodyňky zase ocení recepty pro přípravu staročeských postních i slavnostních pokrmů. Jedinečný dokument, který ukazuje v širokém záběru život a tradice předchozích generací s jejich zdravou prostotou, pokorou a dnes často opomíjenými hodnotami. Kniha spojuje národopisnou dokumentárnost se srozumitelností, praktičností i zábavností, a tak Hody půsty masopusty mohou být zdrojem poznání a zábavy pro nejširší spektrum čtenářů, dědečky či babičkami počínaje a vnoučaty konče. Text je bohatě doplněn nejen ilustracemi a instruujícími kresbami, ale i řadou barevných fotografií

Popis není dostupný

Knížka pohádek určená dětem, kterým vždycky vrtalo hlavou, co je to vřetánko, o které se píchla Šípková Růženka, jak vypadá kůň grošák, na němž jel Jiřík hledat Zlatovlásku, a proč se říká, že někdo má za lubem. Výtvarnice a folkloristka Kamila Skopová vybírá z nejoblíbenějších i z těch méně známých pohádek (Červená karkulka, Popelka, O zlaté rybce, Kocour v botách, Tři dary, O permoníkovi a havíři Matějovi…) a své vyprávění doprovází bohatými ilustracemi. Navíc dětem vysvětluje zastaralá slova a přibližuje dnes již nepoužívané nástroje, části oděvu a další historické skutečnosti. Rozšiřuje tak řadu svých úspěšných titulů věnovaných popularizaci folkloristiky o knihu určenou těm nejmenším

Popis není dostupný

V roce 2003 vyšla kuchařská knížka s poněkud provokativním názvem ...ale máma to vařila líp! Přesto (anebo právě proto), že se lišila od současných velice výpravných barevných kuchařek, měla tato útlá knížka úspěch. Byly v ní kromě receptů a kresbiček i autorčiny pocity, vzpomínky na dětství, na všechny kulinářské informátory, zážitky z cest. Tím se literatura účelová, návodová stala současně i knížkou čtivou a díky drobným ilustracím i graficky zajímavou. Druhý díl, spíše jakési volné pokračování s názvem Rodinné stříbro přináší osvědčené recepty, tradované v rodinách autorčiných přátel z celé republiky a zčásti i zahraničí. Každá dobrá rodina má své rodinné stříbro – doslova i přeneseně. Jsou to nejen šperky po babičce, ale také různé rituály, úsloví a v neposlední řadě i oblíbené recepty, předávané z generace na generaci – někdy ovšem i zcela nově získané a dokonce vlastním riskováním objevené. Každá maminka, babička – a v poslední době i mnohý muž – vědí, že láska prochází žaludkem. Mají tedy v záloze dobrůtku, nad kterou se leckdy vyřeší drobné problémy, jejíž vůně rozežene občasné mráčky manželského soužití a nad naparáděným talířem se opět rozzáří sluníčko rodinné pohody. Kuchařka Rodinné stříbro vznikala vlastně spoluprací všech autorčiných přátel, kteří ochotně otvírali ony rodinné pokladnice a dávali nahlédnout do vyzkoušených a ověřených receptů. Autorka jim z celého srdce děkuje a přeje všem i sobě dobrou chuť.

When we first published this little book by Kamila Skopová in 2004, we had no idea what a tradition we would be starting, for ever since then the original Czech version of this little book has been republished almost every year in a larger print run. What is there about it that attracts readers' interest? This work by Kamila Skopová (1944), a sculptor and folklorist who lives in a little log house near Hlinsko in Vysočina, brings the Czech Christmas atmosphere to life through one of the liveliest of Yuletide customs in this country, i.e. festive cuisine. In this absorbingly written narrative on what our forebears used to serve up at the festive table, as well as on the customs and traditions involved, we also find practical Christmas recipes, updated to include ingredients available today. The author accompanies her book with some fine illustrations, so it is no surprise that Christmas in Bohemia has been followed up by a whole series of her works presenting festivities and customs at Easter, in families and in the world of children's games and amusements.

Série: Pranostiky, recepty, návody, lidová...

Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Přístupnou a čtivou formou vyprávění dvou mladých lidí přibližuje čtenáři všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho milá Dorotka. Lze snad prozradit, že rok pro ně skončí veselkou, tedy šťastně… Důležitější je totiž podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře, přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a obrázky. Jeden rok života Dorotky a Jakuba tak Kamila Skopová ve své desáté knize doplňuje vedle svých nezaměnitelných obrázků i půvabnou lidovou slovesností, pranostikami, praktickými návody a ovšem - i tradičními recepty lidové kuchyně.

Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Přístupnou a čtivou formou vyprávění dvou mladých lidí přibližuje čtenáři všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho milá Dorotka. Lze snad prozradit, že rok pro ně skončí veselkou, tedy šťastně… Důležitější je totiž podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a obrázky. Jeden rok života Dorotky a Jakuba tak Kamila Skopová ve své desáté knize doplňuje vedle svých nezaměnitelných obrázků i půvabnou lidovou slovesností, pranostikami, praktickými návody a ovšem – i tradičními recepty lidové kuchyně. Nové vydání knihy z r. 2011 doprovází vydání II. dílu.

Když jsme obdrželi milý rukopis Kamily Skopové v roce 2004, netušili jsme, jakou tradici vánočních knížek s ním otevíráme. Od té doby vychází tato drobná knížka téměř každoročně ve stále se zvyšujícím nákladu. Čím si Vánoční svátky získaly zájem čtenářů? - Vánoční publikace Kamily Skopové (1944), výtvarnice a folkloristky, žijící v malé roubence na Vysočině u Hlinska, zpřítomňuje atmosféru českých Vánoc skrze téma, jež je v rámci vánočních zvyků dodnes u nás nejživější - tj. téma sváteční kuchyně. V poutavě psaném povídání o tom, co servírovali naši předci na vánoční stůl, s jakými zvyky a tradicemi, najdeme i praktické vánoční recepty, aktualizované na dnešní běžně dostupné suroviny. Knížku doprovází autorka jemnými ilustracemi. Není tedy divu, že na Vánoční svátky navázala postupně celá série autorčiných knížek, mapující svátky a obyčeje velikonoční, rodinné a také svět dětských her a radostí.

Rodinnými svátky o století zpátky uzavírá autorka řadu útlých knížek, jejichž titul má vždy dovětek „...o století zpátky“. Předchozí publikace přiblížily čtenáři vánoční a velikonoční obyčeje, seznámily jej s dětskými hrami v minulosti a nyní přicházejí na řadu neméně významné svátky a oslavy rodinné. Tak jako z našeho života zmizela většina výročních kalendářních zvyků, obřadů a obyčejů, tak postupně mizejí i rituály a oslavy rodinné. Ale ani ony dnes nejsou zbytečným přepychem: uvítání dítěte na svět, křestní trachta, zásnuby, svatební obřadnost, ale také věci poslední, důstojné rozloučení se členem rodiny... Přezírání těchto staletých zvyklostí má neblahé důsledky. Náš život se stává citově chudším, je plochý, jednotvárný. Odkaz předků v podobě vžitých rodinných rituálů nelze nahradit. Je v nich tradice, úcta k minulosti vlastního rodu, jistota letitých kořenů. Kdo odmítá minulost, nemá budoucnost. Slavme tedy dobře, bodře, vesele i důstojně, jak to uměli naši pradědové a prabáby.

...ale máma to vařila líp je druhé vydání úspěšného titulu, jehož prostřednictvím se známá výtvarnice a folkloristka pokouší nabourat vžitou představu o kuchařské knize jako vyloženě účelové, nenáročné literatuře beze snahy o vytříbenou slovesnost a stylistiku. Stejně jako v předchozích titulech Hody, půsty, masopusty nebo Rodinné stříbro aneb Klenoty domácí kuchyně pro ni typickým způsobem prosazuje názor, že všechno, co jíme, by mělo být připravováno s pozorností a láskou. Vaření má být kreativní činností, zábavou a dobrodružstvím, nikoliv každodenní nepříjemnou povinností. Povídání Kamily Skopové o vaření není proto obyčejným přehledem kuchařských předpisů, které je nutné bezezbytku kopírovat. Každá začínající kuchařinka (dnes nejednou i ta v kalhotách) by si totiž měla všechno sama vyzkoušet, občas i něco zkazit, aby mohla následně tvořit svobodně dle vlastní chuti a fantazie. Kniha ...ale máma to vařila líp servíruje nejen tradiční jídla české kuchyně, ale také pokrmy cizokrajné. Vedle toho přináší například přehled nejdůležitějšího koření, bez nějž se žádná správná kuchyně neobejde, a spoustu dalších praktických rad a zajímavostí, které ocení kuchtíci všech generací.

Nová kniha populární výtvarnice a folkloristky Kamily Skopové (1944) volně navazuje na její předchozí úspěšné publikace, zejména Velikonoční svátky o století zpátky a Vánoční svátky o století zpátky. Knížka mapuje dosud opomíjený fenomén skupinových her, provozovaných dětmi v polovině minulého století na venkově i ve městě. I dětský svět doznal za posledních šedesát let převratné změny ve využívání volného času. Kromě výčtu neprávem zapomínaných her a zábav se proto autorka zaměřila například i na první kontakty nově narozeného človíčka se světem ukolébavek a říkadel. Nechybí tak ani deset nejznámějších a nejoblíbenějších pohádek, jež mohou sloužit jako inspirace rodičům a prarodičům, kteří by se chtěli pokusit o navrácení tak prostých a přitom nenahraditelných chvilek s vyprávěním pohádky. V knížce se ale nedozvíme jen jak hrát hru Honzo, vstávej či tyčkrle, autorka popisy her prokládá vzpomínkami na dětství a leckdy i vlastními humornými zážitky – mohou ji tedy se stejnou chutí číst děti i jejich rodiče, babičky a dědové. Posledně jmenovaným se možná vybaví vlastní zážitky z dětství a hry, které k němu patřívaly. Text autorka doplnila vlastními kresbami, které příhodně ilustrují dobovou podobu dětí i předmětů, s nimiž si tehdy hrály.

Kniha "Vánoční svátky o století zpátky - 4.vydá" s podtitulem aneb Tradice Vánoc v české kuchyni z edice O století zpátky spadá do žánru Vaření, nápoje. Autorem je Skopová Kamila. Kniha je brožovaná. Obsahuje 55 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Akropolis" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Böhmische Weihnachten sind ein Begriff an sich. Was steckt dahinter? Als wir 2004 dieses Büchlein von Kamila Skopová erstmals veröffentlichten, ahnten wir nicht, welche Tradition wir damit begründen würden. Seit damals erscheint die tschechische Originalversion dieses kleinen Buches mit steigender Auflage fast jedes Jahr neu. Wodurch fesselt es das Interesse seiner Leserinnen und Leser? - Diese Publikation von Kamila Skopová (1944), bildende Künstlerin und Volkskundeexpertin, welche in ihrem gezimmerten Häuschen im Hügelland bei Hlinsko in Ostböhmen lebt, bringt die tschechische Weihnachtsatmosphäre vor allem anhand eines Themas in die Gegenwart, welches im Rahmen der weihnachtlichen Traditionen bis heute bei uns am lebendigsten geblieben ist - anhand der Festtagsküche. In ihren spannend geschriebenen Erzählungen darüber, was unsere Vorfahren am Weihnachtstisch servierten, verbunden mit welchen Bräuchen und Traditionen, finden wir auch praktische Weihnachtsrezepte, aktualisiert und an die heute erhältlichen Rohstoffe angepasst. Das Buch wird von feinen Illustrationen der Autorin anschaulich ergänzt. Es ist also kein Wunder, dass die "Böhmischen Weihnachten" ihre schrittweise Fortsetzung in einer Reihe von weiteren Büchern der Autorin fanden, welche die Feiertage und Traditionen zu Ostern, jene im Rahmen der Familie und auch die Welt der Kinderspiele und -freuden zum Inhalt haben.

Zdá sa, akoby neovládateľnú chuť vraždiť bezbranných nevinných civilistov mali Maďari v krvi.To, o čom budete čítať, to sú hrdinské činy skutočných Maďarov, tých najlepších "vlastencov" voči svojim vlastným spoluobčanom. Ako si inak totiž možno vysvetliť beštiálne činy tých Maďarov, ktorí o sebe vyhlasujú, že sú elitou maďarského národa. Ide o beštiálne činy maďarských dôstojníkov a šľachty voči príslušníkom vlastného národa. Určite sa dozviete viac o hrôzostrašnej kapitole z dejín susedného Maďarska, ktorú zvyknú nazývať dobou "bieleho teroru". Je to priam pohoršujúce, ako malo sa píše o tomto terore, ako sa minimalizujú tieto maďarské zločiny. Dnešná propaganda stále pripomína údajné strašné " komunistické zločiny", ale dôsledne mlčí o bielom maďarskom terore. Krvilačné prejavy z rokov 1919-1920, ktoré sú popísané v tejto publikácii, sa opäť prejavili počas 2.svetovej vojny a počas kontrarevolúcie v r. 1956. Kde je záruka, že sa neprejavia opäť?

Poprvé vyšla publikace Rok na vsi výtvarnice a spisovatelky Kamily Skopové v roce 2011. Od té doby se vedle nového vydání v roce 2025 tento malý pozdrav bratřím Mrštíkům dočkal i volného pokračování v podobě druhého dílu. I v této Kronice všedního dne Jakuba a Dorotky autorka navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou a prokazuje své umění její nenásilné popularizace. I nyní stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Vyprávění dvou mladých lidí přibližuje přístupnou a čtivou formou všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho manželka a novopečená maminka Dorotka. Možná ale důležitější než všechny události běžného roku je podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a nezaměnitelné obrázky.

Autorka volně navazuje na své předešlé publikace s národopisnou tematikou, respektive její nenásilnou popularizaci. Tentokrát stylizuje knihu do podoby starobylých kalendářů, které bývaly oblíbenou četbou ve venkovských domácnostech. Přístupnou a čtivou formou vyprávění dvou mladých lidí přibližuje čtenáři všední i sváteční život na vesnici ve druhé polovině 19. století. Ve výpovědi běžných i neobvyklých událostí jednoho roku se tu střídají mládenec Jakub a jeho milá Dorotka. Lze snad prozradit, že rok pro ně skončí veselkou, tedy šťastně… Důležitější je totiž podoba knížky, jež navazuje na starobylé kalendáře, přinášející čtenářům kromě praktických údajů také vyprávění, pranostiky, říkadla a písničky, zajímavé recepty a obrázky. Jeden rok života Dorotky a Jakuba tak Kamila Skopová ve své desáté knize doplňuje vedle svých nezaměnitelných obrázků i půvabnou lidovou slovesností, pranostikami, praktickými návody a ovšem - i tradičními recepty lidové kuchyně.