Popis není dostupný

Kniha Kláda obsahuje jedenáct krátkých próz, které se zabývají partnerskými vztahy. Jednotliví hrdinové jsou muži a ženy, kteří se dostali, nejčastěji z důvodu špatného rozhodnutí, do krizové situace. Každá povídka je doplněna fotografií Jindřicha Štreita. Oba autoři usilovali při výběru fotografií o propojení emocionálního stavu postavy z fotografie a postav z příběhu. Tak jako lidé na Štreitových fotografiích žijí svůj životní příběh, stejně se odehrává skutečný život v postavách z povídek.

Julie pracuje jako pečovatelka v domově pro seniory, má pár let po maturitě a moc neví, jak naložit se životem. Svého přítele Davida má sice ráda, ale… už to, že dost pije, je příčinou mnoha neshod. V rámci svojí práce vyslechne Julie spoustu příběhů lidí, kteří byli leckdy vystaveni i těm nejtěžším výzvám… Nelehké osudy jejích „svěřenců“ jí vlastně nakonec pomáhají v nasměrování vlastního života… Přičemž největší radostí i oporou se pro ni stává černý mopslík jménem Rozinka…

Příběh Adama zachycuje životní dráhu muže od narození do třiceti let. Adam vyrůstá v dysfunkční rodině. Jeho rodiče jsou osobnostně nezralí a nezodpovědní lidé, kteří nedokáží žít spolu, ani bez sebe. V dospělosti Adamova sociálně i biologicky determinovaná osobnost svádí boj o kultivované přežití.

Novela Nepálské kobylky zachycuje měsíc života třicetileté ženy. Téměř celý obsah knihy se odehrává v Himálajích, kde se hlavní hrdinka pokouší vyřešit osobní krizi, ve které se ocitla. Uprostřed horských masivů sice najde cestu, která ji může vyvést ze všech potíží, ale návrat domů, a to přímo pod ?hanácký Mont Blanc?, může všechna rozhodnutí změnit. Mont Blanc není Mount Everest.

Freudova pohovka je soubor povídek a novel, které se zaměřují na vztahy v rodině, v partnerství a ve společnosti. Postavy, které v nich vystupují, žijí obyčejný život, řeší běžné problémy a starosti. Některé navazují na již dřívě publikované krátké prózy (Nevěrná a jiné příběhy, Jak dny jdou). Kamila Holásková je česká spisovatelka a vysokoškolská učitelka. Od roku 1988 vyučuje psychologické disciplíny na olomoucké univerzitě. Krátké prózy, které píše od dětství, se zaměřují na obyčejného člověka, který prožívá nelehké situace a ne vždy se rozhoduje tak, aby neublížil sám sobě a druhým.

Román Martin Herman vypráví příběh rodiny v průběhu sta let. Je rozdělen do čtyř částí. V první kapitole je zachycen životní příběh nejstaršího Martina Hermana a odehrává se v období před a v průběhu druhé světové války. Druhá kapitola popisuje Martina Hermana druhého a je situována do období počátku šedesátých let. Třetí v pořadí Martin Herman prožívá své osudy v devadesátých letech. Poslední čtvrtá kapitola končí v současnosti s nejmladším potomkem rodu Hermanů. Jednotlivé kapitoly na sebe navazují a jsou vzájemně propojeny. Nosným tématem je psychologická otázka nakolik je člověk ovlivněn genetickými a sociálními vlivy. Osudy všech čtyř generací jsou zaměřeny na emocionální prožívání hlavních postav a také na vývojové zvláštnosti partnerských vztahů.

Krátké psychologické prózy zachycují člověka v běžných i složitých situacích.

Popis není dostupný