Básnická sbírka Dionýsovo ucho je rozsahem nevelké dílo o dvou částech, které usiluje o reflexi současné doby, jež je postižena různými "patogeny" (pandemie, dezinformace, štěpící se společnost). Každá z částí na danou problematiku pohlíží z jiného úhlu. Poprvé je to niterné introspektivní ohledávání strachu, podruhé je to duchovní prisma vztahu dvou postav, respektive život v omezeném mikrokosmu; obě části však spojuje snaha najít srozumitelnost ve sdělení jako takovém. Minimalistický přístup k autentičnosti a syrová naléhavost sbírky působí jako rozčeřená hladina reality, v níž to, co je na dně, může stejně dobře být i na povrchu.

Kniha Týdny v páru měla již před svým vznikem pevně stanovenou koncepci - v průběhu jednoho roku vytvářet textové a fotografické záznamy různorodých skutečností tak, aby každý týden vznikla jedna dvojice - pár (odtud název knihy) autenticky reflektující svět autorovýma očima. Padesát dva týdnů roku 2019, padesát dva dvojic. Texty nejsou klasickou prózou ani klasickou poezií a přece mají obě dvě kategorie v sobě obsažené. A stejně tak mnoho dalšího. Metodami experimentální poezie, kaligramů, surreálných kompozic či postmoderního rhizomatického vrstvení se ohledává hranice slova, hranice znaku i textu samotného. Podobně i fotografie překvapují svými nečekanými úhly pohledu, motivy a kompozicemi. Dohromady tak vznikají působivá prolnutí obrazu a textu jako umělecké reakce například na společenská a ekologická témata, kulturu, narození potomka nebo jen na pouhé, o to silnější, plynutí života.

Popis není dostupný