Stárnoucí zahořklý spisovatel Šunsuke se rozhodne pomstít ženám, jež jej zradily, ponížily nebo odmítly. Dokonalý nástroj pro svoji pomstu nachází v Júičim, krásném mladém muži, který je neodolatelný pro ženy, ale začíná objevovat i své potlačované homosexuální sklony. Šunsuke přesvědčí svého chráněnce, aby se za vysokou finanční odměnu oženil bez lásky s mladičkou dívkou a učinil ji nešťastnou. Júiči se zároveň začne seznamovat s prostředím gay komunity poválečného Japonska, kde je stejně bezbranný jako kterákoli z žen, které mu Šunsuke vybírá jako objekty své pomsty. Intelektuálně provokativní román, ve kterém lze nalézt vášeň, touhu, žárlivost, nenávist i mrazivou erotiku. Nechybějí ani tradiční témata Mišimových románů - krása a ošklivost, mládí a stáří, život a smrt, misogynie a homosexualita. V knize plné autobiografických prvků je působivě vykresleno Japonsko prvních poválečných let. "Jeden z nejvýraznějších světových spisovatelů." - New York Times "Vynikající spisovatel nejen Japonska, ale celého světa." - The Atlantic Sdílet Spící princCo když pohádkový polibek všechno zkomplikuje? Moderní fantasy, kde Sněhurčina vnučka probudí spícího prince – a s ním i magii, kterou už nešlo udržet pod pokličkou.

Série: Moře hojnosti

Román Jarní sníh (Haru no juki, 1969) je prvním dílem Mišimovy tetralogie Moře hojnosti (Hódžó no umi), která pro svůj ojedinělý záběr, specifický románový svět a jedinečnou vizi získala všeobecný věhlas. Děj je zasazen do doby po smrti císaře Meidžiho v roce 1912, do světa povrchní westernizace, upadající dvorské aristokracie a nové společenské elity, vzešlé z provinčního samurajstva. Na pozadí vztahu mezi Kijoakim, zasněným mladíkem ze starého samurajského rodu, a krásnou Satoko, neprovdanou dcerou z dvorské rodiny, Mišima rozehrává příběh intrik a manipulace, na němž mistrovsky zachycuje hluboké komplikované rozpory, které Japonsko na začátku dvacátého století provázely.

Po neúspěšném pokusu o sebevraždu mladý úředník Hanio Jamada nabídne svůj život na prodej formou inzerátu v tokijském bulvárním deníku. Brzy se začínají ozývat různí zájemci se stále bizarnějšími nabídkami. Jak se sluší a patří pro četbu na pokračování, Mišima na rozdíl od zdlouhavých ušlechtilých úvah, které používá ve svých "seriózních" románech, napsal tuto novelu formou rychlého sledu krátkých kapitol, ve kterých se hlavní hrdina dostává do řady absurdních situací s atmosférou, která snese srovnání s Tarantinovým filmem "Pulp Fiction". Jedná se o groteskní až surrealistický příběh plný pitoreskních postav, ve kterém Mišima využívá satiru a černý humor ke zkoumání některých témat, která ho zaměstnávala v jeho tvorbě po celý život: smrti, krásy a erotiky. Původně byla novela Život na prodej (Inoči urimasu) v roce 1968, tedy jen dva roky před autorovou šokující sebevraždou, publikována na pokračování v časopisu Playboy Šúkan. V prosinci téhož roku byla vydána jako kniha. Toto je James Bond s kafkovskou břitkostí. Hanio je hlavní hrdina komicky lapený mezi svými pudy sebezáchovy a sebezničení a mezi darebáky, kteří se pohybují sem a tam, přičemž vypadají jako agenti mezinárodní zločinecké sítě, a prozaickými postavami zabývajícími se vlastními fantaziemi. - The Japan Times Antihrdina knihy, který se marně snaží zbavit se své existence, pro kterou nemá žádný užitek, je alter egem autora, který zinscenoval smrt, o níž on i publikum, které se vysmívalo jeho poslednímu projevu, věděli, že je mimo realitu. - The Japan Times Brilantní příklad Mišimovy neomezené představivosti. Paradoxní představy o povaze bytí jsou prezentovány s charakteristickým ironickým úsměvem. - The Japan Times Svižný, šílený příběh s ozvěnou hlubších obav, které zajímaly a trápily jeho autora. - The New York Times Život na prodej je plný tarantinovských scén pašování a vražd, stejně jako filozofických úvah o japonských postojích ke kodexu bojovníka, meči a cti. - The Evening Standard Surrealistický román o městě, které ztratilo duši - od jednoho z literárních velikánů Japonska. - The Guardian Jen Mišima dokázal tak famózně a přirozeně míchat kýč a satiru, erotiku a klaunství, konspirační teorie a morální ponaučení. - Publishers Weekly V úzkostlivosti své psychologické analýzy je Mišima podobný Stendhalovi a v hloubce studia lidské touhy po sebezničení - Dostojevskému. - The Christian Science Monitor

VINTAGE JAPANESE CLASSICS - five masterpieces of Japanese fiction in gorgeous new gift editions. A band of savage thirteen-year-old boys reject the adult world as illusory, hypocritical, and sentimental, and train themselves in a brutal callousness they call 'objectivity'. When the mother of one of them begins an affair with a ship's officer, he and his friends idealise the man at first; but it is not long before they conclude that he is in fact soft and romantic. They regard this disillusionment as an act of betrayal on his part - and the retribution is deliberate and horrifying.

Zlatý pavilon (Kinkakudži, 1956) je dramatický příběh z poválečného období o neduživém koktavém novicovi, jehož si krása Zlatého pavilonu podmanila natolik, že nebyl schopen vést normální život. Předmět svého obdivu se rozhodl ovládnout tím, že ho zničí. Mišima tímto románem beletrizoval skutečnou událost, která se stala v roce 1950, a na jejím základě vytvořil pozoruhodný portrét mladého psychopata. Do vyprávění s bohatstvím dekadentních výjevů vložil vlastní estetické názory, své osobité teorie o posedlosti krásou a jejím ničení. Zlatému pavilonu už jen blízkost zkázy přidávala v očích hrdiny na půvabu. Navždy přetrvá jen to, co zůstane v srdci po vědomém zničení, což je myšlenka, která Mišimu dovedla až k sebedestrukci. Zlatý pavilon je nejen nejúspěšnější dílo Mišimovo, ale je i desetiletí po svém vzniku stále pokládán za jeden z nejvýraznějších výtvorů japonské moderní literatury vůbec.

Zpověď masky (Kamen no kokuhaku, 1949) vypráví příběh chlapce Kóčana, který se od útlého dětství oddává bizarním snům o hrdinech, jejichž údělem je drastická smrt. Jeho slabé tělo v něm probouzí obdiv k maskulinní síle a mocnou přitažlivost k jejím nositelům. Ve snaze přizpůsobit se většině pokouší se sblížit s dívkou Sonoko. Maska normálnosti, již si Kóčan nasazuje, je prostředkem k jeho začlenění do společnosti, jež je podle něj založena na kolektivní maškarádě, v níž lidé skrývají své skutečné pocity a touhy. Román s výraznými autobiografickými prvky otevřel svému autorovi cestu k mezinárodnímu věhlasu; reflektuje Mišimův celoživotní obdiv k samurajským hodnotám a jeho vlastní pojetí ideální krásy, jež se mu nakonec stalo osudným.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Román Jarní sníh (Haru no juki, 1969) je prvním dílem Mišimovy tetralogie Moře hojnosti (Hódžó no umi), která pro svůj ojedinělý záběr, specifický románový svět a jedinečnou vizi získala všeobecný věhlas. Děj je zasazen do doby po smrti císaře Meidžiho v roce 1912, do světa povrchní westernizace, upadající dvorské aristokracie a nové společenské elity, vzešlé z provinčního samurajstva. Na pozadí vztahu mezi Kijoakim, zasněným mladíkem ze starého samurajského rodu, a krásnou Satoko, neprovdanou dcerou z dvorské rodiny, Mišima rozehrává příběh intrik a manipulace, na němž mistrovsky zachycuje hluboké komplikované rozpory, které Japonsko na začátku dvacátého století provázely.