Josef Vlášek (1958)

Josef Vlášek
CZ | EN

Zatím žádný popis

Seznam knih

Autor nemá žádné série


Lovec

Lovec (2025)

"Hon na vraha začíná V luxusním pražském klenotnictví je nalezen mrtvý majitel. Vypadá to na nepovedenou loupež s tragickým koncem, jenže detektivové už řeší další dvě podobná násilná úmrtí a mezi případy by mohla být spojitost. Nového vyšetřování se ujímá komisař, kterému nikdo neřekne jinak než Drak. Ostřílený detektiv s bystrým úsudkem krok za krokem skládá mozaiku ze zdánlivě nesouvisejících detailů, starých křivd i dávno zapomenutých vazeb a postupně zjišťuje, že pravda je prostá – ale také nebezpečná. Všechna skrytá tajemství zanechávají stopy, stačí je jen správně přečíst


Pan Lemon a borůvkový koláč

Máte rádi Karla Poláčka? Nebo třeba Miloše Macourka? Dnes kráčí v jejich stopách v oblasti inteligentního humoristického vyprávění Josef Vlášek. Jeho nová knížka se odehrává v současnosti a je zalidněna množstvím bizarních figurek. Především je to zbohatlík pan Lemon, lotr, kterému víc než policie hrozí sňatek se servírkou, a mladý malíř Jakub, který se usadil na Starém Městě a pořídil si mluvícího zeleného draka, jenž se stane svědkem všech příhod a zvratů, při nichž dochází i na čarodějnické kejkle paní domácí a fešné domovnice a na erotické choutky všech hrdinů. Z toho všeho pak vzniká pestrý sled humoristických scének, v nichž se prolínají věci přirozené s nadpřirozenými.


My, hoši z Petrského náměstí…

Pamatujete se ještě na svůj první školní den? Anebo na místa, kde jste řádili se svými spolužáky? Vzpomínat na dětství můžeme nejrůznějším způsobem. Pokud to jde mile a s humorem, tak z toho mají potěšení i ostatní. Právě toto se podařilo Josefu Vláškovi v knize „My, hoši z Petrského náměstí…“. Z pohledu dětských očí vylíčil kousek minulosti, ten malý velký svět dětství. Spolu s ním sdílíme prožitky malého kluka a vzpomínáme na ty své. Navíc autor zachytil do detailů atmosféru doby svých školních začátků, tedy první poloviny šedesátých let, a také zmapoval nenápadný půvab zákoutí pod křídly pražské Bílé labutě. Ne nadarmo se nám vybaví vzpomínka na Svěrákovu Obecnou školou.


Psí biograf

Psí biograf (2003)

Autorova třetí kniha je muzicky překvapivě vyzrálou humoreskou. Zdánlivě banální příběh, v němž se tuctový živnostníček ze Starého Města pražského podivuhodnou souhrou náhod spřátelí s premiérem vlády, aby se posléze stal jeho "předvolebním trumfem", překračuje bariéry současné české prózy. Kariéra Bartoloměje Brtnického je neobyčejná tím, co původní domácí beletrie až na výjimky postrádá: širokou škálou inteligentního humoru, od pousmání a jemné ironie až po sarkasmus. Jako v biografu se odvíjí film událostí, jak je střídavě vidí hrdina sám či jeho pes Alf. Reálný svět má své protějšky v magickém světě staré Prahy, který rovněž vstupuje do příběhu o složitých vazbách mezi světem politiky, popularity a médií.


Ach, ty stříbrné lišky

Hrdina, bývalý hráč ragby, po svém zranění dělá produkčního v jedné komerční umělecké agentuře a snaží se najít možnost, jak si přivydělat a uspokojit tak vysoké nároky své přítelkyně. S balíkem pašovaných liščích kůží bloudí Prahou a snaží se najít pro své zboží kupce. Štěstí mu však nepřeje a navíc se stříbrné lišky promění v jeho bývalé přítelkyně a oplácejí mu všechna utrpěná příkoří. Kb Próza českého autora by měla být humornou sondou do duše malého českého člověka na sklonku totality.

❤️ Fanoušci

Zatím žádní fanoušci.

🔗 Sdílet na

🏷️ Tagy