Kniha je souborem sedmnácti esejů zaměřených nejen na oblast čínského umění, zejména krajinomalbu, ale i na jiná specifická témata tohoto asijského národa. Tematika života a díla slavných čínských umělců zaujímá obsáhlou část tvorby Josefa Hejzlara a stejně tak i zásadní část této knihy. Během studií na Pekingské univerzitě měl autor možnost seznámit se s mnohými čínskými umělci, mohl sledovat jejich dílo nebo s nimi dokonce tvořit. Některé vzpomínky jsou tak zároveň fascinující výpovědí o jejich životě. Neméně inspirativní je Hejzlarovo líčení putování po Hedvábné stezce pouští Gobi nebo strhující popisy některých uměleckých děl, která dokážou diváka doslova vtáhnout do svých krajin.

První scéna románu připomíná tzv. nankingský masakr: Japonská armáda na přelomu let 1937/1938 obsadila část Číny a v této oblasti během několika měsíců zavraždila na 300 tisíc lidí… Hrdinkou a vypravěčkou je tehdy pětiletá dívka Skořicová, jedna z dcer z bohaté rodiny Li. Román je z valné části popisem útěku před japonskou armádou do náhradních bytů či domů… Otec odešel s konkubínou, protože žena mu nedala dědice. Chytrá a statečná matka se s dcerami probíjí okupovanou Čínou a dostávají to ze všech stran: od mužů, od bohatých, od starších… Kronika, odehrávající se na zlomu dvou epoch: na jedné straně tisíciletá tradice, na druhé straně vliv „moderní doby“ – mladé ženy už nerespektují své otce či starší, berou život do vlastních rukou. A někde poblíž, nepozorovaně zuří válka – a dá o sobě krutě vědět.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný