Kdo by neznal slavného českého všestranného umělce, který z pódií rozdává radost a humor už hezkou řádku let. Textař, písničkář, spisovatel a fotograf, majitel svérázného, někdy tak trochu „začouzeného“ humoru, který si i ve zralém věku zachovává svůj bohémský zevnějšek. Když se mu zadíváte do očí, zjiste, že ono mladistvé jiskření z nich ani po více než osmi desítkách let nevymizelo. Při poslechu jeho písniček je vám stejně smutno jako veselo na duši, při čtení jeho textů máte pocit, že natolik přesně vys hují vaše nitro, až to vypadá, že vás musí do hloubky duše osobně znát. A máte-li možnost setkat se s ním třeba u piva nebo nad šálkem kávy, zapomenete na ubíhající čas, a jestliže navíc umíte naslouchat, odnesete si z rozhovoru bohatou směs nálad, které vám najednou ukážou váš vlastní život ve své něžné surovos . Tak nějak působí každé setkání s Josefem Fouskem a s jeho texty. Kéž něco z těchto pocitů přejde i na čtenáře nové knihy jeho fejetonů, osobních příběhů, zamyšlení, moudrých postřehů a veršů. Vzpomínkové texty na přátele a blízké jsou doplněny i několika dosud nepublikovanými fotografiemi ze soukromého archivu.
