Dialog patří k velice potřebným a frekventovaným, ale úměrně tomu i banalizovaným tématům dnešního praktického myšlení. Filosofka Jolana Poláková ve své knize pozorně a důsledně proniká k autentické hloubce a živému potenciálu dialogu. Nezastírá obtížnost dialogické komunikace – ale zároveň systematicky zpřístupňuje její možnosti. Otvírá srozumitelný vhled do utváření dialogu v jeho vzájemně propojených aspektech: praktickém jednání, teoretickém poznávání a duchovním spolubytí. Předností knihy je komplexní, ucelené a dalšímu dialogickému domýšlení otevřené zpracování, které může oslovit čtenáře zainteresované jak profesionálně, tak osobně.

K hledání nového východiska filosofické teologie. Bůh - je-li filosofií vzat v potaz skutečně ve své skutečnosti - jako Bůh -, ztělesňuje unikátní "téma", které aktivně ovlivňuje svého zpracovatele. Nemůže být pouhým netečným námětem, ale je živým spolutvůrcem.

Kniha autentických svědectví o životě a osobnosti českého filosofa a zastánce lidských práv.

Kniha "Myšlenkové tvoření" spadá do žánru Filozofie. Autorem je Poláková Jolana. Obsahuje 1 stranu. Jedná se o počin nakladatelství "Ježek" z roku 1999. Přejeme příjemné čtení.

Tato kniha navazuje na předchozí knihy Jolany Polákové, které se zabývají vztahy imanence a transcedence. Autorka zdůrazňuje potřebu myšlenkové, mravní a existenciální katarze transcedence. Poskytuje vyvážený kritický pohled na postmodernu, upozorňuje na její specifickou jinakost, na rozsah jejího pronikání do všeobecného vědomí. Naznačuje směr jejího historického vývoje, který se rodí v estetické rovině, ale zasahuje všechny ostatní rozměry lidského života. Úvodní pasáž předesílá expozici čtyř stupňů, jimiž se filosofie dosud transcedenci otevřela (Platón, I. Kant, K. Jaspers, E. Lévinas). Nejen z tohoto filosofického zázemí (F. Capra, R. Panikkar, A. H. Maslow, aj.) hledá autorka ty podoby transcedence, které jsou příznačné pro postmoderní dobu. Jednou z nich je tzv. relativní transcedence - transpersonalita, transkulturalita, která je podle autorky v určitém smyslu předběžná a omezená (relativní překročení moderní imanence). Hledání relativní transcedence implikuje tázání se po transcedenci absolutní. Postmoderna svou přemírou relativity paradoxně vytváří pozitivní podmínky pro toto radikální hledání. Tato část textu analyzuje pojmy jako je transuniverzalita, transalterita, proexistence. Autorka dochází k závěru, že filosofie transcedence vychází spíše z principu žité vztahovosti než z principu myšlené substanciality. Její bezprostřední otevřenost absolutnu ji sbližuje se spiritualitou. Filosofie transcedence je s metodologickou principiálností sama otevřena transcedenci.