Otřesné, šokující,kruté,zrůdné, nelidské, takovými slovy bývá právem označován holocaust,genocida, prováděná nacistickým Německem na evropských Židech. Po mnohá desetiletí platila tato historická teze pouze jednosměrně. Teprve v poslední době se - i u nás - začíná diskutovat o jevech, které provázely masový odsun německých civilistů z těch území, kde to stanovily dohody vítězných válečných mocností. Zatímco jen velmi opatrně poodhrnujeme roušku této smutné epizody v českých zemích, americký novinář John Sack přináší deprimující svědectví o genocidě, páchané polskými Židy, většinou navrátilci z koncentračních táborů na civilním německém obyvatelstvu Polska a těch území, které po válce Polsku připadla. Sackovo svědectví je děsivé, ale podložené dlouholetým studiem historických pramenů z obou stran železné opony, autentickými záznamy očitých svědků, ať už byli na straně vězněných a trýzněných - nebo věznitelů a trýznitelů. Tato kniha nepochybně zalomcuje mnohými našimi představami, ideály a předsudky. Autora však nelze ani při „nejlepší“ vůli podezírat ze zaujatosti: je totiž sám Židem. A právě jeho židovství a snaha dostát jeho mravním postulátům, byly důvodem k napsání této knihy.
