Je těžké mluvit o vlivu lobby na americkou zahraniční politiku, alespoň v hlavních médiích ve Spojených státech, aniž by dotyčný nebyl obviněn z antisemitismu nebo označen za sebeobviňujícího Žida. Je právě tak těžké kritizovat Izraelské politiky nebo klást otázku ohledně podpory Izraele ve slušné společnosti. Americká velkorysá a bezpodmínečná podpora pro Izrael je zřídkakdy zmiňována, protože skupiny v lobby používají svou moc k ujištění se, že veřejná rozprava odráží jejich strategické a morální argumenty pro zvláštní vztah. Reakce na knihu bývalého prezidenta Jimmyho Cartera - Palestina: Mír Ne Apartheid dokonale ilustruje tento jev. Carterova kniha je osobní prosba o obnovení americké účasti v mírovém procesu, založená z velké části na jeho značné zkušenosti s těmito otázkami během posledních tří desetiletí. Rozumní lidé mohou zpochybnit jeho důkazy nebo nesouhlasit s jeho závěry, ale jeho hlavní cíl je mír mezi těmito dvěma národy, a Carter jednoznačně hájí právo Izraele žít v míru a bezpečí. Přesto, i když naznačuje, že Izraelské politiky na okupovaných územích se podobají režimu apartheidu Jižní Afriky a veřejně řekl, že pro-Izraelské skupiny to dělají těžké pro lídry USA, kteří tlačí na Izrael, aby dělal mír, řada těch samých skupin zahájila nenávistnou kampaň proti němu. Nejen pouze Carter byl veřejně obviněn z toho, že je antisemita a "Žid nenávistník," někteří kritici ho dokonce obvinili, že sympatizoval s Nacismem.
