Káťa KabanováaPříhody lišky Bystrouškyjsou první opery z posledního desetiletí života Leoše Janáčka – období, které bývá označováno jako skladatelovo „velké stáří“. V těchto dílech Janáček dospěl ve své skladatelské metodě k dokonalému tvaru propojením příběhu, slova a hudby. Publikace zkoumá vznik obou oper v kontextu bouřlivých dvacátých let dvacátého století, kdy se Janáček, narozený v polovině devatenáctého století, musel vyrovnávat s politickými i kulturními změnami danými novým uspořádáním Evropy po konci světové války, vznikem Československé republiky a proměnou paradigmat nejenom hudebních, uměleckých, ale i obecně společenských. Kniha sleduje nejen skladatelovy inspirační zdroje, hledání ideální dramaturgie a kompozičního řešení, ale také inscenační historii obou děl, úspěchy a neúspěchy při prosazování na zahraniční scény, spolupráci s Maxem Brodem a mnoho dalšího. Okrajově pojednává rovněž o JanáčkověZápisníku zmizelého, o němž skladatel neuvažoval pouze jako o písňovém cyklu, ale detailně promýšlel i jeho poloscénickou, dramatickou formu. Text doprovází bohatý a často unikátní ikonografický materiál. Káťa KabanováandThe Cunning Little Vixenare the first operas from the last decade of Leoš Janáček’s life – a period often referred to as the composer’s “grand old age”. In these works, Janáček perfected his compositional method by intertwining story, words, and music. This publication examines the creation of both operas within the context of the turbulent 1920s, when Janáček, born in the mid-19th century, had to contend with the political and cultural changes brought about by the new order in Europe after the end of the World War, the establishment of the Czechoslovak Republic, and the transformation of paradigms not only in music and art, but also in society in general. The book traces the composer’s sources of inspiration, his search for the ideal dramaturgy and compositional techniques, as well as the history of the staging of the two works, their successes and failures in gaining acceptance on foreign stages, his collaboration with Max Brod, and much more. It also touches on Janáček’sThe Diary of One Who Disappeared, which the composer did not see merely as a song cycle, but also as a composition which could be performed in a semi-staged, dramatic form. The text is also accompanied by rich and often unique iconographic material.

Popis není dostupný

Kniha pojednává o dvou pozoruhodných, i když divadly poněkud opomíjených Janáčkových operách Osud a Výlety páně Broučkovy. Obě díla přišla na svět po dlouholeté skladatelově práci na jeho snad nejslavnější opeře Její pastorkyňa, během níž nalezl pro realistický námět adekvátní a zcela osobitý hudební jazyk, postavený na mluveném projevu. Ve svých následujících operách pak Janáček hledal nové způsoby, jak dále rozvíjet své skladatelské principy a užít je ve spojení s různorodými náměty. Právě období vzniku oper Osud a Výlety páně Broučkovy tak patří k Janáčkovým nejzajímavějším tvůrčím, ale i osobním životním etapám. Tyto kompozice tvoří spojnici mezi Její pastorkyní a vrcholnými hudebnědramatickými díly z období Janáčkova "velkého stáří", v nichž skladatel po dlouhé tvůrčí cestě dospěl k dokonalé shodě slova, myšlenky a hudby. Kniha o operách Osud a Výlety páně Broučkovy přináší o této nesnadné cestě svědectví v podobě mnoha informací o skladatelových inspiracích, zvažovaných námětech ke zhudebnění, neslavné spolupráci s literáty, Janáčkových setkáních s hudebními díly, která mu otevřela oči, ale také o vyrovnání se se ztrátou milované dcery Olgy. Zmiňuje rovněž skladatelova citová vzplanutí odrážející se v jeho tvůrčím procesu. Knihu doprovází bohatý a často unikátní obrazový materiál. This book looks at two remarkable operas which have been unfairly neglected by the theatre world - Janáček's Fate and The Excursions of Mr Brouček. The two works were written after the composer had laboured for many years on perhaps his most famous opera, Jenůfa, during which he discovered his own distinctive musical language built on speech melodies to accompany a realistic subject. In his subsequent operas Janáček then looked for new ways in which to develop these compositional principles and use them for diverse themes. The period when he was composing the operas Fate and The Excursions of Mr Brouček is one of the most interesting times in both Janáček's personal as well as creative life. These compositions are the link between Jenůfa and Janáček's greatest works from his "grand old age”, when after this long journey the composer was able to perfectly combine words, thoughts and music. This book on the operas Fate and The Excursions of Mr Brouček describes this difficult process using a wealth of different sources revealing the composer's inspirations, the themes he considered for operas, his often fraught dealings with writers, the encounters with music which opened Janáček's eyes, but also his coming to terms with the loss of his beloved daughter Olga. It also reveals the emotional outbursts reflected in the creative process. The book is accompanied by a wealth of iconographic material, much of which is being published here for the first time.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Na čem si pochutnával nejhranější český operní skladatel? Dočtete se v kuchařce Marie Stejskalové, hospodyně u Janáčků. Marie Stejskalová (1873–1968)pracovala jako hospodyně u Janáčků více než čtyřicet let. V Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea se dochoval její sešit kuchařských receptů, většinou na různé dezerty a sladké pokrmy. To by samo o sobě nebyla až taková zajímavost, kdyby si všímavá Mářa, jak ji manželé Janáčkovi nazývali, mezi recepty nezapisovala také poznámky vztahující se k životu a dílu domácího pána, které nazvala Kronika našeho života. Součástí kuchařky jsou tak mnohdy jedinečné informace ke genezi některých Janáčkových děl či stručné popisy určitých událostí z pohledu hospodyně Máři, ale též Janáčkovy manželky Zdenky, které byla Mářa vždy oddanou oporou. Publikace obsahuje četné editorské poznámky k jednotlivým osobnostem a zaznamenaným situacím a dále ilustrace výjevů ze života Janáčkovy rodiny, jak je dle Mářiných vzpomínek ztvárnila výtvarnice Vendula Chalánková. Sešit receptů Marie Stejskalové je uložen ve sbírkách Archivu Leoše Janáčka Moravského zemského muzea, který je součástí registru Paměť světa UNESCO.

Popis není dostupný