KnihaJihočeské závody a okruhyje dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních, severních, západních a východních Čech, Moravy a Slezska.Silniční závody v jižních Čechách započaly v Třeboni v druhé polovině třicátých let minulého století a byly jediným závodem v předválečném období v tomto kraji. Po druhé světové válce se startovalo ve Strakonicích, Písku, Hluboké nad Vltavou, Kaplici, Táboře, Jindřichově Hradci a na několika dalších místech. Přestože se jižní Čechy nemohou pochlubit velkým množstvím závodů jako jiné kraje, dva závody – Zlaté kolo v Třeboni a Okruh prezidenta dr. Beneše v Táboře – měly velice kvalitní obsazení, které neměla řada našich jiných soutěžních klání.Velkým jménem v závodním motorismu byla také jihočeská strakonická továrna ČZ, jak svými výrobky v kategoriích silničních, tak motokrosových disciplín. Obě byly základem pro řadu závodníků světových jmen. Vedle Aloise a Bohumila Roučkových, Zdeňka Polánky a Arnošta Zemena to byli také Bohumil Staša, Stanislav Malina nebo František Boček. Ve Strakonicích ovšem působil také výborný konstruktér Ing. František Pudil, autor našeho nejrychlejšího silničního motocyklu ČZ. Pokračovatelem této tradice byl také Bohumil Staša, který postavil svůj motocykl MBS. S nimi a dalšími výbornými závodníky a konstruktéry se seznámíte v samostatné části knihy.Jižní Čechy jsou také zapsány mezi pořadatele automobilových soutěží. Startovali zde závodníci zvučných jmen a mnoho závodů mělo i mezinárodní účast. V šedesátých letech minulého století se tu pořádaly ročníky legendární Rallye Vltava, dnes se soutěže jezdí v Českém Krumlově nebo Klatovech.Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

KnihaVýchodočeské závody a okruhyje dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních, severních a západních Čech, Moravy a Slezska. Silniční závody ve východních Čechách započaly v polovině dvacátých let minulého století. I v těchto částech republiky startovali závodníci zvučných jmen a mnoho závodů mělo i mezinárodní účast.V první předválečné části je vzpomenuto na začátky v Hořicích, Hradci Králové, Nové Pace, Bohdanči i Brandýse nad Orlicí a dalších místech. Druhá část se chronologicky věnuje poválečnému závodění z více než třiceti míst tohoto kraje – Litomyšle, Jičína, Nového Bydžova, Náchoda, Pardubic, Holic, Dvora Králové a mnoha dalších. V třetí samostatné části se seznámíte s několika výbornými závodníky, konstruktéry a mechaniky, jejichž jména se ve své době skloňovala po celé Evropě – Čeněk Junek, Vlastimil Rain, Václav Rathouský, Miroslav Felgr, Jiří Koštíř, Zbyněk Havrda.Konstruktéři, především ti motocykloví, dali uvedeným i jiným závodům punc technického vývoje a posunuli tak úroveň závodů dál. V Hradci Králové přišly na svět motocykly AHRA, ve Dvoře Králové nad Labem stroje Ravo, v Jaroměři motocykly MS, nedaleko Ústí nad Orlicí stroje Perti a ve stejném městě vstoupily stroje FGR i do nového jedenadvacátého století. A nebylo to všechno. V České Třebové vznikly motocykly VAB a v podkrkonošském Hostinném byly postaveny stroje Mali s českými motory Jawa a již zmíněným motorem AHRA.Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

Popis není dostupný

Kniha Západočeské závody a okruhy je dalším pokračováním pohledu na motoristické závodění na městských okruzích a závodech do vrchu. Volně navazuje na vydání ze středních a severních Čech, Moravy a Slezska. Silniční závody v západních Čechách započaly v polovině dvacátých let minulého století. Byly o poznání skromnější než ty v ostatních částech republiky, ale například slavného závody v Plzni Lochotíně byly velmi významné a pravidelně v nich startovali závodníci zvučných jmen. První předválečná část se zabývá nejen závoděním v Plzni a blízkém okolí, ale i v lázeňských Karlových Varech. Druhá část se chronologicky věnuje poválečnému závodění v řadě míst, Chebu, Kdyni, Klatovech i Nepomuku. V třetí samostatné části se seznámíte s několika výbornými závodníky, konstruktéry a mechaniky, jejichž jména se ve své době skloňovala po celé Evropě – Otto Krattner, Josef Lukšík, Albín Patlejch, Václav Pauer, Josef Sloup, František Sutnar, Miloslav Vališ. Knihu doplňují mapky okruhů, dobové, dosud nepublikované fotografie a rovněž tradičně nechybí ani výsledkové bilance.

Kniha připomíná bohatou motoristickou minulost na Moravě. Ožívají v ní motoristické události, podoby okruhů a místa závodění v celé škále dálkových závodů, závodů do vrchu i na městských okruzích. Morava a Slezsko byly v minulém století velice silným regionem v oblasti silničního závodního motorismu. Mnoho jejich závodníků se zařadilo mezi naše nejlepší jezdce historie a jména Bartoš, Malina, Staša, Sojka, Veřmiřovský či Ondřejík i řada dalších, patřila k tomu vůbec nejlepšímu, co psalo naši historii. Bez nich by kniha neměla potřebnou atmosféru. V motoristických knihovničkách by proto neměla chybět. Možná, že mladší čtenáři dnes ani nevědí, že žijí ve městě, v němž se závodilo. Leckdy ani moderní digitalizované archivy nedokáží doložit, jak města žila a co všechno se tam konalo. Nezbývá než věřit, že tato kniha, trochu napraví dluh generace našich otců.

Kniha "Automobilové a motocyklové závody v Praze a blízkém okolí" spadá do žánru Sport, fitness. Autorem je Wohlmuth Jiří. Kniha je vázaná. Obsahuje 189 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Saxi" z roku 2019. Přejeme příjemné čtení.

Série: Století silničního závodění

Silniční závody v severních Čechách započaly ve dvacátých letech minulého století. O nich i o známých a neznámých závodnících je tato výjimečná publikace. Reliéf tamní krajiny je kopcovitý, takže první závodní disciplíny se jely do vrchu. Tak to bylo v případě prvního předválečného závodu Schöber u Rumburku i druhého Krušnohorského závodu Dubí – Cínovec. Třetím závodem byl Lounský triangl, který jak název napovídá měl podobu okruhu. Druhá světová válka přerušila slibně se rozvíjející motoristický sport v tomto kraji. Nicméně už rok po válce se jely hned tři závody. Ten první byl odstartován v Turnově o Štít Českého ráje, další pak v Jablonci kolem přehrady Mšeno a následně v Liberci, kde se závodilo až do roku 1966. Ne všechna města měla stejné štěstí, někde mělo závodění jen jepičí život a po první odjetém ročníku už další nenásledoval. Tento osud měly například města Varnsdorf a Bílina. Poválečné závodění dosáhlo úctyhodných osmnácti míst, kde se závody pořádaly. Kromě těch už zmíněných, se jelo v Ústí nad Labem, Mostě, Děčíně, ale také v menších městech jako byl Terezín, Žatec nebo Roudnice nad Labem. Most se svojí závodní historií odlišuje od ostatních měst. Nejprve se závody konaly v centru starého Mostu, pak se přesunuly na autodrom, kde se odjely napínavé turnaje, a kde se do roku 2003 jezdily i závody Intersérie. Autoři ke každému z celkem jednadvaceti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti, výsledkové listiny se jmény závodníků, a ty okořenili zajímavostmi z dobového tisky. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie.

Série: Století silničního závodění

Přijatelné vzdálenosti mezi osídlenými místy, ale i dobrá silniční síť středních Čech umožnily v napsat zajímavou historii závodění v tomto kraji. Už před více než 110 lety se zde začaly jezdit dálkové závody, závody do vrchu a městské okruhy. V mnohých městech mělo závodění jen jepičí život a po prvním odjetém ročníku už další nenásledoval (Kralupy nad Vltavou, Vlašim, Horoměřice, Roztoky u Prahy), avšak byla místa, kde se jezdilo i několik desetiletí (Městec Králové, 40. ročníků; Kolín, 16. ročníků; Mělník, 13. ročníků). Autoři ke každému z třiceti devíti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti, výsledkové listiny se jmény závodníků známých i neznámých, a ty okořenili zajímavostmi z dobového tisku.

Vyhledávaný titul Jawa 50 Pionýr je určen všem pamětníkům, fanouškům i sběratelům nebo prostě těm, kdo na nejmenším motocyklu značky JAWA 50 dodnes jezdí. Druhé vydání volně navazuje na původní text. Čtenář se seznámí s vývojem nejoblíbenějšího typu 550, přezdívaným "pařez", s jeho konstrukčním řešením, které daleko předběhlo ve své kategorii konkurenci, s celkovou historií, která je velmi bohatá – od roku 1954 se prodalo přibližně 100 000 ks. Toto vydání zahrnuje i prodeje dalších typů, které byly postaveny na základech Jawy 50 typ 550 – typ 555, 05, 20, 21 a 23 Mustang, jehož výroby byla ukončena v roce 1982. V nové kapitole se představí novinka zprovozněná v letošním roce – Pionýr s dvouválcovým motorem. V kapitole o sportovním využití padesátek je připomenuta historie těch vůbec nejnovějších strojů v mistrovství světa a doplněny jsou údaje o současných aktivitách na závodním poli. Je rozšířena kapitola o cestách Pionýra o zajímavost z cesty přes Moldávii, Ukrajinu a Gruzii až k břehům Aralského jezera. Není zapomenuto ani na letošní prázdninovou cestu dvou Čechů z Českého Těšína přes Polsko, Německo, země Beneluxu, Alpy a Rakousko zpět. Rozšířeny jsou informace o elektrických schématech motocyklů a další technické informace.

Zadní kyvná vidlice, dvoudobé vzduchem chlazené motory čtyř, resp. pěti objemových tříd a více než jeden a půl milionu prodaných kusů - to je charakteristika motocyklů se zlidovělým označením "kývačka", vyráběných od roku 1954. Kniha přináší technická data, obrázky, přehledy výroby, souhrnnou chronologii vývoje tohoto motocyklu i informace o lidech kolem Jawy.

Kniha zkušeného odborníka seznamuje čtenáře s vývojem čtyřdobých motocyklů značky Jawa v prestižní třídě pětistovek. Představí se tak nejsilnější výrobky značky Jawa, od předválečného typu Jawa 500 OHV - Rumpál přes cestovní stroje Jawa 500 OHC z padesátých let minulého století až k poslednímu typu Jawa 824. Samostatná kapitola je věnována závodním silničním, terénním a plochodrážním speciálům. Publikace obsahuje bohatou fotodokumentaci, podrobné technické údaje ke každému typu a také rady k servisu a opravám motocyklů. V knize nechybí ani stručné životopisy nejznámějších konstruktérů Jawy.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Silniční závody v severních Čechách započaly ve dvacátých letech minulého století. O nich i o známých a neznámých závodnících je tato výjimečná publikace. Reliéf tamní krajiny je kopcovitý, takže první závodní disciplíny se jely do vrchu. Tak to bylo v případě prvního předválečného závodu Schöber u Rumburku i druhého Krušnohorského závodu Dubí – Cínovec. Třetím závodem byl Lounský triangl, který jak název napovídá měl podobu okruhu. Druhá světová válka přerušila slibně se rozvíjející motoristický sport v tomto kraji. Nicméně už rok po válce se jely hned tři závody. Ten první byl odstartován v Turnově o Štít Českého ráje, další pak v Jablonci kolem přehrady Mšeno a následně v Liberci, kde se závodilo až do roku 1966. Ne všechna města měla stejné štěstí, někde mělo závodění jen jepičí život a po první odjetém ročníku už další nenásledoval. Tento osud měly například města Varnsdorf a Bílina. Poválečné závodění dosáhlo úctyhodných osmnácti míst, kde se závody pořádaly. Kromě těch už zmíněných, se jelo v Ústí nad Labem, Mostě, Děčíně, ale také v menších městech jako byl Terezín, Žatec nebo Roudnice nad Labem. Most se svojí závodní historií odlišuje od ostatních měst. Nejprve se závody konaly v centru starého Mostu, pak se přesunuly na autodrom, kde se odjely napínavé turnaje, a kde se do roku 2003 jezdily i závody Intersérie. Autoři ke každému z celkem jednadvaceti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti, výsledkové listiny se jmény závodníků, a ty okořenili zajímavostmi z dobového tisky. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie.

Přijatelné vzdálenosti mezi osídlenými místy, ale i dobrá silniční síť středních Čech umožnily v napsat zajímavou historii závodění v tomto kraji. Už před více než 110 lety se zde začaly jezdit dálkové závody, závody do vrchu a městské okruhy. V mnohých městech mělo závodění jen jepičí život a po prvním odjetém ročníku už další nenásledoval (Kralupy nad Vltavou, Vlašim, Horoměřice, Roztoky u Prahy), avšak byla místa, kde se jezdilo i několik desetiletí (Městec Králové, 40. ročníků; Kolín, 16. ročníků; Mělník, 13. ročníků). Autoři ke každému z třiceti devíti míst dohledali přesné trasy závodů, informace z pořadatelské činnosti, výsledkové listiny se jmény závodníků známých i neznámých, a ty okořenili zajímavostmi z dobového tisku.