Popis není dostupný

Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf. Ten tehdy v práci Homo sociologicus konstatoval, že v základu jednotlivých sociálních věd je vždy obsažena (často jako zamlčený předpoklad) určitá zjednodušená představa o tom, co je člověk. V sociologii spojil Dahrendorf tuto představu s konceptem sociální role, který podrobil rozsáhlé kritice. V první kapitole knihy Jedinec a společnost sledují Jakub Mlynář a Miroslav Paulíček proměny uvažování o lidském jedinci v dějinách sociologického myšlení od jeho počátků do současnosti. Pozornost věnují významným postavám 19. a 20. století s cílem ukázat, jak se v jejich dílech zobrazuje napětí mezi svobodou a determinovaností, egoismem a altruismem, racionalitou a iracionalitou. Druhá kapitola od Marka Německého je zaměřena na vývoj názorů amerického sociologa Talcotta Parsonse. Ze sociologů 20. století to byl především on, kdo teoreticky rozpracoval a do značné šíře rozvinul problematiku aktéra a sociálních rolí. Kontrastní alternativu vůči Parsonsovu přístupu představuje soudobá analytická sociologie, kterou ve třetí kapitole představuje Tomáš Diviák. Čtvrtá kapitola se vrací k pojmu sociální role. Toto téma bylo v průběhu 70. let 20. století odsunuto stranou a pozornost tehdejších sociologů se obrátila k problematice aktérství. Jiří Šubrt ukazuje, že i přes tento posun je užitečné se pojmem sociální role znovu zabývat, neboť může být klíčovým pro řešení protikladu mezi sociologickým individualismem a holismem. V poslední kapitole se pak J. Šubrt vrací k základní otázce, která prolíná všemi probíranými tématy a týká se vztahu jedince a společnosti. Podkladem pro kritické zkoumání se zde stává koncepce P. L. Bergera a T. Luckmanna. Kritická diskuse s jejich přístupem se autorovi stává v závěru knihy odrazovým můstkem pro pokus o nastínění nové koncepce aktéra, která vychází z propojení Durkheimových a Parsonsových inspirativních idejí.

Kniha, která patří tematicky do oblasti sociologické teorie, se zabývá jedním ze základních dilemat soudobé sociologické teorie. Individualismus a holismus představují dva principiálně odlišné přístupy k rozvoji sociálněvědního myšlení. První vychází z předpokladu, že klíč k pochopení sociální reality poskytuje analýza jednání lidského individua; druhý naproti tomu vyzvedá nutnost uvažovat o společnosti jako celku. Proti současným pokusům, které se snaží tuto antinomii jedince a společnosti překonat, staví autor knihy své vlastní pojetí vyzvedající dualistický charakter základních sociologických konceptů. Při jeho formulaci se nechal inspirovat Durkheimovým konceptem „homo duplex“. Strategie tohoto přístupu je založena nikoli na převedení dualismu jednání a struktury na jejich dualitu – jako je tomu u Giddense –, nýbrž na uplatnění perspektivy, v níž jsou všechny základní pojmy – aktér, jednání a struktura – uchopeny způsobem naznačeným v pojetí „homo duplex, tj. mají ze své podstaty dualistickou povahu. Je v každém individuu přítomna společnost a v každé společnosti jedinci? Jakým způsobem mohou jedinci ovlivňovat makroúroveň celospolečenských struktur a procesů? Má na tuto otázku soudobá sociologická teorie odpověď? Je sociologie schopna uvažovat jinak než funkcionalisticky, pokud se zabývá jevy na makrosociální úrovni? Jaké místo přisuzuje soudobá sociologie aktérům coby tvůrcům sociální reality? Proč má sociologie při studiu mikrosociální úrovně zájem pouze o drobné anonymní aktéry a jejich aktivity běžného každodenního života?

Série: Soudobá sociologie

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.

Série: Soudobá sociologie

Série učebních textů je zaměřena na aktuální otázky soudobé sociologie; druhý díl se tematicky orientuje na problematiku sociálního jednání a sociální struktury. Komplikovaný a nejednoznačný vztah mezi těmito dvěma klíčovými pojmy představuje už po mnoho desítek let pro teoreticky orientovanou sociologii intelektuální výzvu. Publikace zahrnuje rozmanité, v celku dosud nezpracované spektrum přístupů (od neopozitivismu, přes mikro- a makrosociologii až po diskurzivní analýzu či teorii her), reprezentované též různorodým autorským kolektivem zkušených specialistů i nadějných autorů mladší generace. Kvalitní texty jsou určeny jak studentům, kteří již mají základní znalosti oboru a chtějí se seznámit s novými tématy, tak sociologům a dalším odborníkům, kteří si chtějí udržovat kontakt s aktuální teoretickou sociologií, jejími problémy, polemikami a vývojem.

Publikace mapuje významné teoretické trendy, jež ovlivňují charakter sociologie na počátku 21. století. Je určena studentům, kteří mají tuto problematiku ve svých studijních osnovách, i všem ostatním zájemcům z řad odborné i širší veřejnosti. Jednotlivé kapitoly referují o klíčových postavách soudobé sociologie, jakými jsou Immanuel Wallerstein, Zygmunt Bauman, Alvin Toffler, Niklas Luhmann, Richard Münch, Anthony Giddens, Manuel Castells, Ulrich Beck, Axel Honneth, Nancy Fraser, Amitai Etzioni. Teorie těchto autorů významným způsobem zasahují do aktuálních diskusí o povaze soudobého světa a mají často - nikoli však ve všech případech - i určité politické konotace.

Úvodní poznámka editora: Čtvrtý svazek učebních textů ze Soudobé sociologie nese podtitul, který je inspirován francouzským sociologem Michelem Maffesolim. Formulace Aktuální a každodenní naznačuje, že obsah má poměrně heterogenní charakter a zahrnuje příspěvky sledující tematiku, jež v současnosti přitahuje pozornost a namnoze se dotýká zkoumání otázek každodenního života. Touto publikací se uzavírá tetralogie studijních textů, jejíž jednotlivé svazky vyšly v předchozích třech letech. První díl s podtitulem Teoretické koncepce a jejich autoři [2007] se zaměřil na klíčové postavy soudobého sociálněvědního myšlení (I. Wallerstein, Z. Bauman, A. Toffler, N. Luhmann, R. Munch, A. Giddens, M. Castells, U. Beck, A. Honneth, N. Fraser, A. Etzioni). Obsah druhého dílu [2008] je ve své podstatě vymezen názvem Teorie jednání a sociální struktury (obsahuje kapitoly věnované koncepcím H. Blumera, H. Garfinkela, E. Goffmana, P. Bergera, T. Luck-manna, R. Collinse, J. Habermase, P. Bourdieua, J. S. Colemana, neopozitivismu, funkcionalismu, diskurzivní analýze, sociální stratifikaci, kohezi, důvěře, sociálnímu kapitálu a deviaci). Kapitoly třetího dílu [2008] Diagnózy soudobých společností referují o podstatných otázkách života v soudobých společnostech (vědění, informace, ekologie, práce, kvalita života, sociální stát, kultura, postmoderna, multikulturalismus, globalizace, rizika, konflikty) a o autorech, kteří se jimi zabývají (D. Bell, A. Touraine, R. N. Bellah, G. Schul-ze, G. Lipovetsky, J. Baudrillard, P. Virilio, J. Alexander). Závěrečný, čtvrtý svazek je různorodý co do sledované tematiky (sociobiologie, trvale udržitelný rozvoj, kulturami studia, feminismus, distributivní spravedlnost, typy kapitálů, střední třída, vysoké a populární umění, symbolické násilí, náboženství, sociální sítě, grounded theory) i postav sociologického myšlení, jimž je věnována pozornost (R. Sennett, M. Maffesoli, B. Latour, M. Juergensmeyer). Také v tomto případě jako u předchozích svazků platí, že předkládané učební texty nemají charakter koncepčně strukturované učebnice, nýbrž spíše sborníku, jehož hlavním cílem je představit ze soudobé sociologie to, co u nás zatím není příliš známé a rozšířené. Editor, který se i tentokrát obklopil spoluautory mladšího věku s různorodou publikační zkušeností, doufá, že se autorskému kolektivu podařilo sestavit kolekci textů, která má šanci oslovit nejen studenty sociologie, ale i širší zainteresovanou veřejnost.

Série: Soudobá sociologie

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu. Týká se sociálních struktur, kulturních vzorců, společností, jejich subsystémů, organizací, institucí a skupin. Kniha se zabývá problematikou evoluční teorie, sociokulturní změny, moci, revoluce, formování států, utváření národní identity a demokracie. K dalším tématům patří proměny časovosti, individualizace, modernizace, teorie závislosti, globalizace, sociální hnutí, v neposlední řadě i metodologické otázky analýzy sociální změny.

Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum. Klíčovou linií knihy je, že historické vědomí není invariantní entitou, nýbrž má samo historicky proměnlivý charakter a je odrazem obecných společensko-politických poměrů. Autoři ukazují, že součástí historického vědomí jsou i u neodborné veřejnosti určité představy o vazbách mezi minulostí, přítomností a budoucností a také o povaze a průběhu dějinného procesu i sil, které ho ovlivňují; poukazují na to, jak charakter historického vědomí souvisí se zájmy a znalostmi, jimiž lidé ve vztahu k historii disponují, a analyzují rovněž vztah historického vědomí k dějinám vlastního národa a země. Předkládané poznatky byly získány pomocí výzkumných nástrojů sociálních věd, ty byly ovšem aplikovány na z velké části novou a neprobádanou látku. V mnoha rovinách proto tým badatelů nastoluje témata a formuluje otázky, které se při úvahách o historickém vědomí dříve neobjevovaly.

Popis není dostupný

Kniha přináší aktuální pohledy na otázky, které jsou kladeny v rámci historické sociologie, zejména té její části, jež je označována termínem civilizační analýza. Klíčová témata práce jsou spojena s koncepty civilizace a kultury v singuláru i plurálu. Autoři sledují problematiku různorodých, historicky se proměňujících přístupů k vymezení základních teoretických rámců a badatelských orientací v interdisciplinární perspektivě. Jednotlivé kapitoly seznamují s vývojem diskusí zaměřených na obsah a vzájemný vztah pojmů civilizace a kultura, představují osobnosti, které soudobý diskurs o civilizační analýze významně ovlivnily (Norberta Eliase, Arnolda J. Toynbeeho, Shmuela N. Eisenstadta), ale i některé módní nebo méně známé autory (Alvina Tofflera, Alexandra S. Panarina). Značná pozornost je věnována tematice modernizace, globalizace, světového systému, kulturních rozdílů, rozmanitosti modernit a civilizačních střetů. Rozebírány jsou koncepce Immanuela Wallersteina, Görana Therborna, Francise Fukuyamy a Samuela P. Huntingtona. Projekt civilizační analýzy chápou editoři této publikace nejen jako specifickou oblast badatelského zájmu, ale také jako cestu k formulaci nového sociálně-historického paradigmatu.

Třetí svazek učebních textů ze soudobé sociologie přináší stati, jejichž společným jmenovatelem je problematika aktuálních procesů probíhajících v soudobých společnostech. Publikace obsahuje texty zabývající se sociální změnou, teorií postindustriální společnosti a společnosti vědění, dále ekologickou problematikou, koncepty práce a kvality života, sociálním státem či koncepcí společnosti prožitku a narcismu. Další kapitoly se věnují teorii kultury, civilnímu náboženství, mediální realitě, multikulturalismu a jiným rizikovým oblastem, konfliktům a střetům v období postmoderny a globalizace.

Kniha "Čas a společnost" s podtitulem K otázce temporalizované sociologie. Autorem je Šubrt Jiří. Obsahuje 160 stran. Jedná se o počin nakladatelství "ISV" z roku 2005. Přejeme příjemné čtení.

Kniha je věnována teoretickým koncepcím, které se v sociologii prosazovaly během posledních padesáti let. Vzhledem k šíři dané problematiky učinil autor výběr osobností tak, aby reprezentovaly všechna významná paradigmata, o kterých se v současné literatuře diskutuje. Publikace tak představuje např. civilizační teorii Norberta Eliase, strukturalismus Clauda Lévi-Strausse, fenomenologickou sociologii Alfreda Schütze, behavioristickou sociologii Georga Caspara Homanse, teorii konfliktu Ralfa Dahrendorfa a další.

Popis není dostupný

Tímto šestým svazkem se uzavírá série knižních publikací, které pod označením Soudobá sociologie začaly vycházet v roce 2006. Cílem celého projektu bylo zprostředkovat českému čtenáři informace o základních trendech soudobé světové sociologie. Poslední svazek řady obsahuje kapitoly, které jsou věnovány jednotlivým oblastem a specializacím sociologického bádání, tj. sociologii rodiny, města, venkova, sociální práce, medicíny, životního prostředí, sociální exkluze, práva, kriminologie, výchovy a vzdělávání, médií a masové komunikace, veřejného mínění, volného času, sportu, práce a řízení, politiky, armády, války, etnicity, náboženství a historické sociologii. Jednotlivé kapitoly jsou napsány čelnými odborníky z daných oblastí sociologického bádání.

Série učebních textů je zaměřena na aktuální otázky soudobé sociologie; druhý díl se tematicky orientuje na problematiku sociálního jednání a sociální struktury. Komplikovaný a nejednoznačný vztah mezi těmito dvěma klíčovými pojmy představuje už po mnoho desítek let pro teoreticky orientovanou sociologii intelektuální výzvu. Publikace zahrnuje rozmanité, v celku dosud nezpracované spektrum přístupů (od neopozitivismu, přes mikro- a makrosociologii až po diskurzivní analýzu či teorii her), reprezentované též různorodým autorským kolektivem zkušených specialistů i nadějných autorů mladší generace. Kvalitní texty jsou určeny jak studentům, kteří již mají základní znalosti oboru a chtějí se seznámit s novými tématy, tak sociologům a dalším odborníkům, kteří si chtějí udržovat kontakt s aktuální teoretickou sociologií, jejími problémy, polemikami a vývojem.

Pátý svazek Soudobé sociologie je věnován rozmanitým teoretickým přístupům k problematice sociální změny. V protikladu ke všemu, co je statické, znamená sociální změna dynamiku a diskontinuitu. Týká se sociálních struktur, kulturních vzorců, společností, jejich subsystémů, organizací, institucí a skupin. Kniha se zabývá problematikou evoluční teorie, sociokulturní změny, moci, revoluce, formování států, utváření národní identity a demokracie. K dalším tématům patří proměny časovosti, individualizace, modernizace, teorie závislosti, globalizace, sociální hnutí, v neposlední řadě i metodologické otázky analýzy sociální změny.