Popularita veřejných kurzů tvůrčího psaní zaměřených zejména na amatérskou literární tvorbu způsobila, že akademický význam oboru není v českém prostředí v posledních letech dostatečně reflektován. Praxe tvůrčího psaní má přitom ze své podstaty interdisciplinární charakter a může čerpat z různorodých metodologických rámců (například kognitivní věda, dramatická výchova a dramaterapie, narativní koučování, meditační výcvik apod.). Nejvýhodnějším prezentačním nástrojem se proto jeví multižánrový formát eseje, s jehož tematickými a stylistickými možnostmi autor pracoval již ve svých předchozích publikacích (přítomný svazek završuje volnou trilogii). Každá z kapitol je vystavěna kolem konkrétního souboru cvičení (konstelační postupy v tvorbě básnických textů, kreativní využití seznamů, metoda šesti klobouků Edwarda de Bona, narativní fokalizace aj.). Tento přístup umožňuje zapojení publikace do výuky literatury, nabízí však i podněty pro samostatný rozvoj literární tvořivosti a sebereflexe

Popis není dostupný

Kniha Povytažený dráp. Eseje o tvůrčím psaní představuje ucelený, tematicky provázaný soubor textů odborné a literární esejistiky v interdisciplinárním a multikulturním pojetí. Právě snaha obnovit dávné spojenectví vědy a umění, empirického a estetického postoje ke skutečnosti tvoří metodologickou a hodnotovou osu publikace, která tak navazuje na autorovu předchozí knihu Dramata jazyka. Teorie a praxe tvůrčího psaní (2010). Kreativnímu zkoumání je podroben rovněž samotný žánr eseje, v němž Jiří Studený spatřuje klíčový komunikační nástroj umožňující sebereflektivní a imaginativní překračování stávajících vědeckých, respektive kulturních paradigmat. Z literárněkulturního hlediska tvoří kniha souvislý komentář k nejednoznačnému postavení literární tvorby v podmínkách současné společnosti.

Monografie Sedm statečných a spol. se zaměřuje na analýzu fenoménu prózy psané ženami v polistopadové české literární kultuře a v tomto směru otevírá řadu otázek, jejichž obsah představuje pro domácí literární vědu relativně novou výzvu. Žádný z členů autorského kolektivu v kontextu své kapitoly rozhodně nestřílí jen tak od boku, ostatně samotná kategorie tzv. ženského psaní je v knize postupně podrobována systematické kritické reflexi, ať už se jedná o souvislosti současné literatury psané ženami s tematizací postpaměti, feministických a genderových aspektů tvorby, slovanských meziliterárních vztahů, středoevropské intertextuality, žánrové problematiky populární literatury nebo třeba tvůrčího psaní. V záměrně širokém metodologickém rámci knihy se uvedené téma prezentuje jako interaktivní průsečík mnoha dílčích subsystémů soudobé české literární kultury, jejíž vnitřně diferencovaná hodnotová struktura statečně překračuje všechny zbytkové i stávající ideologické předsudky a estetické limity.

Popis není dostupný

Kniha Jiřího Studeného Dramata jazyka - Teorie literatury a praxe tvůrčího psaní představuje přinejmenším v českém kontextu ojedinělý pokus propojit literárněvědnou metodologii (naratologie, versologie, genologie aj.) s metodicky otevřeným, kreativním charakterem výuky tvůrčího psaní, které se tak stává nástrojem kritické reflexe samotných základů a dominantních diskursů současné literární teorie. Autor přistupuje k literárně zaměřenému tvůrčímu psaní interdisciplinárně (psychologie kreativity, dramatická výchova, ekologie, rétorika a stylistika) a multikulturně (bojová umění zenu, meditační postupy a šamanismus), stroze analytické pasáže střídá s esejistickými vstupy odhalujícími diskursivně obtížně zachytitelné aspekty tvořivosti, což mu umožňuje nejenom v mnoha ohledech syntetizovat dosavadní domácí poznatky o tvůrčím psaní (Zdeněk Kožmín, Zbyněk Fišer, František Hrdlička a další), ale především otevírat jeho narůstající metodické možnosti do řady netušených oblastí a směrů.

Autor, jeden z největších představitelů americké literatury minulého století, se ve dvaapadesáti krátkých a ještě kratších kapitolách vrací do dětství, do doby svých spisovatelských začátků i největší slávy. Pojďme tedy na návštěvu k Williemu Saroyanovi! Setkáme se s ním a s jeho výstřední rodinou a přáteli - a možná při té příležitosti trochu lépe poznáme i sami sebe.