Jiří Peňás myslí v pohybu. A někdy i nepopulárně proti větru, jindy má vítr v zádech. Shromažďuje různá pro a proti, svoboda je mu bytostně vlastní. Jeho texty jsou svěží, čtivé, chytré, zábavné a dýchají se čtenářem. Pro Peňáse je čtenář totiž nezbytnou postavou příběhu, někdy to vypadá, jako by mu psal spíš osobní dopis než článek pro redakci. Novodobá kulturní publicistika, ke které se tento osobitý autor hlásí, se odklonila od fejetonu, reportáže či literární kritiky… Je víc poučená, má hlubší psychologický ponor a širší pohled na svět. Novinářský žánr zmohutněl, postavil se na vlastní nohy, dospěl a má smysl pro detail i kompozici, pro dramaturgii i vtipnou pointu. Tato publicistika usiluje být knihou a literaturou. Vždyť ty nejlepší texty nalezneme dnes právě v oblasti publicistiky, jakési nové próze 20. a především 21. století. V esejích knihy nalezne čtenář tyto osobnosti: Allen Bergman Brandl Dostojevskij Filla Fuks Godard Holan Hrabal Chaplin Kolář Kubišta Kundera Mánes Márquez L o o s Němcová Páral Rembrandt Rolling Stones Rousseau Smetana Škvorecký Š va n k m a j e r Tigrid Toyen Wajda Warhol Werich Zrzavý

Popis není dostupný

Série: Výpravy

Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým.

Série: Výpravy

Pokračování úspěšných Výprav Jiřího Peňáse a vydavatelství Echo Media. Druhý díl nese název Výpravy pro blízké i vzdálenější. Autor se od prvního dílu moc nezměnil, jedná se o člověka městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlédnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal. Kniha přibližuje místa, která znáte, a objevuje místa, která jste dosud nenavštívili, připomíná dávno zapomenuté historické souvislosti.

Jiří Peňás je poutník, který ocení i zastavení. Nehoní se za rekordy, není žádný sportsman, je to člověk spíše zamyšleného hospodského posezení, sám někde v koutku. Je na cestě a hledá. - To píše o autorovi středoevropských cestopisů v předmluvě k novému dílu Petr Pithart, sám účastník jedné z výprav - kam jinam, než na Bílou Horu... Slovo "epochální" v názvu pátého dílu znamená, že se v nich setkávají různé epochy: cestujeme napříč časem, ale zůstáváme v našem regionu: v naší střední Evropě, kterou přitom tak málo známe! Kroužíme po Čechách i Moravě, zastavíme se v Brně, Táboře, Prachaticích, objevíme se ale i v Krkonoších nebo Orlických horách. Pronikneme za hranice do Maďarska, objevíme se v kavárnách v Rakousku, poznáme pozoruhodné zámecké zahrady v Lužici, tedy v bývalé NDR. V Polsku podnikneme expediční výpravy za tajemstvím Dolního Slezska. Vždy budeme mít na paměti, že věci jsou tím zajímavější, když je máme před nosem, takže o nich víme méně, než si dovedeme představit. Autor nepředstírá, že ví všechno, ale zve na cestu. Jde sám, ale vy můžete jít s ním. Nebudete mu vadit a on nebude vadit vám. Věřte tomu.

Popis není dostupný

Série: Výpravy

Dárkový komplet 6 knih Výprav Jiřího Peňáse v krásném boxu s parádní mapou Výprav ve formátu A2. Výpravy Jiřího Peňáse si za téměř dekádu získaly nebývalou popularitu u čtenářů, jeho vyprávění zaujala osobnosti s různými politickými či společenskými preferencemi. Můžeme bez přehánění říct, že se Jiřímu Peňásovi povedlo vytvořit nový literární žánr, který spojuje osobní vzpomínky s historickými črtami, volnými úvahami a průvodcem. Exkluzivní nabídku kompletu šesti knih včetně Výprav s Karlem Schwarzenbergem můžete mít nyní za jedinečnou cenu v balení ušitém na míru. Každá kapitola z těchto knih je originálním příběhem a portrétem nějakého místa. Každé místo je nějakým způsobem zajímavé, přitom každé trochu jinak. Ve střední Evropě, kde se Jiří Peňás cítí nejvíc doma, je to díky jedinečnému prolínání historie, krajiny a lidí, což vede k dobrým i horším výsledkům. A o tom právě autor píše: bez přikrašlování a malování narůžovo, ale s úctou k historii a kořenům, bez nichž by náš svět byl za chvíli úplně k ničemu. Peňásovy zápisky z výprav jsou malým pokusem se této zkáze bránit. Chceme být s Jiřím Peňásem po jeho způsobu posmutnělí, ba někdy i smutní, jakkoli to spolu s ním není ještě zoufalství. Jenom nostalgie po tom, co bylo, a smutek nad tím, co zbylo, co zbývá. Petr Pithart Toto vyprávění o výpravách se neroztahuje po světadílech, vede nás nejčastěji za humna, kde ale hned začíná svět. Nadšený poutník a spisovatel jej popisuje s vtipem, švihem a neokázalou učeností, přičemž kdejakému stavení v krajině věnuje stejnou odbornou péči jako dějinným zvratům. Výborné čtení! Jáchym Topol

Cestopisy Jiřího Peňáse nasvicují přítomnost i minulost naší staré dobré Evropy zcela nenapodobitelným a hloubkovým způsobem, který čtenáře znavené exotickými končinami fascinuje. To říká o Výpravách Jiřího Peňáse biolog a sám zkušený cestovatel, profesor Stanislav Komárek. Dramatik a spisovatel Karel Steigerwald na nich oceňuje vtip, šarm, eleganci a originální hloubku. Jaderná fyzička a turistka Dana Drábová říká, že si v nich před cestami po vlasti i blízkém zahraničí přečte to, co v běžných průvodcích nenajde. No a autor na to skromně říká, že čtvrtý díl jeho epochálních Výprav, nazvaný tentokrát Výpravy pro čtvero ročních období přináší strhující líčení dobrodružných a výzkumných cest do vnitrozemí i ciziny, do hor i nížin, na hrady i panelová sídliště. Navštívíme utajené poklady vlasti ve Vlašimi, Benešově či na Mělníce, vylezeme na vrcholky Beskyd a slovenských Tater, a sestoupíme k soutoku českých veletoků Vltavy a Sázavy, vypravíme se k sousedům do Saska a Rakous, prožijeme konec roku v Budapešti a rozpuk jara v Bukurešti. Naše cesty pak vyvrcholí na atlantských útesech v čarokrásné zemi irské… To vše během jednoho roku, během čtyř ročních období. Čtvrtý díl oblíbených cestopisů se může stát i vašim dobrým společníkem, a to nejen na cestách, ale třeba i tehdy, když se vám nikam nebude chtít, zůstanete doma, ve svém pohodlí, kde si budete třeba jen číst: nejlépe něco, co vás bude bavit. Třeba právě Peňáse…

Série: Výpravy

Jiří Peňás vydává třetí knihu cestovních zápisků, které týden co týden píše, aby nezapomněl, kde byl. Vycházejí na příslušném místě v Týdeníku Echo a dvakrát se z nich už složila knížka. Výpravy pro den a noc jsou zápisky jednoho muže, jenž se za vás vydává na dobrodružné výpravy třeba do Kouřimi, do Březnice, do Tochovic nebo na lipanské bojiště a jiná atraktivní místa. Večer se pak vrací domů a po nocích plánuje, do jaké obce vyrazí příště. V době covidové se dalo jistou dobu vyrážet jen do blízkého okolí, což je na knize znát. Dobrodruhovi to ale nevadilo, vzrušující zážitky si našel i tam. Když to pak poměry zase dovolily, statečně vytáhl na pár dní za hranice, třeba do Uher nebo na Slovensko, přešel Krkonoše a byl ve Slezsku, kde se teď mluví polsky. Taky byl, jak čtenář nalistuje, v Rakousku, s čímž se hned pochlubil. Forma těchto zápisků odpovídá pisatelově naturelu a je vlastně i jeho portrétem. Rád by si říkal flanér (flâneur), ale obává se, že si to o sobě myslí jen on. Pro Charlese Baudelaira to byl člověk, který se uměl potloukat po městě a vychutnávat jeho možnosti. To, pokud jde třeba o Rokycany, nepochybně platí, v případě Paříže už to bude horší. Podobně jako onoho baudelairovského dandyho i našeho pisatele zajímá cokoli. Nikoli ale nutně do hloubky, která pak začne nudit. Rád k sobě řadí věci, které spolu souvisí jen volně, a nechává se unášet asociacemi a volnými spoji. Má sklony poněkud poučovat, když nemá koho, tak aspoň sebe. Má rád klidná místa, ale občas se rád podívá, čím žijí davy, miluje pohledy z kostelních věží a mostů a rád vstupuje do vod přírodního druhu. Sedne si rád do kavárny a hned chce, aby vypnuli rádio, neboť je neurotik, který by chtěl, aby lidé znovu uměli slyšet ticho. Vadí mu tisíc věcí, ale ještě víc věcí miluje, i když třeba jen nostalgicky. Ví, že jeho svět pomalu, vlastně docela rychle, odchází a ten nový se mu moc nelíbí, ale nemůže s tím nic dělat, tak aspoň o tom odcházejícím píše, což mu snad nemůže nikdo vyčítat. Doufá, že v tom není sám a že to někdo ocení. Třeba právě jeho čtenáři.

Kniha "Deset procent naděje" s podtitulem Výbor z publicistiky 1995-2001 spadá do žánru Česká literatura. Autorem je Peňás Jiří. Kniha je brožovaná. Obsahuje 230 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Dokořán" z roku 2002. Přejeme příjemné čtení.

Kniha s hrabalovským názvem Výpravy pro starší a pokročilé je soubor cestopisných esejů, které Jiří Peňás psal každý týden do časopisu Týdeník Echo. Je to svým způsobem jedinečný obraz světa blízkého i trochu přespolního, vznikající za pochodu, jenž se nesmí nikdy zastavit. V textech se prolínají osobní zážitky s historií, dějiny umění s politikou, romantika s humorem, většinou hořkým a melancholickým.

Pokračování úspěšných Výprav Jiřího Peňáse a vydavatelství Echo Media. Druhý díl nese název Výpravy pro blízké i vzdálenější. Autor se od prvního dílu moc nezměnil, jedná se o člověka městského typu, zájmů spíše duchovních a literárních než adrenalinových nebo třeba kulinářských, pro nějž je největším dobrodružstvím vystoupit někde z vlaku, prohlédnout si kostel, radnici a kašnu a pak najít něco, kde by lacino přespal. Kniha přibližuje místa, která znáte, a objevuje místa, která jste dosud nenavštívili, připomíná dávno zapomenuté historické souvislosti.

Dárkový komplet 6 knih Výprav Jiřího Peňáse v krásném boxu s parádní mapou Výprav ve formátu A2. Výpravy Jiřího Peňáse si za téměř dekádu získaly nebývalou popularitu u čtenářů, jeho vyprávění zaujala osobnosti s různými politickými či společenskými preferencemi. Můžeme bez přehánění říct, že se Jiřímu Peňásovi povedlo vytvořit nový literární žánr, který spojuje osobní vzpomínky s historickými črtami, volnými úvahami a průvodcem. Exkluzivní nabídku kompletu šesti knih včetně Výprav s Karlem Schwarzenbergem můžete mít nyní za jedinečnou cenu v balení ušitém na míru. Každá kapitola z těchto knih je originálním příběhem a portrétem nějakého místa. Každé místo je nějakým způsobem zajímavé, přitom každé trochu jinak. Ve střední Evropě, kde se Jiří Peňás cítí nejvíc doma, je to díky jedinečnému prolínání historie, krajiny a lidí, což vede k dobrým i horším výsledkům. A o tom právě autor píše: bez přikrašlování a malování narůžovo, ale s úctou k historii a kořenům, bez nichž by náš svět byl za chvíli úplně k ničemu. Peňásovy zápisky z výprav jsou malým pokusem se této zkáze bránit. Chceme být s Jiřím Peňásem po jeho způsobu posmutnělí, ba někdy i smutní, jakkoli to spolu s ním není ještě zoufalství. Jenom nostalgie po tom, co bylo, a smutek nad tím, co zbylo, co zbývá. Petr Pithart Toto vyprávění o výpravách se neroztahuje po světadílech, vede nás nejčastěji za humna, kde ale hned začíná svět. Nadšený poutník a spisovatel jej popisuje s vtipem, švihem a neokázalou učeností, přičemž kdejakému stavení v krajině věnuje stejnou odbornou péči jako dějinným zvratům. Výborné čtení! Jáchym Topol

Jiří Peňás vydává třetí knihu cestovních zápisků, které týden co týden píše, aby nezapomněl, kde byl. Vycházejí na příslušném místě v Týdeníku Echo a dvakrát se z nich už složila knížka. Výpravy pro den a noc jsou zápisky jednoho muže, jenž se za vás vydává na dobrodružné výpravy třeba do Kouřimi, do Březnice, do Tochovic nebo na lipanské bojiště a jiná atraktivní místa. Večer se pak vrací domů a po nocích plánuje, do jaké obce vyrazí příště. V době covidové se dalo jistou dobu vyrážet jen do blízkého okolí, což je na knize znát. Dobrodruhovi to ale nevadilo, vzrušující zážitky si našel i tam. Když to pak poměry zase dovolily, statečně vytáhl na pár dní za hranice, třeba do Uher nebo na Slovensko, přešel Krkonoše a byl ve Slezsku, kde se teď mluví polsky. Taky byl, jak čtenář nalistuje, v Rakousku, s čímž se hned pochlubil. Forma těchto zápisků odpovídá pisatelově naturelu a je vlastně i jeho portrétem. Rád by si říkal flanér (flâneur), ale obává se, že si to o sobě myslí jen on. Pro Charlese Baudelaira to byl člověk, který se uměl potloukat po městě a vychutnávat jeho možnosti. To, pokud jde třeba o Rokycany, nepochybně platí, v případě Paříže už to bude horší. Podobně jako onoho baudelairovského dandyho i našeho pisatele zajímá cokoli. Nikoli ale nutně do hloubky, která pak začne nudit. Rád k sobě řadí věci, které spolu souvisí jen volně, a nechává se unášet asociacemi a volnými spoji. Má sklony poněkud poučovat, když nemá koho, tak aspoň sebe. Má rád klidná místa, ale občas se rád podívá, čím žijí davy, miluje pohledy z kostelních věží a mostů a rád vstupuje do vod přírodního druhu. Sedne si rád do kavárny a hned chce, aby vypnuli rádio, neboť je neurotik, který by chtěl, aby lidé znovu uměli slyšet ticho. Vadí mu tisíc věcí, ale ještě víc věcí miluje, i když třeba jen nostalgicky. Ví, že jeho svět pomalu, vlastně docela rychle, odchází a ten nový se mu moc nelíbí, ale nemůže s tím nic dělat, tak aspoň o tom odcházejícím píše, což mu snad nemůže nikdo vyčítat. Doufá, že v tom není sám a že to někdo ocení. Třeba právě jeho čtenáři.