Příběh o hledání domova a citového útočiště dvou čerstvě dospělých chlapců v kulisách Československa padesátých až šedesátých let. Rukopis byl dopsán začátkem let sedmdesátých, ale autor se tehdy o vydání už nepokusil. Společenská kritika sice nebyla jeho záměrem, ale časový odstup ještě zvýrazňuje fatální upocenost a šedivost doby - právě proto, že hrdinové s ní nijak nepolemizují, jsou s ní naopak až děsivě srostlí - nepoznali (a ani je nenapadne, že by mohli poznat) něco jiného, snaží se jen prostředí pochopit a zabydlet se v něm. Aniž si to uvědomují, jejich vykořenění je takřka dokonalé: na prahu dospělosti je zpochybněna jejich jediná jistota - rodinné vazby. Dozvídají se totiž, že jejich otec je ve skutečnosti pouhým poručníkem a že oni dva ani nejsou bratři, ačkoliv tak byli vychováni. Navzdory nabízejícímu se klišé však nepátrají po svých rodových kořenech - naopak se dychtivě vrhají vstříc budoucnosti, která se ovšem v této situaci hledá nesmírně obtížně. S určitou nadsázkou lze tento příběh číst jako podobenství o lidském hledání každého z nás.

Popis není dostupný

Zen. Na první pohled systém beze smyslu, bez logiky, cesta plná provokací, paradoxů a výlevů zuřivosti, cesta odnikud nikam. Rozhovory mistrů s žáky se podobají spíše dadaistickému představení než duchovnímu školení - mistři hovoří v nesrozumitelných obrazech a žáci je napodobují, mistři je tlučou, a žáci jsou rázem osvíceni. A když se potká mistr s mistrem, oba se bezstarostně chechtají a my čtenáři skrytý účel tohoto nepokrytého bláznovství sotva tušíme. A přece je to cesta nad jiné přímá a nauka přísně logická. Kniha Jiřího Navrátila nás prostřednictvím bezpočtu kóanů, zenových příběhů a výroků mistrů velmi fundovaně uvádí do problematiky zenového buddhismu. Autor s hlubokou znalostí filozoficko-historických reálií postupně odkrývá smysl zenové praxe a seznamuje nás s podmínkami vzniku této filozofie a s jejím vývojem na území Číny a Japonska. Publikace má všechny předpoklady stát se pro mnohé klíčem k rozluštění zevního tajemství zenu a průvodcem na cestě k odhalení původní přirozenosti.

Studie o klasickém filozofickém taoismu, doprovázená překladem Tao-te-t'ingu a výboru z knihy Čuang-c'.

Popis není dostupný

Mystika dnes na Západě konečně začíná ztrácet příhanu, jež na ní lpěla celá staletí. Významní představitelé západní kultury k ní již přistupují vážně a s respektem, zjišťují, že bez nekvietistické, světu otevřené mystické spirituality je každá kultura po náboženské stránce neúplná. Pokusem o ujasnění si, oč v mystice vlastně běží, a o hledání odpovědi na důležité otázky s ní spjaté jsou i tyto eseje. Snaží se především osvětlit povahu mystické zkušenosti v jejích vyšších polohách a zjišťují nepřevoditelnost bezprostředně-zkušenostní stránky poznání na stránku teoreticky určovanou. Autor charakterizuje nejvýznamnější typy zkušenosti intuice a nastiňuje měřítka adekvátnosti jejího výkladu. Tematizuje fenomén vnitřní proměny jedince, který odhalil svou ontologickou svébytnost a přesunul centrum žití z osoby na niternou hlubinu. Pokud jde o metafyzická pojmová určení intuitivně zakoušené, myšlením vposledku neuchopitelné a v tomto smyslu nemyslitelné absolutní Přítomnosti, rozlišuje autor mezi jejich původními, namnoze metaforickými či symbolickými elementárně-metafyzickými verzemi a jejich pozdějšími odvozenými a teprve sekundárně důležitými verzemi teoreticko-metafyzickými.

Popis není dostupný

Popis není dostupný

Popis není dostupný