Dětství spojené s pionýrským hnutím stále patří k životním zkušenostem výrazné části současné české společnosti. Přitom doposud chybělo moderní historické zpracování dějin Pionýrské organizace a různých charakteristických oblastí spjatých s pionýrským hnutím. Předkládaná publikace autorského kolektivu pod vedením historika Jiřího Knapíka (Slezská univerzita v Opavě) se věnuje nejstarší ze tří pionýrských organizací, které u nás v letech 1948-1989 působily, tedy Pionýrské organizaci Československého svazu mládeže, a to v souvislosti s dlouhodobým studiem dějin dětství v období socialismu. Předností knihy je opora v základním výzkumu klíčových archivních fondů, ve využití široké škály tištěných pramenů, dokumentárních filmů i umělecké tvorby s pionýrskou tematikou. Publikace zpřesňuje naše znalosti o samotném vzniku pionýrského hnutí v letech 1948-1950 v souvislosti se zánikem Junáka, zároveň nabízí detailní pohled na pokus o reformu hnutí v 60. letech a prosazování její nutnosti v řadách pionýrských pracovníků i stranického vedení. Reforma usilovala o řešení dlouhodobých "existenčních" problémů PO ČSM: napětí mezi masovostí, výchovným posláním, garantovaným především vazbou na školu, a úsilím o atraktivitu pionýrských činností. Celý tento proces byl v podstatě hledáním vlastní identity pionýrského hnutí, nikoli pouze skrytou či přiznanou snahou vyrovnat se hnutí skautskému. Společně s fenoménem PO ČSM a jisker se autoři věnují dobovým představám o socialistickém dětském kolektivu a na tomto pozadí pojednávají i o některých pionýrských kolektivech, jež se vymykaly tehdejším standardům.

Poválečné zkracování pracovní doby a nárůst objemu volného času patřilo k jevům, které mimořádně významně ovlivnily vývoj životního stylu v padesátých a šedesátých letech. Podle dobových ideologických představ měly volný čas vyplňovat primárně projevy společenské angažovanosti, sebevzdělání a tělesná aktivita, realita však vyhlížela odlišně a ve formách trávení volného času se zejména mladá generace občanů Československa především v šedesátých letech značně přibližovala svým vrstevníkům jinde v Evropě. Předkládaný rukopis sleduje společenské souvislosti postupného zvyšování objemu volného času a dopadů změn spojených s novými způsoby trávení volného času na fungování české společnosti v druhé polovině padesátých let a v šedesátých letech, včetně dobových odborných diskusí o této tematice. Vypovídá i o proměnách celé tehdejší společnosti a zejména o transformaci mentality společnosti a jejím novém vztahu ke konzumerismu. Zároveň se snaží zodpovědět některé otázky po účinnosti a dopadu snah vládnoucí moci aktivně ovlivňovat život v privátní sféře občanů, tedy především oblast volnočasových aktivit. Na základě sond věnovaných jednotlivým formám trávení volného času (např. sběratelství, kutilství, cestování, taneční zábavy, mimoškolní vzdělávání a kulturní činnost) detailně rozebírá některé typické příklady dobových volnočasových aktivit, včetně jejich často velmi komplikovaného vztahu k tehdejším ideologickým představám. Speciální pozornost pak věnuje otázce trávení volného času mládeží, včetně objevujících se patologických jevů (alkoholismus, počátky narkomanství, tzv. chuligánství).

Popis není dostupný

Kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956

Kniha "Únor a kultura" s podtitulem Sovětizace české kultury 1948-1950 spadá do žánru Dějiny. Autorem je Knapík Jiří. Obsahuje 360 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Libri" z roku 2004. Přejeme příjemné čtení.