V předkládaném svazku se autorský tým zabývá důležitým obdobím českých i středoevropských dějin, vymezeným počátkem druhého stavovského povstání a třicetileté války v roce 1618 a končícím porážkou Turků před hradbami Vídně roku 1683, která znamenala konec osmansko-muslimské expanze na evropském kontinentě. Prosazení habsburské koncepce absolutistické a konfesionálně pokud možno jednotné monarchie s dominantním postavením katolického náboženství znamenalo zásadní přelom v dějinách českých zemí, který dodnes namnoze není vykládán bez politicko-ideologických resentimentů. Přehlíží se přitom, že se nový establishment musel vypořádat s následky hluboké populační, ekonomické a mravní, již zejména ve středoevropském měřítku vyvolala třicetiletá válka (1618–1648).

Popis není dostupný

Popis není dostupný

První svazek XII. dílu počíná na přelomu let 1859-1860, kdy v důsledku vojenské porážky habsburské monarchie v Itálii dochází k obnovení ústavního vývoje a končí rokem 1890, kdy se přijetím punktačních článků radikalizovala mladočeská strana, jež tento akt hodnotila jako ránu českým národnostně a jazykově emancipačním snahám. Nelze však přehlédnout, že v obecném měřítku dosáhly české země ve sledovaném období poměrně vysokého sociálního, ekonomického, právního a kulturního standardu.