Souborná vysokoškolská učebnice systematicky vykládá pojmy a instituty trestního zákoníku, zákona o soudnictví ve věcech mládeže a zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Spojením výkladu obecné a zvláštní části trestního práva se čtenáři dostává do rukou ucelené pojednání o základním právním oboru českého právního systému.Autorský kolektiv se ve 35 kapitolách věnuje všem podstatným institutům trestního práva hmotného. Kromě rozboru platné právní úpravy se také kriticky vyjadřuje ke sporným a nejasným otázkám teorie či aplikační praxe. Při výkladu přihlíží k použitelné aktuální judikatuře obecných soudů i Ústavního soudu.Učebnici zpracoval autorský kolektiv tvořený pedagogy z Právnické fakulty UK v Praze, Právnické fakulty UP v Olomouci, Policejní akademie ČR a Vysoké školy finanční a správní pod vedením legendy trestního práva prof. JUDr. Jiřího Jelínka, CSc.Pro deváté vydání učebnice byl text aktualizován k 11. 2. 2025 v souvislosti s několika významnými novelizacemi trestního zákoníku, dále byly zapracovány novinky z evropského práva, zohledněna nová judikatura a autoři reagovali také na změny v mimotrestních předpisech.Učebnice je určena vysokoškolským studentům, stejně jako pracovníkům legislativní či aplikační praxe; ocení ji však každý, komu poskytne rychlou orientaci ve stále se měnící právní úpravě.

Monografie představuje základní kriminologické teorie, školy a proudy v dobovém kontextu. Podává přehledný a srozumitelný výklad hlavních pojmů a uvádí čelné představitele jednotlivých teorií, které plasticky zasazuje do jejich rodinného prostředí, doby a díla. Ač jsou kriminologické teorie zařazeny do určitých logických skupin, autor při jejich výkladu postupuje v zásadě podle historického hlediska, tedy od klasické kriminologické školy po současnost. Práce rozhodně neobsahuje úplný výčet zejména současných kriminologických teorií, ovšem autorem vybrané teorie znamenaly či znamenají trvalé obohacení kriminologického myšlení. Publikace může být užitečná nejen pro akademiky, studenty, legislativce či pracovníky v systému trestního soudnictví, ale i pro všechny zájemce o kriminologii, trestní právo, sociologii, pedagogiku a další související společenské vědy.

Publikace podrobně vykládá otázky, které souvisejí s rozhodnutími vydávanými orgány činnými v trestním řízení. Nové aktualizované vydání reaguje především na změny v trestní legislativě (např. trestního řádu i zákona o trestní odpovědnosti právnických osob). Všechny vzory rozhodnutí a podání v trestních věcech byly aktualizovány a jejich počet byl zvýšen, abychom vyhověli přáním uživatelů o zařazení dalších, v praxi často používaných vzorů. V první části se autoři zabývají pojmem rozhodnutí ve věcech trestních, charakterizují jednotlivé druhy rozhodnutí a jejich náležitosti podle trestního řádu. Dále věnují pozornost institutu právní moci, zejména pokud jde o její podstatu, funkci a její účinky, jak se projevují u základních procesních rozhodnutí (rozsudku, usnesení, trestního příkazu). Těžiště trestního řízení je u soudu prvého stupně. Jisté výlučné postavení mezi rozhodnutími ve věcech trestních má proto rozsudek soudu prvého stupně. V samostatné kapitole je pojednáno o náležitostech písemného vyhotovení rozsudku soudu prvého stupně. Ve druhé části práce jsou uvedeny početné vzory rozhodnutí soudů a vzory podání advokáta ve věcech trestních. Autoři při podrobném výkladu přihlížejí k publikovaným i nepublikovaným stanoviskům aplikační praxe. Nevyhýbají se ani otázkám sporným, na jejichž řešení nejsou jednotné názory, a uvádí i některé návrhy de lege ferenda. Práce je určena jako učební text pro posluchače právnických fakult; jistě ji však ocení i ostatní zájemci o otázky trestního práva procesního, zejména justiční a právní čekatelé, asistenti soudců, advokátní koncipienti (jako ideální pomůcku při přípravě na justiční a advokátní zkoušky), soudci, státní zástupci, advokáti, policisté, pracovníci legislativní i aplikační praxe.

Monografie pojednává o kriminologii jako samostatné společenské empirické vědě o zločinu, jeho podmínkách i příčinách, jeho pachatelích i jeho obětech, ale také o kontrole kriminality nebo jejím prognózování. Hledá místo kriminologie v systému věd, věnuje se jejím hlavním funkcím i úkolům, vysvětluje i různé druhy kriminality a jejich specifické příčiny. Ačkoliv je kniha zpracována jako monografie, autoři, kterými jsou pedagogové z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Fakulty práva Panevropské vysoké školy v Bratislavě pod vedením profesora Jiřího Jelínka, vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty UK, svoji profesi nezapřou. Text je veden snahou vyjádřit odborně bezchybně, ale obecně srozumitelně i obtížnou kriminologickou problematiku. Práce je rozdělena na dvě části – obecnou část a zvláštní část. Obecná část zaujme rozsáhlým výkladem kriminologických teorií, starších i novějších. Nevyhýbá se ani rozboru kořenů kritické a radikální kriminologie (Karl Marx, William Bonger, Georg Vold), ani jejím současným projevům. Ve zvláštní části monografie věnovali autoři pozornost i fenoménům, které zpravidla nejsou v české nebo slovenské literatuře zpracovány vůbec, anebo nikoliv v takovém rozsahu, jako jsou terorismus, feministická kriminologie, hate crimes a extremismus, kyberkriminalita, korporátní kriminalita, kriminalita bílých límečků aj.

Mezinárodní vědecká víceoborová kolektivní monografie usiluje nejen o rozbor platné právní úpravy v České republice a ve Slovenské republice, ale obsahuje také četné náměty a podněty ke zdokonalení současné české právní úpravy. To je důležité z pohledu budoucí rekodifikace českého trestního práva procesního. Zatímco v roce 2019 se naše pozornost soustředila k desátému výročí přijetí nového českého trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.), v letošním roce navazujeme pojednáními věnovanými procesním otázkám. Nejde jen o připomenutí základních zásad trestního řízení, oněch stavebních kamenů, na kterých stojí konstrukce trestního řádu, ale věnujeme pozornost i aktuálnímu známému nešvaru – problematice odposlechů, resp. nedostatečné právní úpravě zejména tzv. prostorového odposlechu v trestním řádu. Tematická šíře ochrany práv a svobod v trestním právu procesním je různorodá. Zahrnuje nejen právo obviněného na revizi rozhodnutí v trestních věcech, zákaz sebeobviňování v trestním řízení, zásahy do osobní svobody při nahrazení vazby elektronickým monitoringem, ale i meze rozhodování o zajištění majetku v trestním řízení nebo účast oprávněné osoby, zmocněnce a opatrovníka v řízení proti právnickým osobám, což jsou jen některé z problémů, které se v monografii rozebírají. Opominuty nejsou ani souvislosti vnitrostátních otázek s trestním právem evropským i trestním právem Evropské unie a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Jednotlivé kapitoly jsou orientovány nejen trestněprocesně, ale na autorství se podílejí také odborníci ze správního a ústavního práva. Tím dostává monografie žádoucí mezioborový charakter. Autory kapitol jsou také slovenské kolegyně a kolegové. To umožňuje čtenáři vhled i do právní úpravy, která v zásadě vychází z kdysi společného zdroje. Nyní, po desetiletích samostatného vývoje se ovšem nůžky mezi právními úpravami rozšiřují. Nicméně jak čtenáři poznají, problémy nauky i aplikační praxe v obou státech jsou si velmi podobné, i když konkrétní legislativní řešení mohou být rozličná. Práce tedy svým zaměřením přesahuje vnitrostátní rozměr. Věříme, že závažností otázek, kterými se v práci zabýváme, i jejich aktuálností laskavého čtenáře zaujmeme.

Monografie poskytuje podrobný přehled onejdůležitějších právních normách a institucích Evropské unie v oblasti trestního práva. Ve druhém vydání autoři reagují na rozvoj práva Evropské unie a na nové instituty, které právní úprava přináší nebo konkretizuje(např. projekt evropského veřejného žalobce nabyl od prvního vydání konkrétních podob). V úvodu se kniha zabývá obecnými otázkami:zasazením trestněprávních norem do systému práva Evropské unie,historickýmvývojem procesu europeizace trestního práva,vlivu Lisabonské smlouvy na tento proces či vztahem evropských trestněprávních norem a ochrany lidských práv. Druhá část je věnována otázkámunijního trestního práva hmotného,konkrétně pakjednotlivým druhům kriminality, jež jsou předmětem trestněprávní regulace i v rámci evropského práva.Autoři v jednotlivých kapitolách analyzují právní stav postihující takováto jednání v České republice a konfrontují jej s normami práva unijního. Tato část obsahuje takénovou kapitolu o trestní odpovědnosti právnických osob. Další část se zaměřuje naunijní trestní právo procesní.Zabývá se aktuálními tématymezinárodní justiční spolupráce, evropského zatýkacího rozkazu, zajištění majetku a důkazů v rámci Evropské unie, procesních práv obviněného a ochrany obětí trestných činů či problematikou Schengenského prostoru. Poslední část se věnujeunijním orgánům, jež koordinují justiční a policejní spolupráci ve věcech trestních.Jednotlivé kapitoly přibližují fungování těchto institucí, důvody a historii jejich vzniku, působnost a jejich možný budoucí vývoj. Publikace je příspěvkem do rozsáhlé a relativně roztříštěné problematiky unijního trestního práva a jeho vztahu k trestnímu právu České republiky. Může se stát východiskem pro další zkoumání a zároveň inspirací pro legislativní a aplikační praxi, případně také pro studenty právnických fakult.

Kolektivní monografie „Deset let od přijetí českého trestního zákoníku“ připomíná, že rok 2019 je rokem desátého výročí přijetí zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, který po čtyřiceti osmi letech nahradil starý, ještě původně československý trestní zákon (zák. č. 140/1961 Sb.). Desáté výročí přijetí nového českého trestního kodexu se stalo příležitostí pro řadu českých a slovenských akademiků i praktiků z oblasti trestního práva, ústavního práva, správního práva i práva občanského pro zpracování kapitol (studií) připomínajících si toto výročí z pohledu svých oborů, tedy nejen z hlediska trestněprávního, trestněprocesního či kriminologického. Pro čtenáře bude jistě zajímavé dozvědět se, co také nový český trestní zákoník obsahovat mohl, ale nakonec neobsahuje, a seznámit se s návrhy, v jakém směru by bylo vhodné platný český trestní zákoník zdokonalit. Obsahem práce jsou také studie porovnávající současný český trestní zákoník s novým trestním kodexem slovenským. Jakkoli bylo přijetí českého trestního zákoníku spojováno s mnohými očekáváními, která, jak to již u velkých očekávání bývá, se splnila jen částečně, jde pouze o jeden krok k celkové reformě trestního práva po roce 1989 – jedná se pouze o poloviční rekodifikaci trestního práva. Český zákonodárce přijal nový trestní zákoník, ale nepřijal již současně (ostatně ani po dalších deseti letech čekání) zcela nový trestní řád, jak by bylo logické a žádoucí. Také o těchto otázkách monografie pojednává.

Monografie pojednává o fenoménu trestní odpovědnosti právnických osob, který je jednou z mimořádně kontroverzních otázek trestněprávní teorie. Autor provádí rozbor vybraných problematických témat a otázek právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob v České republice, jejich sankcionování i řízení proti nim, zasazuje problematiku do evropského kontextu vývoje kontinentálního typu právního řádu a uvádí ji do kriminologických souvislostí. Snaží se nalézt odpověď jednak na obecné otázky – zda bylo pro Českou republiku skutečně nezbytné přijímat tento typ právní odpovědnosti, jaký vliv při přijetí hrály mezinárodní závazky a doporučení, jaká jsou specifika sankcionování právnických osob – a jednak na konkrétní problémy vznikající při aplikaci zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, jako jsou např. problém rozsahu kriminalizace jednání právnických osob, otázka přechodu trestní odpovědnosti právnických osob na právní nástupce, nebo zvláštnosti trestního řízení proti právnickým osobám. Ukazuje se, že legislativní řešení jsou mnohdy diskutabilní, vzbuzují rozpaky, při hledání správného řešení vyvstává řada dalších otázek, které nelze řešit doktrinálním výkladem ani aplikační praxí. Kritické zamyšlení vede autora k závěru o nutnosti přijetí nové právní úpravy. Záměrem autora je doplnit autoritativní výklad právní úpravy obsažený v učebnicích a komentářích o alternativní pohledy na některé vybrané problémy. Tím také otevírá dveře k diskusi vedoucí k žádoucí změně právní úpravy.

Popis není dostupný

Zákon o obětech trestných činů přináší komplexní úpravu pomoci obětem trestných činů, dosud roztříštěnou do několika předpisů, a novelizuje deset dalších zákonů, zejména trestní řád, občanský soudní řád a zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů. Zákon rozšiřuje práva obětí trestných činů, zejména o právo na relevantní informace pro oběť trestné činnosti, posiluje pomoc obětem trestných činů, zejména tím, že vymezuje pojem odborné pomoci obětem, stanoví podmínky pro její poskytnutí i dobu, po kterou mají oběti právo na odbornou pomoc. Zákon také nově upravuje poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů od státu. Nová právní úprava dále reguluje činnost subjektů, které poskytují pomoc obětem trestných činů, a zavádí jejich povinnost akreditovat se pro poskytování služeb obětem trestných činů.Zákon je mimo jiné další z novel trestního řádu, ve kterém zejména rozšiřuje procesní práva poškozeného v trestním řízení a zavádí dosud neznámý institut tzv. předběžných opatření záležejících v různě formulovaných zákazech chování obviněného.Druhé, doplněné a rozšířené vydání publikace obsahuje podrobný komentář nového zákona a související judikaturu. Zejména byly zapracovány změny vyplývající z nového soukromého práva účinné od 1. 1. 2014 a publikace byla rozšířena o komentář k novelizovaným ustanovením trestního řádu i mimotrestních předpisů. Komentář vychází ze stavu právní úpravy platné ke dni 1. února 2014 a z judikatury k této úpravě.Kniha je cennou pomůckou pro práci neziskových organizací poskytujících pomoc obětem trestné činnosti, soudců, přísedících, státních zástupců, policistů, kriminalistů, advokátů či ostatních pracovníků právní praxe. Podává informace i pro širší okruh zájemců o otázky postavení obětí trestných činů v České republice.

Must-have každého milovníka ušlechtilých sýrů. Cílem této unikátní 550stránkové knihy, která mapuje mizející svět italských řemeslných sýrařů, je ukázat, jak se vyrábí pravý sýr a co je k tomu zapotřebí. Odhalit životy lidí, kteří zasvětili celý svůj život výrobě sýrů a kteří vyrábějí produkty absolutně nekompromisní vysoké kvality. Pomocí sedmi pravidel popsaných v této knize můžete pochopit a poznat rozdíl mezi skutečným (ušlechtilým) sýrem a průmyslově vyráběnými sýry. Zjistit kde a jak se rodí některé skvosty „sýrařské“ produkce a jak se daří zvířatům, jejichž mléko je základem kvalitního sýra. Fotografie obsažené v knize, které se snaží co nejvíce evokovat atmosféru italských sýráren vyrábějících skutečné sýry, autor osobně pořídil během více než patnácti let výprav do těchto míst.