Vychází Židovská ročenka 2024/2025 – 5785 a jako vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů. Historik umění Arno Pařík, který se dlouhodobě zabývá osudy a tvorbou židovských umělců 19. a 20. století, je v ročence zastoupen textem Poslední mušketýr – Robert Guttmann a pražské židovské plesy a bály.

Série: Židovská ročenka

Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience. Jsou v ní zastoupeni izraelský rabín Jaron ben David svými aktuálními a originálními komentáři k Tóře; profesor židovské etiky Abraham Jehošua Heschel obsáhlou ukázkou z knihy Maimonides (v překladu E. K. Sidona) a historickou studií Proměny židovských pohřebních zvyklostí v Praze na konci 18. století na sociální a intelektuální dějiny českých Židů mezi lety 1750–1850 specializovaná Iveta Cermanová. Dále v letošní ročence najdete texty autora základních knih o holokaustu Prima Leviho, úryvek z pamětí francouzského režiséra Clauda Lanzmanna, autora dokumentárního filmu Šoa, příběh jedné z prvních spravedlivých Jiřiny Sobotkové, jejž napsal Martin Hemelík, ukázku z objevné monografie Egon Erwin Kisch Christiana Buckarda nebo autobiografické pojednání operního režiséra Barrieho Koského na wagnerovské téma Hans Sachs. Na dětství a mládí vzpomíná „osvětimská knihovnice“ Dita Krausová v článku nazvaném Babička Kathy. Poezie je v ročence zastoupená polsko-izraelskou básnířkou, spisovatelkou a překladatelkou Irit Amiel. Závěrečná stať Kafka a umění připomíná nejen letošních sto let od smrti velkého pražského spisovatele, ale i loňské úmrtí jejího autora, filosofa Ivana Dubského, který odešel krátce před svými devadesátými sedmými narozeninami.

Popis není dostupný

Série: Židovská ročenka

Koncem ledna vychází Židovská ročenka 2022/2023 - 5783. Jako vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů, několik z nich představujeme: Básník, spisovatel a novinář Miloš Doležal přibližuje pozoruhodnou osobnost Maxe Eislera (1881-1937), česko-rakouského historika umění, pedagoga a sionistu, jenž na jihlavské Státní reálné škole rozpoznal umělecký talent svého žáka, Bohuslava Reynka. ¦ Ruth Jochanan Weiniger píše o mikulovském rodáku Hieronymu Lormovi (1821-1902), známém především tím, že vytvořil dotykovou abecedu pro hluchoslepé. Autorka se však zaměřuje na Lormovy pozdní filozofické texty, sepsané z pozice asimilovaného Žida, zabydleného v moderním, nenáboženském (či postnáboženském) světě. ¦ Teoretik umění a básník Jindřich Toman se zabývá Příběhy z ghetta překladatele a autora Siegfrieda Kappera (1821-1879), pokládaného za prvního židovského básníka, jenž psal česky, a velkého obhájce a propagátora česko-židovského "spolku". V jeho textech odehrávajících se v ghettu však Toman překvapivě nachází tragické zápletky, které z takového svazku plynou… ¦ Osobnost hebraisty, odborníka na judaismus období Druhého chrámu, profesora Davida Flussera (1917-2000) asi není nutné představovat. V ročence přinášíme dvě jeho přednášky na téma Židovské prameny raného křesťanství, které v osmdesátých letech 20. století připravil pro armádní rozhlasové vysílání v Izraeli. Díky tomuto formátu je Flusserovo životní téma podáno velmi přístupným a živým způsobem. ¦ K zahraničním současným židovským autorům, kteří se čtenářům ročenky představují poprvé, patří například architekt, básník a esejista z prostředí sovětské neoficiální kultury Michail Ajzenberg (1948), či americký básník Stanley Moss (1925). Oba si rozhodně zasluhují pozornost. ¦ A překvapením možná budou komentáře k Tóře od rabína Davida ben Yarona, který před lety působil v pražské obci jako "hostující rabín".

Série: Židovská ročenka

Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK. Počátky židovské emancipace a tzv. toleranční patent pro české Židy jsou tématem, jemuž se věnuje historička a hebraistka Iveta Cermanová, působící v Židovském muzeu v Praze. Jindřich Toman, profesor a vedoucí katedry slavistiky Michi-ganské univerzity v USA, v ročence publikuje doslov, který napsal k anglickému vydání Žalozpěvu za 77 297 obětí Jiřího Weila v roce 2020. Daniel Boušek, působící na FF UK na oboru hebraistika, v ročence publikuje studii Judeo-arabština a judeo-arabská literatura. Delmore Schwartz proslul v newyorských intelektuálních kruzích zejména povídkou Zodpovědnost se započíná ve snech, kterou přinášíme v novém překladu. Ota B. Kraus, od jehož narození uplynulo v září 2021 rovných sto let, je zastoupen povídkou Strawberry Fields (dávno před Beatles), která dosud nebyla publikována. Lali Michaeli, izraelskou básnířku původem z Gruzie, představuje několika překlady z hebrejštiny Michaela Rozov. Jindřich Vacek, překladatel z hebrejštiny, francouzštiny a z jidiš, vydal v roce 2021 knihu pamětí Všechny moje toulky, ze které přetiskujeme dvě ukázky. Rozsáhlou ukázku před-stavuje i část autobiografické povídky Zbožné lži americké autorky žijící v Německu Irene Dische. Básník Tim Postovit, narozený v roce 1996 v Kyjevě, strávil rané dětství v Izraeli a od svých šesti let žije v Česku. Je autorem knih Magistrála (2019) a Motýlí pavilon (2021), ze kterých jsme vybrali pět básní. Povídka čtenářům dobře známého Davida J. Novotného Návrat do Josefova celou ročenku uzavírá.

Popis není dostupný

Série: Židovská ročenka

Židovská ročenka na rok 5780 přináší na 168 stranách celkem deset textů. Prvním z nich je úvodní kapitola ze Vzpomínek na Podkarpatské Rusi narozené Sarah Udi. / Doreen Warrinerová přijela do Prahy v říjnu 1938 a úspěšně organizovala záchranné transporty pro osoby pronásledované nacisty. Ročenka přináší několik ukázek z knihy, kterou o ní napsal její synovec Henry Warriner. / Dodnes neuzavřenou kapitolou z české poválečné historie se zabývá historička Alžběta Langová v textu Hroubovická tragédie. / Francouzská spisovatelka a historička Anka Muhlsteinová nastiňuje ve své studii jednotlivé etapy života a díla rakouského židovského spisovatele Josepha Rotha a v jeho kontextu hodnotí téměř zapomenutý román Sto dní, v němž se Roth věnuje císaři Napoleonovi. / Příběh dvou žen, které přežily šoa a po letech se setkají, je tématem hořkého příběhu amerického autora Irva Schenklera s názvem Poslední noc, co se má matka cítila mladá. / Mezi mladšími spisovateli v Německu je množství autorů, kteří se v této zemi nenarodili. Patří k nim i řada židovských autorů, mimo jiné Lena Gorelik, která je v ročence představena povídkou Ahoj, Míšo. / Poezii v letošním svazku zastupuje pozoruhodný jidiš básník Ovsej (Šike) Driz (1908–1971). Do povědomí čtenářů se dostal především v ruských překladech Genricha Sapgira. / Izraelskou literaturu reprezentuje povídka Památník vzkříšení, kterou napsal Jicchak Oren. / Původní česky psanou prózu zastupují poslední dva texty: povídka Snacha Chaima Cigana (K. E. Sidona) a příběh Davida Jana Novotného Na vinici z knihy Bible pro starší a pokročilé.

Pokud se domníváte, že držíte v ruce „kuchařku na trému“ a stačí si jen vybrat ten správný recept typu „vraž tam jedno vejce a pořádně zamíchej“, obáváme se, že tato kniha není pro vás „to pravé ořechové“. Jestliže hledáte zaručený recept s přesvědčením, že tréma poté sama odejde, knihu odložte a nekupujte ji. To vám totiž autor neslibuje, a jak sám říká, neumí to zařídit. Také vám nebude říkat, co máte dělat. „Obecně platné zaručené recepty“ zkrátka nefungují. Ve své publikaci vám nabízí něco zcela jiného. Něco, co se mu osvědčilo při práci s lidmi, kteří za ním přicházejí ze stejného důvodu, z něhož se i vy nyní chystáte otevřít tuto knihu. Bude vás provázet vašimi myšlenkami tak, abyste si je utřídili a našli si v nich vlastní fungující řešení. Pokud jste tedy připraveni na sobě opravdu poctivě pracovat a nečekat, až řešení přijde samo, je tato kniha určena právě vám. Přejeme vám příjemné zážitky při sebeobjevování.

Popis není dostupný

Na sklonku března vychází Židovská ročenka 5784 (2023/24), která přináší jedenáct textů židovských autorů či pojednání na židovská témata české i cizojazyčné provenience. Jsou v ní zastoupeni izraelský rabín Jaron ben David svými aktuálními a originálními komentáři k Tóře; profesor židovské etiky Abraham Jehošua Heschel obsáhlou ukázkou z knihy Maimonides (v překladu E. K. Sidona) a historickou studií Proměny židovských pohřebních zvyklostí v Praze na konci 18. století na sociální a intelektuální dějiny českých Židů mezi lety 1750–1850 specializovaná Iveta Cermanová. Dále v letošní ročence najdete texty autora základních knih o holokaustu Prima Leviho, úryvek z pamětí francouzského režiséra Clauda Lanzmanna, autora dokumentárního filmu Šoa, příběh jedné z prvních spravedlivých Jiřiny Sobotkové, jejž napsal Martin Hemelík, ukázku z objevné monografie Egon Erwin Kisch Christiana Buckarda nebo autobiografické pojednání operního režiséra Barrieho Koského na wagnerovské téma Hans Sachs. Na dětství a mládí vzpomíná „osvětimská knihovnice“ Dita Krausová v článku nazvaném Babička Kathy. Poezie je v ročence zastoupená polsko-izraelskou básnířkou, spisovatelkou a překladatelkou Irit Amiel. Závěrečná stať Kafka a umění připomíná nejen letošních sto let od smrti velkého pražského spisovatele, ale i loňské úmrtí jejího autora, filosofa Ivana Dubského, který odešel krátce před svými devadesátými sedmými narozeninami.

Koncem ledna vychází Židovská ročenka 2022/2023 - 5783. Jako vždy obsahuje výběr z textů českých i zahraničních autorů, několik z nich představujeme: Básník, spisovatel a novinář Miloš Doležal přibližuje pozoruhodnou osobnost Maxe Eislera (1881-1937), česko-rakouského historika umění, pedagoga a sionistu, jenž na jihlavské Státní reálné škole rozpoznal umělecký talent svého žáka, Bohuslava Reynka. ¦ Ruth Jochanan Weiniger píše o mikulovském rodáku Hieronymu Lormovi (1821-1902), známém především tím, že vytvořil dotykovou abecedu pro hluchoslepé. Autorka se však zaměřuje na Lormovy pozdní filozofické texty, sepsané z pozice asimilovaného Žida, zabydleného v moderním, nenáboženském (či postnáboženském) světě. ¦ Teoretik umění a básník Jindřich Toman se zabývá Příběhy z ghetta překladatele a autora Siegfrieda Kappera (1821-1879), pokládaného za prvního židovského básníka, jenž psal česky, a velkého obhájce a propagátora česko-židovského "spolku". V jeho textech odehrávajících se v ghettu však Toman překvapivě nachází tragické zápletky, které z takového svazku plynou… ¦ Osobnost hebraisty, odborníka na judaismus období Druhého chrámu, profesora Davida Flussera (1917-2000) asi není nutné představovat. V ročence přinášíme dvě jeho přednášky na téma Židovské prameny raného křesťanství, které v osmdesátých letech 20. století připravil pro armádní rozhlasové vysílání v Izraeli. Díky tomuto formátu je Flusserovo životní téma podáno velmi přístupným a živým způsobem. ¦ K zahraničním současným židovským autorům, kteří se čtenářům ročenky představují poprvé, patří například architekt, básník a esejista z prostředí sovětské neoficiální kultury Michail Ajzenberg (1948), či americký básník Stanley Moss (1925). Oba si rozhodně zasluhují pozornost. ¦ A překvapením možná budou komentáře k Tóře od rabína Davida ben Yarona, který před lety působil v pražské obci jako "hostující rabín".

Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK. Počátky židovské emancipace a tzv. toleranční patent pro české Židy jsou tématem, jemuž se věnuje historička a hebraistka Iveta Cermanová, působící v Židovském muzeu v Praze. Jindřich Toman, profesor a vedoucí katedry slavistiky Michi-ganské univerzity v USA, v ročence publikuje doslov, který napsal k anglickému vydání Žalozpěvu za 77 297 obětí Jiřího Weila v roce 2020. Daniel Boušek, působící na FF UK na oboru hebraistika, v ročence publikuje studii Judeo-arabština a judeo-arabská literatura. Delmore Schwartz proslul v newyorských intelektuálních kruzích zejména povídkou Zodpovědnost se započíná ve snech, kterou přinášíme v novém překladu. Ota B. Kraus, od jehož narození uplynulo v září 2021 rovných sto let, je zastoupen povídkou Strawberry Fields (dávno před Beatles), která dosud nebyla publikována. Lali Michaeli, izraelskou básnířku původem z Gruzie, představuje několika překlady z hebrejštiny Michaela Rozov. Jindřich Vacek, překladatel z hebrejštiny, francouzštiny a z jidiš, vydal v roce 2021 knihu pamětí Všechny moje toulky, ze které přetiskujeme dvě ukázky. Rozsáhlou ukázku před-stavuje i část autobiografické povídky Zbožné lži americké autorky žijící v Německu Irene Dische. Básník Tim Postovit, narozený v roce 1996 v Kyjevě, strávil rané dětství v Izraeli a od svých šesti let žije v Česku. Je autorem knih Magistrála (2019) a Motýlí pavilon (2021), ze kterých jsme vybrali pět básní. Povídka čtenářům dobře známého Davida J. Novotného Návrat do Josefova celou ročenku uzavírá.

Židovská ročenka na rok 5780 přináší na 168 stranách celkem deset textů. Prvním z nich je úvodní kapitola ze Vzpomínek na Podkarpatské Rusi narozené Sarah Udi. / Doreen Warrinerová přijela do Prahy v říjnu 1938 a úspěšně organizovala záchranné transporty pro osoby pronásledované nacisty. Ročenka přináší několik ukázek z knihy, kterou o ní napsal její synovec Henry Warriner. / Dodnes neuzavřenou kapitolou z české poválečné historie se zabývá historička Alžběta Langová v textu Hroubovická tragédie. / Francouzská spisovatelka a historička Anka Muhlsteinová nastiňuje ve své studii jednotlivé etapy života a díla rakouského židovského spisovatele Josepha Rotha a v jeho kontextu hodnotí téměř zapomenutý román Sto dní, v němž se Roth věnuje císaři Napoleonovi. / Příběh dvou žen, které přežily šoa a po letech se setkají, je tématem hořkého příběhu amerického autora Irva Schenklera s názvem Poslední noc, co se má matka cítila mladá. / Mezi mladšími spisovateli v Německu je množství autorů, kteří se v této zemi nenarodili. Patří k nim i řada židovských autorů, mimo jiné Lena Gorelik, která je v ročence představena povídkou Ahoj, Míšo. / Poezii v letošním svazku zastupuje pozoruhodný jidiš básník Ovsej (Šike) Driz (1908–1971). Do povědomí čtenářů se dostal především v ruských překladech Genricha Sapgira. / Izraelskou literaturu reprezentuje povídka Památník vzkříšení, kterou napsal Jicchak Oren. / Původní česky psanou prózu zastupují poslední dva texty: povídka Snacha Chaima Cigana (K. E. Sidona) a příběh Davida Jana Novotného Na vinici z knihy Bible pro starší a pokročilé.