Některá doporučení i konkrétní rady v této knize, jak například vyjít s mužem, se ženou, s rodiči, s tchyní, se sourozenci a rodinou vůbec, či rady, jak vyjít s úředníkem, nadřízeným, blbcem, soudem, lékařem, ale i jak vyjít s penězi a se životem vůbec, vám můžou pomoci v různých svízelných situacích i pochopit jednání lidí, s kterými nějak vyjít musíte. Při četbě této knihy si promítnete, že s takovým mužem či ženou jste se už někdy setkali, a třeba i vám připomene, že jste se třeba i vy chovali nepatřičně. Mottem této knížky by mohlo být ono staré známé "Neberte život vážně, stejně na něj umřete," protože rady a doporučení jsou zde podány s nadhledem, ironií a s jistou dávkou humoru. Máme dobrý pocit, že autorovi se to vrchovatou měrou povedlo a že to nebude jeho poslední kniha na toto téma.

Série: České a slovenské hity

Série: České a slovenské hity

Literární historik, vysokoškolský pedagog, kritik a editor Jiří Brabec (1929) je bezesporu výrazná autorita oboru, přesto nebyly jeho texty roztroušené po časopisech a sbornících knižně dosud zveřejněny. Příčinu lze snad hledat v autorově pracovním vytížení, pedagogické činnosti a práci ediční (zvláště příprava Spisů T. G. Masaryka a Díla Jaroslava Seiferta). Svazek, který má tuto citelnou mezeru alespoň z části zaplnit, je výborem ze studií, přednášek, konferenčních příspěvků a bohaté tvorby publicistické, a to z období posledních dvaceti let. Těžiště knihy tvoří projevy, které se vyslovují k aktuálním problémům dnešní literatury, literární vědy či historiografie, současně se mnohé z nich obracejí i k základním kulturním otázkám přítomnosti. První a nejrozsáhlejší část knihy přináší studie a přednášky a postihuje téměř všechny oblasti Brabcova odborného zájmu. Vedle prací věnovaných obecně problémům literární historie (např. Modely kritické reflexe moderní české literatury) je to zejména významný celek masarykovských studií. V této části knihy nalezne čtenář též studie věnované osobnostem, z nichž k některým se Brabec opakovaně po léta vrací, například H. G. Schauerovi, E. Chalupnému, F. X. Šaldovi, V. Černému, K. Teigovi, Z. Kalandrovi, F. Vodičkovi a K. Šiktancovi. Zastoupeny jsou též studie sledující témata, jako jsou například antisemitismus v literatuře přelomu 19. a 20. století, literárněhistorické zkoumání baroka, interpretace expresionismu ve dvacátých letech 20. století, problémy estetické normy v totalitním systému či literární historie v 70. a 80. letech 20. století. Druhá část knihy představuje Brabcovu publicistickou tvorbu (otiskovanou zejména v Nových knihách, Literárních novinách a Respektu). Pořadatelé se zde soustředili především na rozsáhlejší kritiky publikací, nad nimiž autor dokázal formulovat obecnější stanoviska k metodologickým otázkám literárněvědných přístupů (např. Tvorba a osobnost Václava Černého, Duchovní dějiny podle Putny, Krize vědeckého myšlení?). V závěrečné třetí části přináší edice výběr z řady Brabcových předmluv, doslovů či portrétů, které přinášejí ucelený pohled na sledované osobnosti a vyhraněnou interpretaci dané figury (K. Hlaváček, Z. Kalandra apod.). - S doslovem Daniela Vojtěcha. Ediční příprava Jiří Flaišman a Michal Kosák.

Noviny, časopisy a knižní publikace, které vycházely v letech 1939-1945 za tzv. Protektorátu a česky v zahraničí, charakterizuje literární historik Jiří Brabec v jejich základním směřování, okruhu spolupracovníků a na příkladech profilujících příspěvků. Knihu tvoří abecedně řazená monografická hesla. Duchovní klima válečné doby skládají denní listy, periodika zaměřená k politice, zábavě, vědecké nebo náboženské osvětě či časopisy věnující se různým druhům umění. Vedle sborníků, antologií a almanachů domácích a exilových vydavatelů jsou představeny i počiny kolaborantské, oslavující okupační správu a šířící antisemitismus.